(16.20 hodin)
(pokračuje Parkanová)
Zákon však vyžaduje podstatné změny, a to především v následujících směrech:
Systém přidělování soudců pro výkon funkce již nevyhovuje potřebám praxe a je potřebné, aby právní úprava reagovala na současný stav personálního obsazení soudů a objektivizovala způsob obsazování uvolněných služebních míst u soudů a plnila tak motivační úlohu. Navrhuje se proto vytvořit systém služebních míst určených pro výkon soudnictví. Služební místa soudců okresních, krajských, vrchních soudů i Nejvyššího soudu určená pro výkon soudnictví u těchto soudů budou obsazována podle výsledků výběrového řízení.
Místopředseda PSP František Brožík: Promiňte, paní poslankyně, chtěl bych poprosit pana poslance Peška a skupinu okolo něho: jste hlasití, běže diskutovat do foyeru.
Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Nezdá se, že by váš hlas měl nějakou váhu, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP František Brožík: Pan poslanec Pešek jen dal prst na ústa a já věřím, že už se zklidní.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji. V návaznosti na změnu systému přidělování soudců k výkonu funkce soudce je potřebné realizovat i změny ve vymezení zákonem stanovených podmínek pro jmenování soudce.
Rovněž platná právní úprava přípravné služby justičních čekatelů není plně vyhovující a vyžaduje změny spočívající zejména ve vymezení částečně odchylné právní úpravy pracovního poměru justičních čekatelů, jimiž bude reagováno na přípravný charakter tohoto pracovního poměru.
Dalším okruhem problémů, které je třeba řešit, je podíl soudní moci na vytváření podmínek pro výkon soudnictví. V souladu s dokumenty Rady Evropy je třeba hledat takový model správy soudnictví, v němž soudci budou mít veškeré záruky nezávislosti, především ze strany moci výkonné, a současně nedojde ke zpřetrhání veškerých vzájemných vazeb, které by vedlo k narušení rovnováhy vztahů mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní, jak už jsem o tom tady mluvila. Na straně jedné je tedy třeba umožnit soudcům, aby sami svým vlivem na správu soudnictví mohli přispívat k jeho řádnému fungování, na straně druhé je třeba vyvarovat se elitářství a korporativismu, o kterém jsem již také mluvila.
V podílu soudců na správě soudnictví je třeba spatřovat jednu z významných záruk soudcovské nezávislosti a v různých podobách je proto zakotvena do právních řádů většiny evropských demokratických zemí. Současná právní úprava vliv soudcovské samosprávy soudnictví zatím zcela opomíjí. Proto se v návrhu předkládá úprava vytvořit podmínky pro ustavení personálních senátů a pro vymezení jejich působnosti. Právní úpravu vztahující se k soudnictví se vedle navrhované novely zákona o soudech a soudcích navrhuje upravit i novým zákonem o kárné odpovědnosti soudců. Ten je předkládán souběžně a bude projednáván neprodleně.
Novelu zákona o soudech a soudcích je též třeba promítnout do navazujících zákonných úprav zákona č. 236/1995 o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců v platném znění a též do občanského soudního řádu.
Samostatně již byla do legislativního procesu předložena novela zákona č. 436/1991 o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, zproštění, odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky v platném znění.
Navrhovaná úprava je v souladu s Ústavou České republiky, s jejím ústavním pořádkem, právní akty Evropských společenství neupravují problematiku řešenou navrhovaným zákonem.
Dámy a pánové, závěrem mi dovolte ještě jednu malou poznámku. Hned po předložení tohoto návrhu novely zákona a návrhu zákona o kárné odpovědnosti soudců jsem slyšela z úst některých členů vlády, že se jedná o několik let staré návrhy a že jsou to návrhy, které jsou již dnes zastaralé. Jiný člen vlády zase prohlásil, že tyto návrhy byly v minulosti již odmítnuty soudcovskou veřejností, a že proto nemá smysl se k nim vracet. Tolik volná parafráze.
Chci zdůraznit, že na obou návrzích, které zde dnes předkládáme, skutečně v době mého působení pracovalo Ministerstvo spravedlnosti. Ve stadiu věcného záměru byly úspěšně vládou projednány a jen skutečnost, že došlo ke zkrácení tehdejšího volebního období, zapříčinila, že návrh nebyl včas dokončen a předložen k projednání vládě a Parlamentu.
Od té doby uplynuly dva roky. Oba návrhy byly dopracovány a v některých směrech také aktualizovány. Mimo jiné byly zohledněny některé námitky bývalého předsedy Nejvyššího soudu a dnešního ministra spravedlnosti. Ovšem základní směřování obou předloh logicky zůstalo stejné.
Je pravda, že část soudcovské veřejnosti k němu skutečně má trvale negativní postoj a nikterak se tím netají. Tyto námitky je samozřejmě nutné vyslechnout a zvážit. Neměli bychom však zapomínat na to, že o podobě zákonů nepřísluší rozhodovat soudcům ani žádným jiným profesním skupinám, ale výhradně Parlamentu.
Hovořila jsem zde o tom, že v evropských zemích v zásadě existují dvě koncepce správy soudnictví. Určitou podobu jedné z nich zde předložila vláda. Předložený poslanecký návrh je alternativou k vládnímu návrhu, která vychází z druhé možné koncepce správy soudnictví. Pokud chceme vést skutečně otevřenou diskusi nad budoucností našeho soudnictví, nelze tuto debatu předem vylučovat. Proto vás žádám o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení a děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, po velmi rozsáhlém úvodním slově navrhovatelky se omezím na stručné vyjádření, v podstatě tak, jak zde se vyslovil pan ministr spravedlnosti, paní navrhovatelka v roli zpravodajky a koneckonců i já v předchozích návrzích.
Lze předpokládat, že ústavně právní výbor se bude zabývat všemi čtyřmi návrhy jak z pozice vládní představy organizační změny soudnictví, tak z pozice představy skupiny poslanců. Proto se domnívám, že nelze zcela jednoznačně respektovat nesouhlasné stanovisko vlády, když vláda sama vycházela ze svého stanoviska, které bylo podmíněno tím, že základem její změny reformy soudnictví měla být změna ústavy, ústavní novela, která neprošla.
Domnívám se, že jak přístup reprezentovaný paní navrhovatelkou, tak přístup vlády je možný a že je na ÚPV, aby vybral z obou variant určitou konkrétní cestu, přičemž je možné v určitých technických detailech jak návrh vládní, tak i poslanecký vzájemně prolnout. To se netýká pouze tohoto návrhu zákona, ale i následujícího návrhu zákona, který budeme projednávat za chvíli. Proto se domnívám, že tato novela by měla postoupit přes první čtení do ústavně právního výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemných přihlášek. Táži se proto sněmovny, kdo se hlásí z místa. Pan poslanec Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, to podstatné, co k této věci chci říci, jsem již řekl ve svém stanovisku k návrhu, který odůvodňoval ministr spravedlnosti.
Chci jen říci, že to dnes vyšlo v článku, který jsem napsal, že nepovažuji poslanecké iniciativy, pokud jde o reformu soudnictví, za vhodné. Myslím si, že to je věc vlády, ale s ohledem na konkrétní situaci, která v Poslanecké sněmovně vznikla tím, že jsme odmítli tehdy vládní návrh novely ústavy týkající se organizace soudní moci, považuji za správné, abychom souhlasili s tím, že tyto poslanecké návrhy, jak ten, který paní zpravodajka teď odůvodňovala, tak i další, aby postoupily do druhého čtení a byly projednány spolu s vládními návrhy.
Mám jen jednu poznámku k tomu, co paní zpravodajka říkala o různých modelech organizace soudnictví. Při srovnávání s německým systémem nelze přehlížet, že Německo je federální stát, že soudnictví patří do záležitostí jednotlivých zemí či jednotlivých států. Pokud jde o Nejvyšší soud, existuje na federální úrovni, soudci jsou voleni nebo jmenováni výborem, který z polovičky tvoří Bundestag, z druhé polovičky zástupci spolkové rady. Takže systémy jsou různé a je třeba při jejich srovnávání brát v úvahu i konkrétní strukturu státní moci, která souvisí i s organizací soudního systému.
***