(18.10 hodin)
(pokračuje Kocourek)
Vzhledem k tomu, že jde o daňový zákon, kterému předkladatelé dali velkou publicitu, podrobil jsem jej důkladnému testovacímu zkoumání, a proto mi promiňte, pokud vám bude moje zpravodajská zpráva připadat hodně podrobná nebo složitá, ale považuji za nutné některá svá zpravodajská sdělení sněmovně řádně podložit.
V kontextu důvodové zprávy, tj. podpory mladých manželství, jsem návrh Unie svobody a KDU-ČSL testoval na následujícím fiktivním modelu rodiny: Testovací rodina je tvořena dvěma manžely a dvěma dětmi do šesti let, kteří žijí ve společné domácnosti. Testování bylo provedeno na kombinaci následujících daňových situací:
Situace A - manžel pracuje s měsíčními příjmy od 5 000 do 100 000, manželka je v domácnosti.
Situace B - manžel pracuje s měsíčními příjmy od 10 000 do 100 000 Kč, manželka pracuje a má příjem 10 000 Kč měsíčně.
Situace C - manžel pracuje s měsíčními příjmy od 20 000 do 100 000 Kč, manželka pracuje a má příjem 20 000 Kč měsíčně.
Situace D - manžel pracuje s měsíčními příjmy od 30 000 do 100 000 Kč, manželka pracuje a má příjem 30 000 Kč měsíčně.
Na základě mých propočtů mi dovolte, abych vám sdělil charakteristiky chování zmíněného modelu podle poslaneckého návrhu US a KDU-ČSL.
V situaci A, kdy manžel pracuje, manželka v domácnosti přináší návrh daňovou úsporu až od příjmu 20 000 Kč měsíčně, a to 42 Kč. Dále např. u příjmu 30 000 Kč měsíčně je měsíční daňová úspora 479 Kč, u příjmů 50 000 Kč měsíčně je to 1 946 Kč. Nejvyšší daňová úspora je od příjmů 70 000 Kč a více, a to 3 095 Kč měsíčně.
V situaci B, tj., kdy manžel pracuje a manželka má příjem 10 000 Kč měsíčně, přináší návrh daňovou úsporu až od společného příjmu 27 500 Kč měsíčně, a to 15 Kč měsíčně. Dále např. u společného příjmu 40 000 Kč měsíčně je daňová úspora 270 Kč, u společného příjmu 60 000 Kč měsíčně je to 1 478 Kč měsíčně. Nejvyšší daňová úspora je od společného příjmu 75 000 Kč a více, a to 2 102 Kč měsíčně.
V situaci C, tj., kdy manžel pracuje a manželka má příjem 20 000 Kč, přináší návrh daňovou úsporu až od společného příjmu 47 500 Kč měsíčně, a to 28 Kč měsíčně. Dále např. u společného příjmu 50 000 Kč měsíčně je daňová úspora 121 Kč, u společného příjmu 60 000 Kč měsíčně je to 295 Kč a nejvyšší daňová úspora je od společného příjmu 75 000 Kč a více, a to 919 Kč měsíčně.
V situaci D, kdy manžel pracuje a manželka má příjem 30 000 Kč měsíčně, přináší návrh daňovou úsporu až od společného příjmu 75 000 Kč měsíčně, a to vždy 186 Kč měsíčně.
V návaznosti na výsledky mých testů je třeba připomenou důvodovou zprávu poslaneckého návrhu, která říká, že hlavním motivem navrhovaných změn je:
a) vyšší příjem pro mladá manželství, rodiny s malými dětmi, kde je výdělečný pouze jeden z manželů;
b) část takovýchto rodin se díky návrhu Unie svobody a KDU-ČSL vymaní z kategorie, ve které jsou poskytovány sociální dávky
Co lze tedy na základě sledování chování modelu v popsaných čtyřech situacích a v kontextu důvodové zprávy US a KDU-ČSL říci?
Za prvé: V kontextu kritérií důvodové zprávy poslaneckého návrhu je nutné říci, že podle US a KDU-ČSL je potom tzv. mladé manželství charakterizováno jako rodina od hrubého příjmu 20 000 Kč měsíčně, přičemž daňová úspora by byla 42 Kč.
Nejvyšší daňovou úsporu návrh přinese mladým rodinám s měsíčním hrubým příjmem jednoho z manželů od 70 000 Kč měsíčně, a to 3 095 Kč.
Otázkou pro sněmovnu je, zda souhlasí s takovouto implicitní definicí mladého manželství. Já mám pocit, že mladé manželství není charakteristické měsíčním příjmem minimálně 20 000 Kč a že už vůbec se mladých manželství, resp. jejich drtivé většiny asi netýká maximální daňová úspora při hrubém příjmu 70 000 Kč měsíčně.
Za druhé: Na základě pozorování modelu v situacích popsaných jako B, C, D, tj. v situaci, kdy druhý z manželů pracuje, a má tedy příjem 10, resp. 20, resp. 30 tisíc Kč hrubého, lze obecně říci, že se příjmová mez pro vůbec nějakou daňovou úlevu posunuje k měsíčním hrubým příjmům 27 000 Kč, resp. 47 500 Kč, resp. 75 000 Kč. Naopak maximální daňová úleva se s rostoucím příjmem obou pracujících manželů snižuje postupně k měsíčním částkám 2 102, resp. 919, resp. 186 Kč měsíčně.
Pro sněmovnu tedy zdůrazňuji, že návrh US a KDU-ČSL je z pohledu daňového méně výhodný, pokud druhý z manželů pracuje, a to tím více, čím vyšší příjem druhý z manželů má. Podle návrhu US a KDU-ČSL by tedy platilo pravidlo, že čím vyšší a vyrovnanější příjmy oba manželé mají, tím větší je progrese jejich zdanění.
Za třetí: Na základě předchozího mohu zpochybnit také tezi důvodové zprávy o úspoře sociálních dávek, neboť daňové úspory platí až u takových příjmových skupin, které sociální dávky buď vůbec nečerpají, nebo sice čerpají, ale daňová úspora by byla nižší než čerpané dávky.
Dále je velmi diskutabilní, zda v případě užití navrženého výhodnějšího daňového režimu má být stále daňovým poplatníkem užívána i další daňová výhoda, a to odpočitatelná položka na druhého manžela v domácnosti.
Sněmovně bych chtěl tedy sdělit tyto závěry z mého zkoumání návrhu US a KDU-ČSL. Existuje rozpor mezi efekty návrhu a důvodovou zprávou, neboť legislativní návrh nepodporuje mladé rodiny ani neuspoří sociální dávky. Návrh je nejvýhodnější pro vysokopříjmová manželství, nejvýhodnější návrh je dokonce pro bezdětná manželství, pokud ovšem pracuje pouze jeden z manželů. Návrh je nejvíce daňově progresivní pro nízkopříjmové rodiny a rodiny v situacích, kdy pracují oba manželé a mají přibližně oba stejné příjmy. Legislativní metoda, kterou předkladatelé zvolili, tj. metoda půlení daňových základů, je v kontextu jimi deklarovaných cílů neúčinná.
Závěrem bych chtěl tedy požádat předkladatele návrhu, aby dodatečně uvedli do souladu jejich legislativní návrh a důvodovou zprávu. Znamená to tedy, aby buď přepracovali legislativní část jejich návrhu, nebo aby upravili důvodovou zprávu tak, aby sněmovně sdělili, že:
Za prvé: Jejich návrh je nejpřívětivější k bezdětným manželstvím, kde však pracuje pouze jeden z manželů.
Za druhé: Začíná být výhodný u rodin s dětmi, kde pracuje pouze jeden z manželů, a to pouze až od příjmu 23 000 Kč hrubého měsíčně, optimální je pro rodiny od příjmu 70 000 Kč měsíčně hrubého.
Za třetí: Nešetří prakticky žádné sociální dávky.
Za čtvrté: Nepřináší žádnou výhodu pro rodiny s dětmi s příjmy do 20 000 Kč hrubého měsíčně a je nevýhodný pro rodiny, kde pracují oba manželé a mají přibližně stejné příjmy.
Chtěl bych ještě podotknout, že tento návrh nehodnotím a nechci nikomu radit, jak se má zachovat, pouze se jako zpravodaj sněmovny snažím o to, aby sněmovna zvažovala návrh, u kterého je v souladu legislativní řešení s důvodovou zprávou, a zároveň, aby u tohoto návrhu sněmovna vědomě rozhodla, zda si přeje takovýto návrh, včetně efektů, které jsem zde popsal. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji zpravodaji panu poslanci Kocourkovi. Jako první se přihlásil do obecné rozpravy, kterou tímto otevírám, pan poslanec Kalousek, druhý je pan poslanec Jiří Payne.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
***