(12.10 hodin)
(pokračuje Jičínský)
O tom je třeba se vážně poradit. Ale musím říct, že mi je zcela cizí takové prestižní pojetí vztahu většiny a menšiny, které to, co tu bylo nazváno silovým hlasováním, staví nad věcný obsah problémů. Možná že si připomínáte, není to tak dávno, kdy jsme tu měli dva návrhy na změnu přestupkového zákona. Byl tu vládní návrh, který obsahoval poměrně rozsáhlou reformu tohoto návrhu zákona, a byl tu potom poslanecký návrh, který, pokud se nemýlím, se týkal asi jednoho nebo dvou paragrafů platného zákona.
Z věcného hlediska by nepochybně měl být základem vládní návrh a poslanecký návrh by měl být integrován do projednávání tohoto komplexního návrhu. Nestalo se tak, onen prestižní silový moment převážil a stalo se tedy, že do velmi dílčí novely byla inkorporována celá rozsáhlá problematika vládního návrhu.
Prosím, chápu že v našich poměrech naší politické kultury, jak ji v parlamentu praktikujeme, je to možné, že někdo v tom vidí nějaké politické vítězství, nějaké body. Já tyto body považuji za problematické, ale rozhodně si nemyslím, že problematika soudní soustavy je vhodným polem pro takováto jednání. Skutečně bych považoval věcně za absurdní, aby se základem projednávání stal velmi dílčí návrh poslanecký a vedle něho se projednával komplexní návrh vládní. Cožpak ti, kdo takovéto stanovisko prosazují, považují za možné, aby komplexní úprava se prosadila do velmi dílčího návrhu? To přece sami dobře vědí, že to možné není.
V tomto směru se mi tento postup zdá velmi neseriózní a kolegům z řad pravicové opozice bych připomněl, že v tisku se ozývají takové hlasy, že mezi poslanci z těchto stran se šíří názory, že vládní návrhy je třeba odmítat, protože přece vláda nemůže být tak úspěšná. Jestliže tyto názory se v tisku objevují, nemyslím si, že by si je novináři jenom vymýšleli. Víme, že se mezi čtyřma očima hovoří leccos, ale víme také, že novináři v tomto směru mají dosti spolehlivé zdroje, ze kterých vycházejí. A na rozdíl od předsedy vlády já vůči novinářům nemám tak kritický postoj, takže v tomto směru jim důvěřuji asi více než on.
Takže dávám vám to, vážení kolegové, v úvahu, protože tady jde také o to, jak je vnímána činnost Poslanecké sněmovny na veřejnosti. Víte, že se dosti hovoří o odcizení vztahů poslanců a zvolené reprezentace od občanů. Myslím, že všichni bychom měli uvažovat o tom, jestli se nám podaří to odcizení jistým způsobem zmírnit, nebo ne, a ve věci soudní reformy tyto otázky považuji za velmi důležité. Neměli bychom tu ani ignorovat názory soudcovské veřejnosti, jak je vyjadřuje třeba Soudcovská unie. Přečtěte si názor pana prezidenta Vávry v posledním Soudci, co říká na adresu kvality dosavadního projednávání těchto otázek. Neměli bychom ani ignorovat trendy, které jsou, pokud jde o vývoj vztahu justice a exekutivy v 90. letech v Evropě, protože uzavírat se do českého koutku v tomto ohledu skutečně není na místě.
Měli bychom mít na zřeteli přece jenom určitý širší rámec problému, o kterém teď hovoříme.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Slovo má paní kolegyně Zuzka Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, česká justice je denně vystavována kritice pro nevymáhatelnost práva v České republice. Já bych vám ráda všem připomněla, že i my máme za to odpovědnost, protože my vytváříme legislativní rámec, ve kterém justice působí. A mě velmi mrzí, že dnešní diskuse a předcházející diskuse na ústavně právním výboru se orientuje spíše na souboj mezi stranou vládní a stranami pravicovými o tom, čí předloha v částečné reformě justice zvítězí, a nikoliv o věcných tématech této reformy. O tom, že by mělo dojít k rozšíření soudcovské samosprávy, o tom, do jaké míry reforma justice navazuje na reformu veřejné správy, a o dalších aktuálních tématech.
V současné době, a mluvili o tom všichni předkladatelé, vládní návrh zákona není s ohledem na stanovisko ústavně právního výboru v podobě, o které by bylo možné v konečném hlasování hlasovat. Za této situace jsem přesvědčena, že bychom měli podpořit, a klub KSČM tak učiní, vrácení toto předlohy do výborů tak, aby tento návrh mohl být projednán, a podotýkám znovu, projednán po věcné stránce, nikoliv abychom zde soupeřili, čí návrh je lepší.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. O slovo se přihlásila paní poslankyně Dundáčková.
Poslankyně Eva Dundáčková:Vážený pane předsedající, vážení přítomní, členové vlády, dámy a pánové, já nemohu nereagovat na přinejmenším dva body, dvě výtky, dvě výhrady, dva názory, které tu zazněly z úst pana poslance Jičínského. A sice jedna, která se týkala názoru údajně uváděného v tisku, podle kterého opozice jedná tak, jak jedná, protože vláda je příliš úspěšná. Já bych chtěla v každém případě ujistit přítomné kolegy o tom, že ústavně právní výbor v tomto případě nezvažoval úspěšnosti či neúspěšnost dosavadních vládních návrhů. Opoziční poslanci, a abych nemluvila za ostatní, především já jsem byla překvapena, mohu mluvit pouze za sebe v tuto chvíli, přístupem vlády k projednávání těchto návrhů.
Já se zcela ztotožňuji s názorem pana ministra, že stojíme před zásadními rozhodnutími, že stojíme před vážnými otázkami a vážnými úkoly. O to překvapivější pro mě je postoj vlády, která již přinejmenším od května, jak zde říkala paní zpravodajka, ví, že tento model soudcovské samosprávy tato sněmovna odmítla. A podle mého hlubokého přesvědčení bylo povinností této vlády, aby respektovala většinový názor sněmovny a aby přišla s nějakými alternativami, aby navrhla změny, aby řekla ano, samozřejmě, model, který navrhujeme, není v Evropě zdaleka jediný, těch modelů je celá řada, existují i některé státy Evropy, které nemají soudcovskou samosprávu, a my jsme připraveni o těchto otázkách diskutovat.
K ničemu takovému bohužel nedošlo. I my bychom uvítali, i já bych uvítala onu věcnou diskusi a byla jsem velmi překvapena, že na půdě ústavně právního výboru k takovéto diskusi nedošlo. Od května uplynulo několik měsíců a my od té doby stále nevíme, jakou představu vláda, potažmo Ministerstvo spravedlnosti o svých vládních předlohách má. Protože je zcela zjevné, že ty, o nichž neustále jednáme, nejsou akceptovatelné, protože vycházejí ze změny ústavy, která nebyla akceptována touto sněmovnou, byla zamítnuta, a já tvrdím, že i předložený model samosprávy soudnictví byl touto sněmovnou zcela legitimně odmítnut.
A proto se táži, proč vláda tímto způsobem jedná, proč názor sněmovny neakceptuje. Paní poslankyně Rujbrová mluvila o tom, že by uvítala věcnou diskusi. Paní poslankyně Rujbrová bohužel již není členkou ústavně právního výboru, čili jednání, které tam probíhalo, zná pravděpodobně zprostředkovaně, a já musím říct, že jsem se opakovaně snažila onu věcnou diskusi zavést, diskutovat společně, protože byla vedena společná rozprava, o tom, které instituty z kterých předloh chceme nebo nechceme, ale takováto diskuse tam opravdu vedena nebyla.
***