(17.50 hodin)
(pokračuje Fencl)
V tuto chvíli už nemohu s tím nic udělat. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Chtělo by se říci, že ty peníze už jsou zaorané. Slovo má paní kolegyně Hanačíková.
Poslankyně Ivana Hanačíková: Jsem ráda, pane ministře, že nás spojuje alespoň v tomto jedna myšlenka, to je hospodárné vynakládání rozpočtových zdrojů. Vy mně v té interpelaci odpovídáte, že dojde k vyjasnění základních problémů tak, že ve druhém pololetí roku 2000 se můžeme zabývat školstvím. Já předpokládám, že polovina září už je druhé pololetí, takže jelikož jste mně toto gentlemanské slovo v mé písemné interpelaci dal, tak jsem pochopila teď podle vaší ústní interpelace, že školství už nedostane ani korunu. Takže bych vás ráda požádala o to, zda je vůbec možné počítat do konce roku s nějakými prostředky, anebo zda už to máme převedeno jinam.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má opět pan ministr zemědělství Jan Fencl.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Učňovské školství je financováno v souvislosti s rozpočtem, v návaznosti na rozpočet. Tak jak bylo v objemu rozpočtu uvažováno a schváleno, všechna učňovská zařízení, všechny školy tuto informaci mají. My jsme použili 160 milionů prostředků, které byly dodatečně převedeny z podpory agrokomplexu při schvalování dotačních titulů v zemědělském výboru, protože v tu chvíli jako by byly volné, do kapitoly učňovského školství, tedy byly převedeny navíc.
Teď musím říci, že učňovské školství je financováno v souladu s rozpočtem, a myslím si, že žádnou významnou újmu nezaznamená, nicméně nedostane 160 milionů, za které mohlo učinit určité investiční akce, určité úpravy škol atd. atd. Tento problém se prostě odkládá z důvodů toho, že tyto zdroje byly použity tak, jak jsem se pokusil před chvíli vysvětlit.
Ještě jednou zdůrazňuji, že to byly peníze, které byly v rozpočtu této vlády směrovány jako podpora agrokomplexu, a ony se dostaly jako navýšená částka do učňovského školství a v okamžiku, kdy byly hledány zdroje, tak byly znovu nalezeny pouze tady, protože se jednalo o částku navíc, a byly využity v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny. Cituji materiál, který mám před sebou, kde v podstatě bylo uloženo resortu, aby hledal a našel rezervy ve výši 200 milionů a tyto prostředky použil, řekl bych, k prvním krokům, k výplatě rychlé zálohy za zaorávky a porosty poškozené nad 70 %, k rychlé pomoci zemědělcům.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Šestým vylosovaným v pořadí je pan kolega Miroslav Ouzký, interpelovaným ministrem pan Vladimír Špidla, a to ve věci vyplácení vyšší tarifní mzdy zaměstnancům - omlouvám se, pane kolego, tam je tolik zkratek, že nedokáži odhadnout, v jaké věci vlastně interpelujete.
Poslanec Miroslav Ouzký: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vy zřejmě tušíte, který problém mi leží na srdci. Po schválení novely zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, která byla provedena zákonem 155/2000 Sb., se v § 73 odst. 2 doplňuje - vkládají se slova: orgánů územních samosprávných celků. Předkladatel, což byl myslím kolega Janeček, byl veden dobrou myšlenkou srovnat diskrepanci zaměstnanců samosprávy, kteří působí v orgánech vykonávajících přenesenou působnost státní správy.
Tato formulace je ovšem z hlediska právníků špatná a nastal chaos. Jelikož tento bod, tento paragraf jako jediný platí již od 1. 7. t. r., tak nastal chaos na obecních úřadech téměř v celé republice, protože tito dotčení zaměstnanci se dožadují 25 % základního tarifu. Tajemníci netuší, zda mají, nebo nemají vyplácet, když se dotazují na vaše ministerstvo nebo na Ministerstvo vnitra, tak se jim dostává odpovědi, a některé z nich jsem i viděl, že to je záležitost poslanců, jelikož takhle špatně si naformulovali zákon poslanci, a proto, že by to měla řešit Poslanecká sněmovna.
Proto se tento problém dostal až ke mně. Já ho nechci soudit, já bych od vás chtěl slyšet pouze jedinou věc, a to je jednoznačné stanovisko, zdali ty peníze dotčeným zaměstnancům přísluší či nikoli. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan ministr Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, problém vaší otázky spočívá v tom, že oprávněn vykládat zákon je pouze soud. Jenom ten může vydat autoritativní názor. Z tohoto titulu jakkoliv bych velmi rád tuto debatu, která se otevřela, ukončil jasným autoritativním výrokem, nemohu tak učinit, ale mohu pouze sdělit názor současného správního orgánu, který koneckonců jistá metodická doporučení v této věci dává.
Mohu tedy prohlásit pouze to, že s účinností od 1. července, jak jste byl řekl, rozšířila novela zákoníku práce č. 155/2000 Sb. na základě poslaneckého návrhu působnost ustanovení § 73 odst. 2 na zaměstnance orgánů územních samosprávných celků. Tento pojem je nezbytně nezbytný z hlediska okruhu subjektů, jichž se má toto ustanovení týkat. A je nutné tento okruh vykládat ve vazbě na zákon č. 367/1990 Sb., o obcích, a na nové zákony č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
Ani jeden z těchto zákonů však pojem zaměstnanec orgánu územního samosprávného celku blíže neurčuje a nelze jej dovodit ani právní dedukcí. Podle názoru Ministerstva práce a sociálních věcí, který byl konzultován s Ministerstvem vnitra, neumožňuje tato formulace novelizovaného § 73 odst. 2 praktickou aplikaci. Zaměstnancům obcí proto nenáleží zvýšený platový tarif podle § 6 odst. 2 nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.
To je názor Ministerstva práce a sociálních věcí, ale vytkl jsem již na začátku svého vystoupení, že z hlediska vymáhací autority je jediným orgánem v tomto směru nezávislý soud. Z důvodu nenaplnění záměru, který sledoval poslanecký návrh novely § 73 odst. 2, s jehož intencí se ztotožňuji, požádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra o vymezení okruhu zaměstnanců, kterých by se měly zvýšené povinnosti a omezení týkat. Na základě tohoto vymezení bude možné přistoupit k novelizaci stávajícího § 73 odst. 2 zákoníku práce tak, aby úprava měla věcný obsah a bylo možné z ní vycházet při stanovení úrovně platových tarifů.
To znamená - práce jsme zahájili, ukončíme je co nejrychleji a navrhnu pravděpodobně nějaký formálně zjednodušený postup, abychom tuto věc mohli vyřešit.
Dovolte mi ještě na závěr mého vystoupení určitou metodickou poznámku, protože vždy mě velmi zneklidňuje okamžik, kdy se vládní předloha nebo jakákoliv předloha ocitne pod ohromným tlakem pozměňovacích návrhů.
***