(17.30 hodin)
(pokračuje David)
Uvedl bych zde jenom jeden takový drastický příklad, který by mohl ukázat, jak daleko může vést demagogie při prosazování zájmů reklamních agentur. Jedná se o zkušenost člena Rady České televize, který mi sdělil, že se jednalo o případ, kdy v reklamě osoba v ní zobrazená v televizi se napila alkoholického nápoje. Tento člen rady se proti této reklamě ohradil. Soudní znalec potom jasně prokázal, že není zřejmé, že by osoba zobrazovaná na tomto šotu nápoj polkla, tudíž ho nepožila, tudíž nemůže jít o propagaci požívání alkoholických nápojů. Stejně tak je naivní tvrdit, že se člověk může rozhodnout, jestli na sebe nechá reklamu působit nebo ne. To je opravdu vrchol naivity, protože všichni - ať chceme, nebo nechceme - jsme reklamou nutně ovlivněni.
Rovněž není pravdivé tvrzení, že poskytuje nějaké informace. Reklamy skutečně vedou pouze k indoktrinaci, žádné informace neposkytují. To se týká i reklamy na léky zaměřené nejen na laickou, ale dokonce na odbornou veřejnost, pokud se jedná o reklamu v užším slova smyslu.
Chtěl bych také vědět, jestli pan poslanec Pleva, který působil v médiích, není zde v takové situaci, že by měl sdělit, že vlastně je trošku podjatý, protože má zájem, aby média i nadále získávala prospěch z vysílání a tisku reklamy.
Vzhledem k povaze tohoto návrhu zákona navrhuji - pokud samozřejmě projde do druhého čtení - aby byl přikázán k projednání též výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou zpravodaj.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, protože jsem byl dotázán, musím odpovědět.
Působil jsem před nástupem do parlamentu - a doufám, že budu působit, až skončím v parlamentu - jako režisér Českého rozhlasu v Brně. Je to veřejnoprávní rozhlas, který nedělá - a ani ze zákona nemůže dělat - žádnou reklamu na tabákové výrobky. Jestli ho něco živí, jsou to koncesionářské poplatky, nikoli reklama. Příjmy z reklamy pro regionální studio jsou v řádu ročně možná jednoho poslaneckého platu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Plevovi. Slovo má pan kolega Cyril Svoboda, připraví se pan poslanec František Pejřil.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, myslím si, že reklama je něco, čím se máme zabývat.
Tento zákon v regulaci jde hodně daleko. Mohu zase uvést jiný příklad. Například v reklamě nesmějí vystupovat osoby, které mohou vzhledem ke svému společenskému postavení ovlivnit spotřebu zdravotnických prostředků. To je věc, které vůbec nerozumím. O jakou osobu jde, v jakém postavení apod.?
Myslím, že zde chceme jít dál, než je úplně zdrávo. Chceme zkrátka zde nahradit jakoukoli regulaci, která by mohla být mezi těmi, kteří působí v této oblasti, tím, že opět posílíme roli státu. Ale v každém případě jestliže chceme implementovat právo Evropského společenství, navrhuji, aby projednávání tohoto bodu bylo přerušeno a aby bylo přerušeno do rozhodnutí Evropského soudního dvora. Protože se očekává, že toto rozhodnutí bude do konce roku 2000, budeme vědět, jak to je s tabákovou reklamou. Je to jasný termín.
Můj návrh je přerušit projednávání tohoto bodu do rozhodnutí Evropského soudního dvora. Tím se také jasně přiblížíme ke stylu chování v Evropské unii.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Dalším přihlášeným je pan poslanec František Pejřil, připraví se pan kolega Petr Bendl, poté paní kolegyně Lucie Talmanová a pan kolega Miloslav Kučera starší.
Poslanec František Pejřil: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, podle mého názoru tento návrh zákona jde daleko za požadavky Evropské unie. V Evropské unii se dnes např. ustupuje od zákazu tabákové reklamy, která měla být zakotvena až v roce 2006, a my ji zavádíme. Již dnes je řada reklam zakázaná zákonem - např. využívající motivy strachu nebo děti v choulostivých situacích atd. Nesouhlasíme-li s nějakým typem reklamy, je možno změnit stávající zákon nějakou novelou nebo dodatkem.
Změnou celého zákona v duchu ČSSD však úplně zmizí reklamní průmysl. Dnes navíc jako jedna z nejúčinnějších funguje samoregulace reklamy. Existuje reklamní komise, kterou si volí sami představitelé tohoto oboru - něco jako rozhodčí soud - která účinně postihuje všechny typy závadné reklamy. Tato regulace, kterou by tento zákon zavedl, je zcela nesmyslná.
Doporučuji zákon zásadně zamítnout. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní má slovo pan kolega Petr Bendl, připraví se paní kolegyně Talmanová.
Poslanec Petr Bendl: Vážený pane předsedající, drahá vládo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych řekl pár slov k návrhu zákona o regulaci reklamy.
Přiznám se, že předkladateli nerozumím. Na jedné straně je prohlášení vlády o podpoře investic a o přitažení zahraničních investorů do České republiky, na druhé straně zcela praktické kroky, které máte možnost si přečíst v návrhu zákona o regulaci reklamy, praktické kroky, jak vyhnat finance z České republiky.
Ve stínu argumentů, že požadavky Evropské unie vyžadují některé změny, navrhuje vláda učinit kroky, které obrátí pozornost společností, které investují do reklamy a často podporují ne nevýznamnými částkami sportovní i kulturní aktivity v České republice, do jiných zemí, které moudře využijí všech možností, které direktivy Evropské unie umožňují, a nebudou se chovat jako vláda, která jde v mnoha ustanoveních nad rámec požadavků Evropské unie, někde dokonce proti doporučením direktiv Evropské unie. Zbytečně tak komplikuje situaci v oblasti reklamy. Uvedu konkrétní příklady.
Směrnice Rady Evropských společenství doporučuje využívat maximálně orgánů samoregulace v oblasti posuzování etických principů reklamy a zákazu vysílání reklamy. Mám za to, že v této oblasti již v České republice existují poměrně dobré zkušenosti. Domnívám se, že vložení této pravomoci do kompetence úředníka, jak vláda navrhuje, je zcela špatným směrem, dokonce cestou k rozporu s doporučením direktiv Evropské unie.
Zákon nevyužívá možnosti posunutí některých restriktivních ustanovení zákona a nevyužívá možnosti posunutí doby účinnosti tohoto zákona, který - i když bude respektovat direktivy Evropské unie - představuje - a zaznělo to zde i z úst pana ministra - omezení podnikání v této oblasti. A je zcela zjevně nad rámec direktiv a nikoliv v ekonomickém zájmu České republiky.
Zákon zavádí cenzuru - už se zde o tom hovořilo. Myslím si, že je to jednoznačně cesta zpátky. Posuzovat reklamu, než vyjde ven - mám za to, že to není dobře. Je to opravdu návrat k pořádkům, které jsme znali a ke kterým, doufám, se hlásit nechceme.
***