(11.00 hodin)
(pokračuje Tlustý)
Toto tvrzení se může někomu zdát překvapivé, proč předmětem návrhů je snaha zavést retroaktivitu, když jsem uvedl, že Česká národní banka vyplácela pojištění v souladu s platným zněním zákona. Problém je v tom, že v celé řadě jiných případů Česká národní banka svým individuálním rozhodnutím vyplácela klientům ostatních bank, kterých je většina, částku 4 miliony korun, to znamená částku nad limit stanovený tímto zákonem. Z rozdílu mezi zákonem stanovenými 400 tisíci a v realitě v řadě případů vyplácenými 4 miliony korun, z tohoto poměru vyplývá problém, který se ukrývá v těchto ustanoveních, neboť je zřejmé, že část dotčené veřejnosti očekává, že praxe zavedená Českou národní bankou bude pokračovat, a dožaduje se i příslušné úpravy tohoto zákona.
V rozpravě přednesu pozměňovací návrhy, které byly předneseny i rozpravě v rozpočtovém výboru, a předpokládám, že projednávání tohoto zákona bude doprovázeno velkou diskusí, zejména k ustanovením, která se týkají výše limitu pojištění a případné retroaktivity, jak jsem se o tom podrobně zmínil.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, dovolte mi, abych na galerii hostů přivítal návštěvu kuvajtské parlamentní delegace, členů kuvajtsko-české skupiny přátel, vedenou jejich předsedou panem Mubarakem Benayyehem Al-Korainijem, kteří jsou na návštěvě v českém parlamentu na pozvání skupiny přátel Česká republika - Kuvajt. (Potlesk.)
Budeme pokračovat. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro evropskou integraci pan poslanec Vilém Holáň.
Poslanec Vilém Holáň: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro evropskou integraci projednal návrh dne 13. září a doporučil sněmovně, aby návrh schválila, což najdete v parlamentním tisku 614/1.
Výbor se především zabýval splněním deklarovaných harmonizačních cílů a konstatoval, že předloha je v potřebném rozsahu skutečně naplňuje. Výbor předkládá sněmovně dva pozměňovací návrhy, které ovšem jen upřesňují daný text. Opět je najdete ve zmíněném tisku. Podobně jako výbor rozpočtový se i výbor pro evropskou integraci zabýval možnostmi doplnit text zákona o ustanovení, která by řešila ztráty vkladatelů Pragobanky, Universal banky a Moravia banky. V podobných textech, v jakých o nich jednal výbor rozpočtový, nicméně nebyla nalezena shoda, nebyla nalezena potřebná většina k úpravě tohoto zákona v tomto smyslu. Tolik zpravodajská zpráva výboru pro evropskou integraci. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemnou přihlášku od paní poslankyně Páralové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, zákon o bankách stanovuje v § 38 instituce, jimž mohou být podány údaje o účtech klientů, které jsou předmětem bankovního tajemství. Dosavadní právní úprava umožňuje tuto praxi pro soudy, orgány činné v trestním řízení, finanční úřady, zdravotní pojišťovny a orgány sociálního zabezpečení. Novela dále zpřesňuje znění § 38 a rozšiřuje jeho působnost. V důvodové zprávě se praví, že současná úprava bankovního tajemství bránila orgánům sociálního zabezpečení efektivně vymáhat některé pohledávky a objem obtížně vymáhatelných částek zatěžuje státní rozpočet. Zde s vládou plně souhlasím. V době, kdy se na ministerstvu na této novele pracovalo, zřejmě ještě nebyl v platnosti zákon o platební neschopnosti zaměstnavatele. Proto se asi mezi instituce, které si mohou vyžádat od bank výše zmíněné údaje, nedostaly úřady práce. Pro úřady práce jsou v současné době prostředky vyplacené na nesolventnost často nevymáhatelné, stejně jako jsou téměř nevymáhatelné prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti poskytované na základě dohod mezi klientem a úřadem práce v případě porušení těchto dohod. A že je co vymáhat, potvrdil i výsledek kontroly NKÚ, který byl předmětem mé včerejší interpelace na ministra práce a sociálních věcí.
V současné době mají úřady práce pouze tři způsoby, jak zjistit, zda má dlužník u některého peněžního ústavu zřízený účet. První způsob je dotázat se přímo dlužníka. Často je však velmi obtížné a nákladné vůbec zajistit jeho přítomnost na úřadu práce, dvakrát musí být předvolán, pak teprve je možné jeho předvedení, dlužník nepřebírá poštu, není policií k zastižení, odstěhuje se apod., při jednání číslo účtu nesdělí nebo informuje, že žádný účet nemá. Druhá možnost je dotázat se dlužníka prostřednictvím soudu s využitím § 261 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., což, jak víme, je zdlouhavé. Fakta uváděna dlužníkem neodpovídají skutečnosti, soudy neověřují uváděné skutečnosti a z praxe máme konkrétní případy, kdy dlužník uvede, že nemá žádný účet, a dotazem do banky se zjistí, že má několik účtů, navíc je reálné nebezpečí převodu finančních prostředků z uvedeného účtu dříve, než je provedena exekuce. Třetí možnost, kterou úřady práce mají, je požádat podle § 38 odst. 6 zákona o bankách o sdělení čísla účtu přímo banky. Tento úkon je však zpoplatněn. Například Komerční banka účtuje za jeden případ 305 korun. Banka sdělí, zda klient účet má, či nikoliv, a číslo účtu, nemůže již sdělit zůstatek účtu. Při současné právní úpravě je tedy velmi obtížné pohledávky vymáhat. Cesta ke zjištění účtu je složitá a vzhledem k tomu, že jediná reálná šance, a sice využití § 38 odst. 6, je zpoplatněna a poplatek je nutné hradit z provozních prostředků úřadu práce, i nákladná. Navíc výsledek zjištění nemusí zaručit získání prostředků zpět do rozpočtu, neboť na sděleném účtu nemusí být prostředky, které by se daly exekucí vymoci. Proto v podrobné rozpravě předložím pozměňovací návrh na rozšíření působnosti § 38 odst. 3 i na úřady práce.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Táži se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, končím obecnou rozpravu.
Nezazněly žádné návrhy k hlasování na zamítnutí nebo vrácení, proto zahajuji podrobnou rozpravu, do které se opět přihlásila jako první paní poslankyně Páralová, dále pan poslanec Bohumil Sobotka.
Poslankyně Alena Páralová: Za prvé za bod 112 se vkládá nový bod 112A, který zní.
112A - V § 38 odst. 3 se doplňuje nové písm. h), které zní:
"h) úřadu práce ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu, to platí i pro vymáhání těchto prostředků."
***