(12.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kocourkovi. Slovo má pan poslanec Pilip.
Poslanec Ivan Pilip: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, musím říci, že problematika, kterou tady diskutujeme, se dá rozdělit do dvou okruhů. Ten první je ten, na kterém se zdá, že našla sněmovna shodu, a myslím, že ta je rozumná. To znamená, že stát se vlastně bude hlásit k závazkům, které vyplynuly ze zákona, a nikoliv k těm, které znějí nad něj, protože princip, který by tady měl být přijat a který vyplývá i z návrhů, které zatím předkládá vláda, znamená, že by stát plnil do výše pojištění ze zákona, vlastně pomohl Fondu pojištění vkladů a neodškodňoval paušálně veškeré vklady. Myslím, že to je řešení, které je korektní, protože nepokrývá neuvážená nebo nadměrná rizika a zároveň stát připouští jistá selhání v této oblasti a připouští závazek, který tady byl, pokud jde o věci, které se týkají ustanovení zákonů. Říká se tím, že pokud vkladatel se dočetl v zákoně, že jeho vklady jsou jištěny až do výše 100 tisíc korun a do výše určitých procent, počítá s tím, že tento závazek platí, a nestuduje přesně, jestli je naplněn dostatečně fond vkladů, či nikoliv. Myslím, že to je věcná stránka naší diskuse vůči vkladatelům v kampeličkách a že je to rozhodnutí rozumné, které na jedné straně ukáže, že stát je schopen dostát určitým svým závazkům, na druhé straně nezvýší do neúměrné míry jakýsi morální hazard, který by vyplýval z toho, kdybychom tady rozhodli plnit nad čísla stanovená zákonem.
Druhá věc, kde musím říci, že jsem už mnohem rozpačitější, jsou zdroje, které mají být na toto plnění použity. Domnívám se, že dlouhá diskuse, kterou tady vedeme a která se soustředila především na tu druhou stránku věci, je diskuse o tom, jestli všechny ztráty zaplatíme prostřednictvím dluhopisů a nebo dluhopisů. Jiná diskuse tady není. Přece ztráta Konsolidační banky ve finále znovu bude uhrazena prostřednictvím dluhopisů, tak jako už nám to sem vláda předkládá vloni i předloni, tak jak to vyplývá z logiky věci, že ztráta Konsolidační banky je vysoká už nyní, bude pravděpodobně ještě vyšší v roce příštím a padají na ni nové a nové povinnosti, naposledy část závazků státu, které vzniknou v souvislosti s převodem aktiv IPB do ČSOB a určitých státních záruk.
Pořád si nejsem jist, jestli není nerozumné to, že jsme vynechali ještě jednu variantu řešení, to znamená, že rozumná vláda vytváří určité rezervy na nepředvídané situace a je schopna alespoň část nárazů takovýchto mimořádných situací krýt ze svého běžného hospodaření a z rozpočtových rezerv. My jsme takovýto přístup vlastně ponechali téměř stranou. Mně se skutečně ta diskuse, zda se má platit přímo přes dluhopisy, speciální dluhopisový program anebo přes Konsolidační banku, zdá daleko víc o technice provedení a zúřadování, případně o míře nákladů, kde skutečně možný výklad je sporný. Víme, že poslední emise dluhopisů měly problémy, že se dosáhlo poměrně vysoké ceny. Myslím, že v tom má pravdu pan poslanec Kocourek. Na druhé straně nejsem ani přesvědčen stoprocentně, že vzhledem k míře agendy Konsolidační banky je jednoznačně posílena kontrola a tlak, který jinak chápu ze strany pana poslance Doktora, vůči samotnému úřadu a vůči správnosti použití všech prostředků, které takto budou čerpány. Domnívám se, že jestliže řekneme až do výše 6 mld., tak že to prostě bude 6 mld. Stejně tak kdybychom řekli do výše 5 miliard, že to bude 5 miliard, a kdybychom řekli do výše 9,5, tak to bude 9,5. Obávám se, že tento model tady může nastat.
Prosím sněmovnu, aby zvážila, jestli není možné, aby se stát pokusil utlumit část těchto dopadů ze svých rezerv. Pokud je vláda nemá, je to upřímně řečeno problém vlády, jakkoliv ten problém sám je samozřejmě průsečíkem věcí také minulých, o tom není sporu, ale přesto výše vládní rezervy je i její otázkou. Proto myslím, že dluhopisový program, ať už přímý, anebo přes Konsolidační banku, by neměl být tím jediným krytím výdajů, které takto vznikají, a že by měl být pouze určitou podporou. To by měl být jeden z principů, který bychom tady měli přijmout.
Mimochodem, variantu, která tady byla diskutována, protože i při těch minulých diskusích tady padaly apely na vládu, aby se pokusila v rámci jak letošních rezerv, tak sestavování rozpočtu na příští rok - protože všechno čerpání zřejmě vzhledem k jakýmsi procesům, jak celá situace probíhá, se neodehrají v tomto roce - tak aby se snažila část toho řešit i v průběhu svého rozpočtového standardního hospodaření. Samozřejmě někdo může namítnout, že také skončí placením dluhopisy, protože vláda bude v deficitu a příští rok bude také deficitní rozpočet a ten se zase zaplatí dluhopisy, ale přesto tady krok A i B přispívá k většímu zneprůhlednění veřejných financí.
Tady se nám předkládá precedens, který není dobrý, že na jeden dílčí problém se dělá dluhopisový program. Až bude příští rok další dílčí problém, může být další dluhopisový program. Varianta B říká, že když je nějaký problém, tak místo dluhopisného programu to hodíme na Konsolidační banku. Bere se málo v úvahu to, že je tady také státní rozpočet, který by měl mít rezervu na nepředvídané události, a myslím, že by tady měl být postup, který umožní, aby se státní rozpočet z nějaké výše podílel na tom, aby vláda dokázala na tyto mimořádné situace reagovat.
Nechci k tomu předkládat nějaké usnesení, ale přesto myslím, že by to ještě mělo být zváženo, že jinak jsou obě řešení ve svých důsledcích velmi podobná, protože znamenají nestandardní řešení a znamenají řešení, které nepřispěje ke zprůhlednění veřejných financí. Jediným pozitivem, které na tom vidím, je to, že stát dostojí svým závazkům a že vypořádá alespoň ty nároky vkladatelů, které vyplývaly z jejich víry, že vklady, které jsou deklarovány jako pojištěné ze zákona, pojištěné skutečně jsou.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Pilipovi. Slovo má pan poslanec Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Vážená paní předsedající, chtěl bych reagovat jen velmi krátce především na slova pana kolegy Sobotky. Bylo by jistě netaktní upírat jakémukoliv politickému subjektu podíl na novele zákona 87/95 a nikdo tak na tomto místě neučinil. Chtěl bych však svým kolegům a kolegyním ze sociální demokracie říci, že největší problém kauzy kolem družstevních záložen je přece lidský rozměr toho neštěstí, situace 105 tisíc lidí, kteří jsou dnes v situaci, kdy se nemohou dostat ke svým pojištěným vkladům zákonem garantovaného fondu pojištění, který není naplněn z důvodů, které tady byly diskutovány. A ten argument, ten lidský rozměr této kauzy platil 29. 2. stejně jako 30. 6. stejně jako 11. 7. O tom jistě není diskuse.
Naprosto souhlasím se závěry, které tady říkal pan poslanec Pilip, a chtěl bych doplnit, že motivace ODS v návrhu financování na plnění fondu pojištění přes Konsolidační banku spočívá především v tom, že dluhopisový program znamená profinancovávání celé finanční operace dluhopisovým programem, přímými nároky na soustavu veřejných rozpočtů.
Návrh, který jsme zvolili my, financování přes Konsolidační banku - samozřejmě platí teze, že jak řešení financováním přes Konsolidační banku, tak financováním přes dluhopisy je v prvním i druhém případě o dluhopisech a dluhopisech - náš návrh znamená, že dluhopisový program bude nutné vyhlásit na financování závěrečné ztráty z účetní bilance této finanční transakce odložené v čase.
***