(Jednání opět zahájeno ve 12.31 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, po přestávce, kterou si vyžádalo ustanovení našeho jednacího řádu, které jasně hovoří o tom, že třetí čtení návrhu zákona může být zahájeno nejdříve 24 hodin poté, co vám byly rozdány pozměňovací návrhy, resp. usnesení garančních výborů, tedy pokračujeme v projednávání bodu číslo
57.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 614/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík, zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Vlastimil Tlustý. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 614/2. Otevírám rozpravu, do které v tuto chvíli nemám žádnou přihlášku. O slovo požádal pan kolega Tlustý. Prosím.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, na začátku třetího čtení mi dovolte provést opravu chyby, ke které došlo při vzniku tisku 614/2. Na straně 3 u druhého pozměňovacího návrhu pana poslance Sobotky je omylem uvedeno "k bodu 139", správně má být uvedeno " k bodu 129". Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo se hlásí jako další? Nikdo. Rozpravu tedy končím. Dávám možnost vystoupit se závěrečným slovem nejprve panu ministrovi, projeví-li o to zájem. Ano. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, velmi často já i jiní kolegové ve vládě používáme větu, že velká část návrhů je charakteru, který zpřesňuje a zkvalitňuje normu. Mám teď tím samozřejmě na mysli buď návrhy výborů, nebo návrhy jednotlivých poslanců, které padly v rámci druhého čtení. Musím říci, že co se týká návrhů, které byly podány k návrhu zákona o bankách, lze toto říci jenom o velmi malé části z těch pozměňovacích návrhů, které zde padly. Naopak padlo několik návrhů, které jsou velmi kontroverzní, a o jedné významné části z nich lze říci dokonce to, že zhoršují charakter normy jako celku. Zejména tím pak mám na mysli stávající platný tvar zákona o bankách, tak jak byl upraven dvěma novelami ve druhé polovině 90. let, tzv. malou a velkou novelou bankovního zákona.
První okruh problémů je okruh, který se týká zvýšení částky pro pojištění vkladů. Návrh, který byl předložen, zvyšuje tuto částku na úroveň, která v přepočtu směřuje někam k 3,5 až 4 milionům Kč na jeden pojištěný vklad. Pokud by toto Poslanecká sněmovna schválila, obávám se, že by to mělo velmi neblahé následky na fungování Fondu pojištění vkladů a také na praktické naplňování pojištění v okamžiku, kdy dojde k likvidaci banky, resp. k jinému způsobu naplnění podmínek pro výplatu vkladů z tohoto fondu.
Velmi významné zvýšení částky, které je téměř desetinásobné nebo řekněme osmi- až desetinásobné a není zároveň podpořeno příslušným zvýšením toků do tohoto fondu v bankách, může velmi ohrozit stabilitu veřejných financí. Jen na okraj dodávám, a upozorňuji na zprávu vlády o vývoji v Investiční a Poštovní bance, že pojištěné vklady v této bance představovaly částku zhruba 140 miliard Kč, kde polovina v případě nenaplněnosti fondu spadá na státní rozpočet, polovina na Českou národní banku.
Samozřejmě nelze postupovat jednoduše tak, že bychom zosminásobili nebo zdesateronásobili tuto částku. Nicméně šlo by o podstatně větší částku a riziko, které by tím bylo způsobeno veřejným financím, by bylo skutečně značné. Obávám se, že není dobré ani řešení řekněme polovičaté spočívající v tom, že by se daná částka nezvýšila, resp. zvýšila by se pouze tak, jak je navrženo ve vládním návrhu, což se domnívám je dostatečné, ale zároveň by se zpětně, tedy retroaktivně vyplatily vyšší částky klientům některých bývalých bank.
Je třeba poctivě říci, že ve stávajícím Fondu pojištění vkladů prostředky pro takovou výplatu podle našich odhadů existují, čili není to problém bezprostředního finančního zatížení tohoto fondu. Ovšem problém je ten, že by byl opět způsoben precedens a při každém dalším eventuálním krachu bank, který si nikdo jistě nepřeje, ale vyloučit jej v tržní ekonomice nelze, by byl tento problém znovu otevřen. Proto i toto opatření mi připadá, že není rozumné.
A nyní dovolte třetí a poslední tezi k tomuto problému a myslím, že zcela nejdůležitější. Tou není riziko pro veřejné rozpočty. Je to riziko morální. Toto morální riziko spočívá v tom, že v současnosti průměrné vklady v českých bankách se pohybují někde na úrovni nad 60 tisíc Kč. Samozřejmě to jsou jednotlivé vklady, neznamená to, že jednotliví klienti mají takto nízké vklady, v úhrnu na domácnost je to číslo jistě výrazně vyšší. Ale i v tomto pohledu ta částka 3,5 až 4 miliony Kč je částka vysoce nadbytečná.
Proč vůbec existuje Fond pojištění vkladů? Jak u nás, tak všude na světě je chápán jako opatření, které ve svém principu je součástí záchranné sociální sítě. Slouží slabším příjmovým skupinám obyvatelstva, které také mají nižší vklady, k tomu, aby krylo jejich eventuální rizika z problémů v bankovním sektoru. Tento návrh extenduje k tomu, že se stará o podstatně bohatší klienty, a to způsobem, kdy dojde k přerozdělování, včetně prostředků oněch malých klientů, neboť musí být naplňován příslušný fond eventuálně i na úkor státního rozpočtu. Připadá mi - nevím, jestli je takové slovíčko na místě říci, ale řeknu ho - toto opatření jako opatření populistické. Zdráhal jsem se říci populistické proto, že slovem populismus bývá nazýváno něco, co jakoby uměle slouží spíše nižším třídám obyvatelstva. V tomto případě je to jednoznačně opatření ve prospěch bohatších důchodových skupin obyvatelstva.
Poznámka stranou - připadá mi zvláštní, že podobné návrhy zazněly i z řad poslanců KSČM.
Nyní dovolte, abych se vyjádřil k ještě podle mého soudu vážnějšímu bloku opatření, která jsou podstatnou částí většiny pozměňovacích návrhů pana poslance Tlustého. Tyto návrhy v podstatě odstraňují typy regulace, které byly do tohoto návrhu zákona zapracovány v jeho dvou posledních novelách. Povedou k tomu, že Česká národní banka zejména nebude mít právo zabývat se integritou členů statutárních orgánů bank, snižuje se to pouze na bezúhonnost, což znamená, že např. člověk, který není odborně způsobilý, ale je bezúhonný, může se stát členem představenstva banky.
***