(9.30 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste mi v tuto chvíli věnoval pozornost. Chci se ujistit, že jste ve svém úvodním vystoupení nenavrhl sněmovně, aby vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení. Podle dikce § 90 odst. 2 navrhovatel toto musí navrhnout sněmovně. Pokud tak neučiní, nemusíme uplatňovat jiné mechanismy, jak tomu zabránit.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Pane předsedající, jste výborný předsedající, odhalil jste moji chybu, já se za ni omlouvám. Nenavrhuji režim zkráceného projednávání.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Jsem rád, něco takového jsem tušil. Jinými slovy: navrhovatel nenavrhl postup podle § 90 odst. 2.
Prosím, aby se nyní ujal slova zpravodaj pro prvé čtení poslanec Josef Ježek.
Poslanec Josef Ježek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý den.
Pan ministr Dostál už poměrně podrobným způsobem uvedl tuto předlohu nové vládní normy, tisk 701, o otázkách vracení nezákonně vyvezených kulturních statků.
Víme, že kulturní dědictví je předmětem ochrany v každém kulturním státě, naši republiku samozřejmě z toho nelze vyjmout. Kulturní bohatství je také předmětem poměrně značného zájmu různých obchodníků s uměním, ať už tito obchodníci provádějí své obchody na bázi legální, nebo je provádějí nezákonným způsobem, kdy z území jednoho státu dochází k nelegálním vývozům na území státu druhého. Proto již v roce 1977 přistoupila Česká republika, tehdejší Československá socialistická republika, k mezinárodní úmluvě o opatřeních zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních památek. Tato smlouva zavazuje smluvní státy učinit taková opatření, která by těmto věcem zabránila.
V naší republice však do dnešního dne takováto norma neexistuje a předložený tisk vlastně vyplňuje mezeru, která v této oblasti dosud fungovala. Kromě toho tato předloha je v souladu se správním řádem Evropské unie a její směrnicí č. 93/7 EEC z 15. března 1993.
Zákon stanoví, co se rozumí národním kulturním pokladem, které kategorie předmětů jsou kulturními statky a mohou tak být předmětem řízení o navrácení podle zásad, které jsou stejné pro všechny členy EU. Dále vymezuje pojmy, které zákon používá, stanoví rozsah působností a pravomocí ústředních orgánů při navracení nezákonně vyvezeného kulturního statku, upravuje náležitosti návrhu na zahájení soudního řízení a podmínky rozhodnutí. Ukládá také povinnosti vlastníku nebo držiteli kulturního statku a - což je důležité - za porušení povinnosti stanoví také sankce.
Zákon se vztahuje na případy navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, kdy je Česká republika jak dožádaným státem, tak i státem žádajícím.
Navrhovaný zákon odpovídá potřebám České republiky zvýšit úroveň zvláštní ochrany předmětů, které dokládají dosaženou civilizační úroveň. Přijetím zákona bude zajištěna plná slučitelnost právního řádu České republiky s právním řádem Evropských společenství v této oblasti.
Jak už bylo řečeno před malou chvílí, původní součástí této předlohy je i doporučení Poslanecké sněmovně, aby zákon projednala ve smyslu ustanovení § 90 odst. 2 zákona 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, to znamená, aby s ním vyslovila souhlas už v prvním čtení. Protože však legislativní odbor Poslanecké sněmovny ve svém stanovisku ze dne 10. 10. vyjádřil jisté pochybnosti či připomínky k některým paragrafům, které by nebylo lze odstranit v rámci tohoto zkráceného projednávání, došlo k dohodě s předkladatelem panem ministrem Dostálem, a jak on sám už prohlásil, doporučuje, aby od tohoto způsobu projednávání bylo upuštěno.
Mně v tuto chvíli zbývá už jen to, abych doporučil ctěné sněmovně, aby tento tisk, tuto vládní předlohu zákona propustila do druhého čtení a navrhla ji výborům k projednání. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otvírám obecnou rozpravu, do které nemám v tuto chvíli žádnou přihlášku. Nikdo se také nehlásí. Obecnou rozpravu končím.
Budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Má někdo jiný návrh? Nevidím žádný. Přistoupíme k hlasování.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 57. Ptám se, kdo je pro přikázání tohoto návrhu výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Kdo je proti?
Z přítomných 152 pro hlasovalo 103, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání tomuto výboru. Končím prvé čtení tohoto návrhu.
Dalším bodem je bod číslo
20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 663/ - prvé čtení
Z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Vladimír Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Předložený vládní návrh zákona představuje dílčí novelizaci zákona o důchodovém pojištění, která je zaměřena na problematiku odchodu do starobního důchodu.
Po více jak čtyřletých zkušenostech s aplikací zákona o důchodovém pojištění se ukázala potřeba provést určité korekce v případě předčasného i odloženého odchodu do starobního důchodu.
Starobní důchod je základní dávkou důchodového pojištění a také téměř tři čtvrtiny všech důchodců představují poživatelé starobního důchodu. Starobní důchod by měl ve své výši přiměřeně odrážet rozsah celoživotní pracovní aktivity pojištěnce. Tato zásada by měla být promítnuta též do výše předčasných i odložených starobních důchodů. Ukázalo se, že podmínky pro předčasný odchod do starobního důchodu v praxi vyhovují, avšak značný početní nárůst předčasných starobních důchodů začíná způsobovat problémy ve výdajové stránce důchodového systému. Relativně výhodná výše vyměřovaných předčasných starobních důchodů též narušuje princip zásluhovosti v důchodovém pojištění, neboť úhrn celoživotního předčasného starobního důchodu je přibližně o desetinu vyšší než v případě odchodu do starobního důchodu při dosažení důchodového věku.
V současné době již více než polovina přiznávaných starobních důchodů jsou předčasné důchody.
Podstata předloženého návrhu spočívá v úpravě výše předčasného starobního důchodu tak, aby byla snížena motivace k podání žádosti o tento důchod, který by měl být využíván především k řešení závažných sociálních situací na straně pojištěnce, a nikoli jako převažující forma odchodu do starobního důchodu.
***