(15.30 hodin)
(pokračuje Rychetský)
Ale chtěl bych zdůraznit, že je na místě úvaha o tom, že by bylo dobré tento zákon projednávat se zákonem vodním, protože tam naleznete odpověď na základní otázku, proč předkládá vláda tento vládní návrh zákona o transformaci. Prosím, nikoliv z obavy, že by akciové společnosti mohly nakládat nehospodárně nebo dokonce zločinně se státním majetkem, ale proto, že předloženým vodním zákonem chceme konečně vrátit Českou republiku mezi civilizované země. A řada z vás nepochybně ví, že od starého Říma platí jedna nepochybná právní zásada: tekoucí voda nemůže být vlastnictvím nikoho, protože utíká mezi prsty. Nemůže být vůbec předmětem vlastnictví. A z této koncepce vychází nový moderní návrh vodního zákona. Vychází z koncepce, že tekoucí voda je veřejným statkem, a s veřejným statkem může nakládat pouze veřejnoprávní instituce, a nikoliv instituce soukromého práva. To je skutečný důvod, proč předkládáme tento návrh zákona.
Chtěl bych zdůraznit, že změna názvu vlastně žádná není, je změna formy právní subjektu, který bude předkládat, takže je úplně jedno, jestli se název změní, nebo nezmění. Stejně se musí vytisknout "nové hlavičkové papíry", protože místo akciová společnost, což je povinná součást názvu každé obchodní společnosti, jde o státní vodohospodářské organizace. Stejně tak je úplně lhostejné, jestli zákon bude účinný k 1. 10., 1. 12. nebo 1. 1., protože vodní zákon vychází z principu absolutní generální sukcese všech práv a závazků a z tohoto hlediska se dál vede stejným způsobem účetnictví a nedochází k žádným změnám.
Rozhodující tedy je, a to bych tady chtěl zdůraznit, že kdybychom zachovali akciové společnosti, jak navrhují ti, kteří navrhují zamítnout zákon, došlo by k jedné velice nebezpečné situaci. Nemluvím o tom, že by soukromoprávní subjekty nakládaly s veřejnými statky, což odporuje principům práva odedávna, ale mluvím o tom, že tyto akciové společnosti - jak přece víme - nejsou všechny ziskové. Naopak dostávají od státu rozsáhlé miliardové dotace na údržbu vodních toků, na protipovodňové zábrany atd. Kdyby zůstaly akciové společnosti, tak podle zákona o veřejné podpoře nebudou moci dostávat tyto dotace. A kdo tedy bude zajišťovat údržbu vodních toků v této zemi, kdo bude zajišťovat protipovodňové škody? Protože podle Evropské komise, jak dobře víte, podle čl. 63 Římské úmluvy, by tyto druhy dotací nemohly soukromoprávní subjekty dostávat. A to je hlavní důvod tohoto transformačního zákona.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane místopředsedo. Dále se přihlásil ještě v rámci obecné rozpravy pan ministr Jan Fencl.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Pane předsedající, ctěná sněmovno, velice dlouze jsem o tomto problému hovořil při prvním čtení tohoto zákona a dovolil jsem si ctěnou sněmovnu znovu zdržet svým výkladem i při druhém čtení. Snažil jsem se v obou případech učinit to, abych jednoznačně zdůvodnil, proč vláda přistoupila k tomuto řešení a proč je považuje v tuto chvíli za jediné možné a proč žádám podporu této sněmovny k propuštění tohoto zákona do třetího čtení.
Přesto bych chtěl na některé diskutující zareagovat konstatací, že vláda se velmi dlouze zabývala otázkou nejvhodnějšího způsobu transformace akciových společností Povodí, transformací na státní podniky. Musím poctivě říci, že vláda nejprve preferovala exekutivní cestu transformace. Analyzovala v té souvislosti právní názory řady expertů, ale vždy po dlouhých debatách dospěla k závěrům, které byly v rozporu se zadáním procesu transformace, a to především zajistit právní nástupnictví, nezpochybnitelnou kontinuitu správy vodních toků, ale také cestu minimalizace nákladů realizace vlastní transformace. (Ve sněmovně je hluk.)
Současně bych chtěl ctěnou sněmovnu ujistit o tom, že právě předložený návrh zákona vychází ze zásady, že dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadní akciové společnosti Povodí zaniknou bez likvidace a k témuž dni vzniknou státní vodohospodářské organizace Správy povodí, k témuž dni vznikne těmto Správám povodí k věcem, které přecházejí z vlastnictví akciových společností a dále k věcem ve vlastnictví státu, které tyto společnosti dosud užívaly, právo hospodaření. Na Správu povodí současně přejdou z jednotlivých akciových společností všechna práva a všechny povinnosti včetně pracovněprávních vztahů.
K názvům. Myslím si, že podstatu problému vystihl pan místopředseda vlády Rychetský. Pro mne není změna názvu žádnou silnou nutností, pokud by pozměňovací návrh tuto záležitost posunul k názvu Povodí Moravy či Povodí Odry či Povodí Ohře, nemám s tím problémy. Nicméně není to o tom, že bychom něco ušetřili, protože v každém případě musíme zrušit název například "Povodí Moravy, akciová společnost, se sídlem v Brně" na - a teď je úplně jedno, jak to nazveme. V žádném případě už to nebude akciová společnost se sídlem tam a tam, takže tento problém nepovažuji za rozhodující a ani ho nechápu jako nějaký silný problém.
Co se týče ostatních pozměňovacích návrhů, které signalizoval pan poslanec Mandík, mohl bych na ně v tuto chvíli reagovat. Nebudu, budu se jimi velmi vážně zabývat a své stanovisko k nim vyjádřím při třetím čtení tím, zda je doporučím nebo nedoporučím.
Problematika, které se dotkl pan poslanec Ouzký, která se týká záležitosti, zda je dostatečně ošetřen majetek těchto společností, pak jsem ve svém úvodním slovu konstatoval, že jsem přesvědčen, že je dostatečně ošetřen vložením nového odstavce č. 5 v § 1, tak jak je to navrženo v usnesení č. 107 zemědělského výboru ze dne 15. června 2000.
Myslím si, že v tuto chvíli proces, který se odehrál, je procesem, který má velmi významné prvky destabilizace pro hospodaření těchto společností, a je v našem zájmu, je v mém zájmu, je v zájmu vlády tento proces co nejrychleji ukončit, aby dále nevyvolával poptávku po určitém lobbismu a řešení mnohdy velmi nestandardním.
Závěrem k panu poslanci Zunovi bych chtěl prostě konstatovat: vláda došla obdobně jako vláda premiéra Klause v roce 1996 - zdůrazňuji v roce 1996 - k přesvědčení, že nejvhodnější pro výkon správy významných vodních toků bude právní forma opírající se o zákon o státním podniku, tedy ne akciové společnosti, ne svým způsobem soukromé společnosti. Myslím si, že tohle je silnější argument, než kdybych se jakkoliv pokoušel zpochybnit argumenty pana poslance Zuny.
Závěrem prosím, abychom nezdržovali tuto transformaci v logice věci, a prosím vás, doporučuji, abyste propustili tento návrh zákona do třetího čtení. Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám. Táži se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím.
V rámci obecné rozpravy zazněly dva návrhy, a to za prvé návrh na zamítnutí zákona ve druhém čtení a za druhé podle § 63 odst. 1 návrh na odročení do doby projednání vodního zákona.
Pan zpravodaj.
***