(11.10 hodin)
Poslanec Václav Krása: Vážené dámy a pánové, nerad zdržuji sněmovnu před hlasováním, protože si myslím, že praxe, že odkládáme hlasování v prvním čtení o přednesených návrzích, se mi zdá jako nestandardní, a nerozumím tomu, proč bychom měli čekat, až některý poslanec se dostaví do sněmovny nebo ne, ale to jenom k poznámce pana předsedy Škromacha.
Dovolím si reagovat na to, co tu řekl pan kolega Ouzký, protože on reagoval na moji řeč. Já rozumím tomu, že některým lékařům může vyhovovat vlastně dobrovolnost dalšího vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, ale je to krok, který je v Evropě zcela nestandardní. Přece všichni víme, že lékař se musí celoživotně vzdělávat, jinak nemůže vykonávat zdravotnické povolání. Ale že je také nutné, abychom zjistili, zda se opravdu vzdělává dále a zda se vzdělává kvalitně. A k tomu jsou různé systémy sankcí v Evropě. Většinou je to tak, že pokud se lékař dále nevzdělává, tak po určitém čase nemůže vykonávat svoje povolání. Toto v zákoně zcela jasně zakotveno není, tento princip, a myslím si, že by tam měl být zapracován.
Další věc, která možná některým z vás nevadí, ale mně velmi vadí, je ta, že současný stav vzdělávání zdravotnických sester vlastně umožňuje to, že dívky v 17 letech se setkávají se smrtí, s utrpením, s nahotou, a je to nestandardní vůči Evropě. V civilizovaných zemích takovýto princip vzdělávání žákyň nižšího věku neexistuje. Já si myslím, že je nutné tento systém změnit. Bohužel navrhovaný zákon tento nový princip také nezavádí. Proto z toho důvodu trvám na tom, abychom zákon vrátili vládě k přepracování či zamítli.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. S faktickou pan poslanec Ouzký.
Poslanec Miroslav Ouzký: Kolegyně a kolegové, já se omlouvám, já nechci, aby se tady z toho stal nějaký můj duel. Já nejsem předkladatel tohoto zákona, byť to tak možná chvílemi vypadá. Ale to, jestli se nějaká šestnáctiletá dívka během svého studia setkává se smrtí, nahotou a chorobami, není záležitost zákona, to je záležitost náplně studia. Znovu bych musel odkázat na § 27, který o tom jasně hovoří, a pokud se to panu kolegu Krásovi nebude líbit a nebude se to líbit kromě něj jiným odborníkům, tak náplň studia tento zákon umožňuje upravit. Tolik k tomu.
Co se týká ohánění se kvalitou studia, mě by zajímalo, podle čeho chce kontrolovat kvalitu studia. Ať vyjmenuje země, kde trvalé se nevzdělávání je příčinou odebrání diplomu lékaři, to by mě velmi zajímalo. Sledování dokonalé kvality trvalého vzdělávání je absurdní a proklamativní pojem.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Táži se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, končím obecnou rozpravu.
Táži se pana ministra, zda chce vystoupit se závěrečným slovem. Ano. Pane ministře, máte slovo. Poté může vystoupit i pan zpravodaj, pan poslanec David. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Bohumil Fišer: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, chtěl bych jenom velmi stručně říci, o co nám v tomto zákoně v prvé řadě šlo. Náš systém vzdělávání vznikl v určitých historických skutečnostech, o kterých už tady v této sněmovně dnes slova padla, já to nechci opakovat. Naším cílem je tento systém přizpůsobit vzdělávání v Evropské unii.
Na vzdělávání existují různé rozdílné názory - na postgraduální vzdělávání lékařů existují rozdíly v jednotlivých rovinách, ne tak v kolektivech pracovníků a pochopitelně v nejrůznějších profesních organizacích a politických stranách. Já se domnívám, že ale s jednou věcí budeme konfrontováni. Jestliže myslíme svůj vstup do Evropské unie vážně, tak tady po roce 2005 na základě volného pohybu osob se objeví lékaři z Polska a budou nastupovat do zaměstnání, a my budeme jejich akreditaci po složení jazykové zkoušky uznávat, když půjdou na základě svých vlastních předpisů, které se nebudou lišit od ostatních zemí Evropské unie.
Myslím si, že i na nás je, abychom byli na tuto věc připraveni, že bude nejlepší, abychom co nejdříve vyzkoušeli ten nový systém, který tímto zákonem navrhujeme, aby byl ještě před vstupem do Evropské unie čas získat zkušenosti a popřípadě tento zákon novelizovat. Proto se domnívám, že pro zdravotnictví a hlavně pro náš vstup do Evropské unie a s tím související změnou v soustavě zdravotnictví je velmi důležité, abychom přistoupili k projednávání tohoto zákona ve druhém čtení a v příslušném výboru, o kterém předpokládám, že to bude výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, kde jistě všechny doplňující návrhy, jak o nich bylo u všech předřečníků hovořeno, padnou.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Táži se pana zpravodaje, zda hodlá v závěrečném slově vystoupit. Je tomu tak. Prosím, pane Davide.
Poslanec Ivan David: Já bych chtěl jenom shrnout diskusi, jestli mohu. Konstatoval bych, že k tomuto bodu vystoupilo devět diskutujících, z toho jeden dvakrát, jeden třikrát, z toho jednou s faktickou poznámkou. Padl tady návrh pana poslance Škromacha na odklad hlasování po 14. hodině. Další dva návrhy, pokud nebudou námitky proti odkladu, předložíme ke hlasování - o vrácení k přepracování a případně zamítnutí.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Nyní bychom se před hlasováním o předložených návrzích vypořádali s procedurálním návrhem předsedy poslaneckého klubu ČSSD, a to přerušit projednávání tohoto bodu po ukončené všeobecné rozpravě a podrobit ho hlasování až po 14. hodině. Já vás všechny odhlásím a žádám vás o novou registraci.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 485 z přítomných 169 poslanců pro 125, proti 36. Návrh byl přijat.
Přerušuji tedy projednávání tohoto bodu do 14. hodiny.
Dalším bodem našeho schváleného pořadu je
102.
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k řešení následků sucha
O zařazení tohoto bodu požádal poslanec Jan Grůza, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Grůza: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v jarních měsících duben až květen letošního roku postihlo celé území České republiky mimořádně dlouhé suché období. Dlouhodobou absencí vodních srážek došlo ke kritickému snížení zásob vody v zemědělské půdě. Údaje Českého hydrometeorologického ústavu o změnách vlhkosti půdy pod travním porostem od počátku dubna t. r. jasně ukazují i na postupné vyčerpání zásoby vláhy na zemědělské půdě. Došlo k poklesu vlhkosti půdy pod 20 % využitelné vodní kapacity, to je vodní kapacity, která představuje zásobu vody mezi bodem vadnutí a polní vodní kapacitou.
***