(14.30 hodin)
Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, také bych rád využil skutečnosti, že projednáváme ve druhém čtení zákon o spotřebních daních, protože tato skutečnost umožňuje parlamentu - a věřím, že také vládě - zareagovat na situaci v oblasti cen pohonných hmot, tak jak se vytvořila v současné době vlivem vývoje na světových trzích.
Samozřejmě je mi jasné, že vláda nemůže ovlivnit právě tento vývoj na světových trzích, který vlastně znamenal v průběhu nějakých 15 - 20 měsíců zhruba zdvojnásobení ceny této suroviny, navíc v situaci, kdy česká koruna oslabila poměrně výrazně proti americkému dolaru, ve kterém je většina této suroviny kotována při nákupu. S touto skutečností vláda samozřejmě nic dělat nemůže.
Přesto je realitou, že během necelých dvou let vzrostly ceny bezinu u benzinových pump zhruba z 18,50 - 19 na více než 30 Kč a ve stejném, ne-li ještě vyšším poměru se posunula také cena motorové nafty. Nechci tady apelovat pouze na situaci autodopravců, myslím, že jejich situace by snad byla řešitelná jinými cestami, a dokonce ani nechci dávat záminku k tomu, že jde o opatření vedené jakýmsi populismem z toho pohledu, že se dotýká většiny těch lidí, kteří nakupují benzin, byť to je samozřejmě také pravda a i toto by každá vláda a parlament měly brát v úvahu. Chci totiž poukázat především na makroekonomické souvislosti tohoto vývoje.
Podle hrubých propočtů potvrzených v diskusi v rozpočtovém výboru i zástupci České národní banky znamená desetiprocentní pohyb ceny benzinu dopad na míru inflace ve výši zhruba 0,3 % roční míry. Samozřejmě ve chvíli, kdy má takovýto význam a váhu cena benzinu v celkových inflačních ukazatelích, je samozřejmé, že by mohla ovlivnit ten nyní tak pracně nastartovaný a stále ještě křehký ekonomický růst. Také by mohla tím pádem vést např. k takovým věcem, jako že kdyby pokračoval tlak na míru inflace, musely by se např. upravit úrokové míry a další věci, které samozřejmě tento růst ovlivňují.
Zároveň se jako hlavní argument samozřejmě objeví, že nástroj, který vláda může použít, tzn. zareagovat prostřednictvím spotřební daně, může mít dopad na příjmy rozpočtu. Vzhledem k tomu, že již bylo mediálně avizováno, že tady dojde k návrhu, který se chystám předložit, tzn. k návrhu na snížení spotřební daně, začala diskuse o tom, jaký by toto mělo dopad na státní rozpočet. Chci předeslat, že návrh, který vzápětí přednesu, odhaduji, že by měl dopad na státní rozpočet ve výši 7,4 mld. Kč. Objevily se názory pana ministra financí, že to může být miliard až 11, objevila se i čísla jiná. Já bych přesto rád poukázal na to, že myslím, že konečný dopad může být dokonce ještě nižší, než je ten, který jsme kvantifikovali v našem návrhu, mimochodem za použití argumentace a metodologie propočtu, který použilo Ministerstvo financí při posledním zvýšení spotřební daně, které navrhovala už tato vláda. Připomínáme, že dopad může být menší. Je tomu tak proto, že sama vláda ve své zprávě o plnění státního rozpočtu na tento rok konstatuje jednoznačně, že v plnění příjmů státního rozpočtu došlo za první čtvrtletí t. r. k poklesu o několik miliard s tím, že konkrétně částka 3,7 mld. Kč poklesu výběru spotřební daně jde na vrub ceny nafty a benzinu, neboť je ta částka fixní a nestoupá ten výběr na rozdíl od DPH s cenou nafty, nýbrž se spotřebou litrů této pohonné hmoty. Z toho vyplývá, že dopad nakonec může být menší, protože lze očekávat, že v případě zvýšení spotřeby nafty díky její nižší ceně - a totéž platí u benzinu - může být tento posun ve spotřebě takový, že může do jisté míry, samozřejmě ne úplně, vyvážit tu míru snížení, která je navrhována.
To jsou obecné hlavní argumenty, doplňuji ty makroekonomické k těm, které se týkají dopadu na běžné spotřebitele, na motoristy, ale samozřejmě zprostředkovaně na každého, neboť jde o cenu, která se promítá do ceny dopravy, rozvozu zboží, a tím pádem do ceny všech komodit, které občané nakupují. Tolik zdůvodnění mého návrhu.
Nyní si dovolím návrh přečíst konkrétně. Novela zákona o spotřebních daních se mění takto:
1. V § 22 odst. 1 se částka 10 840 nahrazuje částkou 8 530.
2. V § 22 odst. 1 se částka 8 150 (vždy jde o tři položky, předám písemně) nahrazuje částkou 6 740.
3. V § 22 odst. 3 se částka 10 840 nahrazuje částkou 8 530.
4. V § 22 odst. 4 se částka 8 150 nahrazuje částkou 6 470.
5. V § 5 odst. 6 se částka 10 840 nahrazuje částkou 8 530.
Potom jde o změnu v odst. 4: Směsi paliv a maziv uvedené v § 19 písm. c) se zdaňují sazbou 6 740 Kč na tisíc litrů.
Odst. 5. Výrobky uvedené v § 19 odst. 4 se zdaňují stejnou sazbou jako palivo a mazivo, pro které jsou určeny.
Za šesté(?), směsi benzinu uvedené v § 19 odst. 2 písm. f) a g) se zdaňují sazbou 8 530 Kč za tisíc litrů.
Tolik tedy oficiální návrh. Pro zjednodušení bych ještě doplnil, že odhadujeme, že i s promítnutím dalšího zprostředkovaného dopadu do daně z přidané hodnoty by tento dopad činil 2,80 Kč zhruba na 1 litr benzinu a 2,10 na 1 litr motorové nafty, čili nesnažíme se dělat nějakou příliš radikální změnu, ale aspoň zareagovat na nejvážnější krizi, která v současné době nastává.
Vážené kolegyně a kolegové, návrh předám písemně a pevně věřím, že i vláda se jím bude zabývat. Ocenil jsem, že kvůli této složité problematice pan předseda vlády odložil jinak velmi významnou návštěvu USA. Věřím proto, že i vláda se nakonec přikloní k podpoře tohoto návrhu. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Jako další se přihlásil pan poslanec Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi předložit třetí v řadě z pozměňovacích návrhů, které navrhují nové sazby spotřební daně u pohonných hmot. Napřed mi dovolte odcitovat tento návrh, poté uvedu zdůvodnění tohoto návrhu.
V § 22 odst. 1, v § 22 odst. 3 a v § 22 odst. 6 se sazba 10 840 Kč na tisíc litrů nahrazuje sazbou 8 000 Kč na tisíc litrů. Tato změna se promítne do všech následujících paragrafů, kde se tato sazba objevuje.
Druhý návrh. V § 22 odst. 1 se sazba 8 150 na tisíc litrů nahrazuje sazbou 7 000 Kč na tisíc litrů a opět se promítne v případných dalších paragrafech.
A třetí návrh. V § 22 odst. 4 se sazba 8 150 na tisíc litrů nahrazuje sazbou 6 000 Kč na tisíc litrů a promítne se do dalších ustanovení.
Formálně to tedy znamená, že dosavadní text v předloze se označuje jako bod 1, druhý pozměňovací návrh by znamenal zařazení bodu 2, druhý bodu 3 a třetí bodu 4.
***