(15.00 hodin)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které jsou písemně přihlášeni poslanci Milan Zuna, Josef Mandík a Miroslav Ouzký.
Poslanec Milan Zuna: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, úvodem bych chtěl říci, že neexistuje u mne žádný střet zájmů, pokud náhodou za střet zájmů se nepovažuje to, že se v řekách rád koupu a ještě raději rybařím.
Přednesu dva návrhy. První návrh je, aby předložený zákon byl ve druhém čtení zamítnut, a to zejména z následujících důvodů. Předkladatel nás neinformoval o tom, že akciové společnosti, které byly založeny od 1. ledna 1994, hospodaří s majetkem naprosto řádně, vytvořený zisk prakticky znovu dávají na zvelebení svěřeného majetku, nevyplácejí tantiémy ani dividendy.
Vláda předkládá tento návrh patrně z toho důvodu, že má obavy, aby představenstva akciových společností nějakým způsobem majetek nezašantročila. Tato obava je naprosto lichá, protože by šlo v tomto případě nepochybně o trestný čin, a tedy o neplatný právní úkon.
Na druhé straně má tento předložený návrh nesporně znárodňovací charakter, je krokem zpět, a myslím si, že v rámci Evropské unie by nebyl ani dobře chápán, a už vůbec nemůže být podobný znárodňovací zákon dobře chápán zahraničními podnikateli, a my máme přece zájem, aby k nám do republiky vstoupili.
Z toho důvodu navrhuji, aby ve druhém čtení byl zákon zamítnut. Pokud nedojde k jeho zamítnutí, tak ve smyslu § 63 odst. 1 písm. a) jednacího řádu navrhuji projednání vládního návrhu zákona o Správách povodí, sněmovní tisk 587, odročit do doby, než bude projednáván vodní zákon.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Josef Mandík, připraví se pan poslanec Miroslav Ouzký.
Poslanec Josef Mandík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, především bych chtěl říci, že předložený návrh zákona na rozdíl od kolegy Zuny považuji za potřebný a jeho přijetí podporuji.
Při projednávání návrhu zákona v zemědělském výboru jsem předložil několik pozměňovacích návrhů. Některé z nich nebyly přijaty, a to mimo jiné i proto, že jsme od předkladatele zákona nedostali uspokojivé odpovědi na položené otázky s odkazem na druhé čtení. Některé z nich předložím v podrobné rozpravě.
Nyní v obecné rozpravě vystupuji proto, abych požádal předkladatele o odpovědi na některé okruhy problémů a otázky, které ve zdůvodňování pozměňovacích návrhů přednesu a předložím. Prosil bych pana ministra o odpovědi ještě v obecné rozpravě, za což mu děkuji.
V prvé řadě bych se chtěl zmínit o názvu zákona. Předkladatel navrhuje při změně formy subjektů změnit i jejich název, aniž by změnu v důvodové zprávě obhajitelným způsobem odůvodnil. Podle mého názoru název subjektu nic nemění na podstatě a obsahu zákona. Podle informací mně dostupných ke změně názvu došlo při projednávání návrhu ve vládě. Tato změna názvu, aniž něco kvalitativního přinese, bude stát každý subjekt zhruba 1 mil. Kč. Při počtu pěti subjektů se zhruba jedná o 5 mil. Kč. Předkladatel neví co s penězi, nebo sleduje pro mne nějaký skrytý záměr. Nevím. Myslím si, že tato změna nic neřeší, pouze bude stát mnoho námahy a peněz, které lze vynaložit opravdu účelněji.
Pane ministře, chtěl bych vás požádat o vyjádření, co vedlo předkladatele k této změně názvu.
Za druhé - k § 2, orgány Správy povodí. Je třeba říci, že návrh zákona v předkládané podobě neřeší pouze transformaci akciových společností na státní podniky, ale obsahuje i řadu nadbytečných a komplikujících ustanovení. Jedním z nich je i § 2. Otázky orgánů společnosti jednoznačně řeší zákon o státním podniku. V § 1 odst. 3 této předlohy se říká, že pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se postavení, právní poměry, činnost a další věci ustanoveními zákona o státním podniku. Úprava § 2 této předlohy je tedy zcela nadbytečná.
K tomu bych chtěl říci, že pan ministr ve svém úvodním slově se vyjádřil vlastně negativně k tomuto pozměňovacímu návrhu, který v zemědělském výboru byl přijat.
K § 4 odst. 3, určený majetek. Podle § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 77/97 Sb., o státním podniku, se podnik zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo. Zakládací listina je zakladatelským dokumentem ve smyslu § 27 A obchodního zákoníku. Její nedílnou součástí je příloha obsahující vymezení určeného majetku. Podle § 17 téhož zákona zakladatel je oprávněn měnit vymezení určeného majetku v průběhu podnikatelské činnosti podniku, vyžadují-li to naléhavé hospodářské nebo bezpečnostní zájmy státu. Z citace jasně vyplývá, že vymezení určeného majetku je plně řešeno v zákoně o státním podniku. Určený majetek by měl být chápán jako strategický, prakticky neprodejný majetek. Bude-li přijato navržené znění v § 4 odst. 3 předlohy zákona, které je naprosto nadbytečné a věci škodlivé, dojde zcela určitě k silnému omezení a znemožnění normálního chodu státního podniku. Prakticky nevyhnutelných mnoho set výjimek ročně - např. směny nebo prodeje pozemků při úpravách vodních toků, při stavbách kanalizací, vodovodů, energovodů obecně, pilířů mostů, odběrních a výpustních zařízení aj. - zcela degraduje toto ustanovení předlohy zákona, nemluvě o obrovských komplikacích a časových prodlevách.
Z těchto důvodů navrhuji vypuštění odstavce 3 § 4 a vymezení určeného majetku ponechat v režimu zákona o státním podniku. Nebude-li přijat návrh na vypuštění, tak navrhnu nové znění odstavce 3 tak, aby vymezení určeného majetku v co nejmenší míře omezovalo činnost Povodí, a zbytek ponechat na rozhodnutí zakladatele.
K § 4 stávajícího odst. 4 předlohy zákona, který se týká rezervního fondu a ostatních fondů. Návrh předlohy zákona řeší jen fondy, které jsou ze zákona. Jedná se o rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb. U fondu kulturních a sociálních potřeb zemědělský výbor přijal určitá upřesnění. Ostatní důležité fondy, jako je fond investiční, fond rozvoje, fond odměn, návrh zákona neřeší. Při změně formy podniku je žádoucí, aby uvedené fondy přešly do nového právního subjektu.
***