(15.10 hodin)
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Nebudu opakovat své stanovisko, které jsem přednesl k tomuto návrhu v prvním čtení, jen připomínám, že návrh splňoval a splňuje všechny náležitosti k projednání zákona a jeho obsahem je v podstatě rozšíření povinností obžalovaného, který bude uznán vinným, k hrazení nákladů znalcům, tlumočníkům a svědkům.
Téma je vskutku závažné. I jeho zpracování je svým způsobem uděláno odpovědně, ale má jednu řekl bych retardační nebo možná chybnou úvahu, že lze řešit v zájmu fiskálního zájmu státu vysoké náklady na obhajobu v neprospěch těch, kteří jsou obviněni nebo obžalováni. Je to otázka, která souvisí s tím, jakým způsobem zajišťujeme ochranu lidských práv, je to otázka toho, jestli lze udělat další majetkový census v trestním řízení.
V prvním čtení jsem připomínal onu historii od roku 1873, která se vyvíjela na území bývalého Československa, České republiky. Nebudu se tedy vracet k tomu, jakým způsobem se dospělo k současnému stavu. Jen musím říci, že ústavy moderních států dávají práva občanům nebo každému. A jestliže je dáno právo na obhajobu každému, tedy nejen občanům, je dáno právo na obhajobu i těm, kteří neznají úřední nebo jazyk státu, ve kterém se proti nim vede trestní řízení. V tom případě se zejména v posledním období vžilo, že náklady na tlumočníky nevynakládá obžalovaný ve svém zájmu, ale vynakládá je stát v zájmu spravedlivého projednání té konkrétní věci.
Něco jiného by byla úhrada nákladů při neodůvodněných průtazích řízení. To však předloha řeší nedostatečně a jsem přesvědčen, že je možné tuto myšlenku, která je jinak velmi správná, uplatnit buď při projednávání jiného poslaneckého návrhu, komplexní změny trestního řádu, nebo návrhu vlády ke změně trestního řádu.
Jsem přesvědčen, že úhrada znaleckých posudků je více v zájmu státu než v zájmu obžalovaných, protože důkazní břemeno - a tady mi snad dá jeden z navrhovatelů pan kolega Cyril Svoboda za pravdu - je vždy na žalobci, protože stát, který žaluje onen státní zájem, který je jediný oprávněný žalovat někoho podle trestního zákona a takový prohřešek případně potrestat, pokud bude toto prokázáno. Čili zde u povinnosti platit primární znalecký posudek se nemohu zbavit dojmu, že je potřeba, abychom si uvědomili, že ten zájem je nikoli na tom, kdo je obžalován, ale na státu. I to je úvaha, která vedla poslance v jednotlivých výborech k tomu, aby navrhli zamítnutí. Navrhuji tedy zamítnutí tohoto návrhu po obecné rozpravě.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Filipovi. Nyní má slovo pan poslanec Cyril Svoboda.
Doporučovala bych, aby pan poslanec Krajíček jako zpravodaj se ujal svého místa vedle paní navrhovatelky, protože po něm budu v každém případě chtít, aby zrekapituloval rozpravu po uzavření rozpravy.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já se pokusím vás přesvědčit, abychom zvedli ruku za tuto novelu trestního řádu.
O co tu vlastně jde? Jde o to, že v dnešní právní úpravě ten, proti kterému je vedeno trestní stíhání a řízení a který je potom odsouzen, platí náklady spojené s výkonem vazby, náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody, odměny a hotové výdaje, které vynaložil svému obhájci, a paušální částku, kterou mu stanoví stát. V paušální částce se skrývají ostatní náklady, které jsou spojené s celým trestním řízením. To jsou náklady, kterými mají být hrazeny úkony, které se provádějí během řízení, a mezi ně patří jistě znalecký posudek, provedení důkazů znalcem, výslechy svědků, tlumočnické úkony a podobně další úkony.
To znamená - mluvme pravdu. Tato částka se dnes již hradí, ale hradí se paušální částkou. A jaká je skutečnost? Skutečnost je taková, že mnoho obviněných, proti kterým je vedeno trestní řízení, navrhuje řadu důkazů. Nepolemizuji s tím, co říká kolega Vojtěch Filip, že důkazní břemeno je na straně státu, když žaluje, ale stejně tak právo obhajoby je navrhovat důkazy. A v českém prostředí se usídlilo pravidlo, že se navrhují další a další důkazy především proto, aby se řízení protahovalo, aby se dalšími a dalšími důkazy zatěžovalo řízení, aby trvalo déle a abychom déle čekali na rozsudek. Samozřejmě že námitka je taková, že koneckonců o provedení důkazů rozhoduje soud a soud by mohl řadu důkazů nepřipustit, ale my chceme tímto návrhem dát vážný signál, který říká, že si mají být ti, kteří navrhují důkazy, vědomi, že důkaz, který provádí, nebudou hradit jen v paušální částce, ale budou ho hradit v plné výši.
Takže argument, který zazněl na ústavně právním výboru, je podle mého názoru argument lichý, protože tam se argumentovalo především tím, že vymáhatelnost těchto pohledávek je ve výši asi 14 %, a tedy že nemá smysl tuto novelu přijímat, protože to stejně stát nevymůže.
***