(15.10 hodin)
Místopředseda PSP František Brožík: Slova se ujme místopředseda vlády pan Vladimír Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že případ Investiční a Poštovní banky je do té míry závažný, že by se mu měla věnovat odpovídající pozornost a že by tato odpovídající pozornost měla být věnována odpovídající technikou. Chci říci, že výrok pana Kalouska, resp. to, co citoval pan poslanec Tlustý, je sice dobře napsané prohlášení, avšak nikoliv prohlášení autoritativní. Jaký je obsah těchto informací, nevíme, a nemůžeme tudíž předem bianco podepsat šek o tom, že vše je v pořádku.
Za druhé bych chtěl upozornit na to, že se dá předpokládat, že bude rozprava. V této rozpravě se bude hovořit o velmi citlivých věcech, které mají vazbu na obchodní tajemství a na řadu dalších okolností, které jsou hodné váhy. Podle mého názoru jednání, které nebude uzavřené, nebude odpovídajícím způsobem produktivní a poslouží pouze k povrchní politické šarvátce. To téma si zaslouží něco trošku hlubšího. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP František Brožík: Já bych chtěl upozornit všechny přihlášené, že jim mohu dát slovo, pouze pokud budou předkládat jiné procedurální návrhy, než tady přednesla paní předsedkyně. Pan místopředseda Ivan Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, tato sněmovna a my všichni zde, kteří v ní sedíme, bychom se měli řídit zákony. Každý z nás ví, co může dělat a co nemůže dělat. Každý z nás ví, že existuje zákon o ochraně utajovaných skutečností. Každý ví, nebo by měl vědět, jaké informace podléhají režimu utajení, a podle toho by zde měl také vystupovat. Pan předseda vlády nám dlouhou dobu předtím, když vznikl problém kolem IPB, všemožně naznačoval, jakéže velké souvislosti můžeme očekávat, kdože se má vlastně obávat, a já z toho místa musím prohlásit, že ten, kdo bude hlasovat proti tomu, aby se česká veřejnost dozvěděla informace, které nejsou v rozporu s žádným zákonným omezením, asi ví, proč se bojí takovýchto informací. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji za kladná i záporná stanoviska k tomuto procedurálnímu návrhu. Ještě se hlásí předseda klubu ČSSD pan poslanec Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážené dámy a pánové, vyjádření předsedy poslaneckého klubu ODS o skandálnosti či něčem podobném, jestliže člen této ctihodné sněmovny podle jednacího řádu vznese návrh, považuji za skutečně skandální. Myslím si, že sněmovna o takovém návrhu rozhoduje hlasováním. Chci jenom upozornit na to, že tady bylo řečeno, že k tomu není důvod. Pokud jste dobře poslouchali v tom hluku, který tady vládl, pak jste mohli slyšet místopředsedu vlády, který hovořil o tom, že ten důvod bude. Já samozřejmě chápu, že mnohým by to možná vyhovovalo, kdyby členové vlády nemohli této ctihodné sněmovně sdělit informace, které podléhají určitému způsobu neveřejnosti.
Chci upozornit na § 56, ve kterém se hovoří, že schůze sněmovny je zpravidla veřejná, na návrh vlády nebo poslance se může sněmovna usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořadu schůze zařazeny utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Já se domnívám, že v tomto případě jde právě o tento konkrétní případ.
Dál bych chtěl upozornit na jednací řád, protože si myslím, že mnozí členové této ctihodné sněmovny jednají spíše mediálně a méně procedurálně. V § 48 čl. 6 se říká: Jednání vyšetřovací komise je neveřejné a mohou se ho zúčastnit jen členové a další osoby, které se mohou zúčastnit nebo být přítomny jednání vyšetřovací komise, atd. V čl. 7 se hovoří: Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní nebo jsou přítomny jednání vyšetřovací komise, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí. Zbaveni této povinnosti mohou být jen usnesením sněmovny.
Já se důvodně domnívám z tohoto ustanovení, že pokud komise neskončila svoji práci, která jí byla touto ctihodnou sněmovnou zadána, pak jakékoliv informace, které budou podány této ctihodné sněmovně, skutečně nemohou být projednávány veřejně, bez toho, aniž by sněmovna přijala usnesení, že zbavuje povinnosti mlčenlivosti jednotlivé členy této komise. Myslím si, že tato vláda se nemusí bát toho, s čím tato komise přijde. Vzhledem k tomu, že bylo tak důsledně utajováno, co sněmovně tato komise předloží, na rozdíl od jiných zpráv, které vždycky měli poslanci dopředu, aby se mohli na diskusi připravit, já nevím, jak bude možné diskutovat ke zprávě, která bude přednesena na mikrofon, tak nejpřipravenější jsou ti, kteří toho chtějí určitým způsobem použít. Navíc se jedná o dílčí zprávu vyšetřování, čili zdaleka ne ukončenou. Z tohoto hlediska nemusí být naprosto objektivní, ale my se jí nebojíme, pouze chceme, aby procedurální věci byly v naprostém pořádku. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane předsedo. O slovo požádal předseda vlády pan Miloš Zeman.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, protože neznám obsah této zprávy a jsem ochoten uvěřit prohlášení pana poslance Tlustého, že tato zpráva neobsahuje žádné utajované skutečnosti, chtěl bych vám pouze sdělit několik informací, které mě vedou k rozhodnutí podpořit návrh místopředsedkyně Buzkové.
Informace číslo 1 spočívá v tom, že vedle přečtení této zprávy se u ní jako u každého jednacího bodu Poslanecké sněmovny předpokládá rozprava. V této rozpravě již není žádný člen Poslanecké sněmovny, který bude v diskusi vystupovat, vázán, ale protože např. členové vlády jednali o IPB na neveřejném zasedání - a já jsem v případě uzavřeného zasedání plně ochoten nejenom vyšetřovací komisi, ale celé sněmovně sdělit některé okolnosti tohoto neveřejného zasedání - je zcela pochopitelné, že tak mohu učinit pouze tehdy, jestliže dáme přednost informovanosti tohoto parlamentu před informovaností novinářů.
***