(11.20 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní místopředsedkyni. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, vážené shromáždění, problém tohoto návrhu je opravdu komplikovaný z důvodů, o kterých hovořila jménem skupiny navrhovatelů paní místopředsedkyně. Je jistě pozitivní, že pod návrhem jsou podepsáni zástupci všech parlamentních stran. Je to koneckonců pochopitelné, protože je to návrh zákona, který předpokládá ústava, a v tomto směru by tu měla být vůle přijetí návrhu, který je obecně přijatelný, protože má provést ustanovení ústavy, které až dosud provedeno nebylo.
Zároveň v této souvislosti vyvstává však celá řada poměrně složitých ústavně právních problémů. Je otázka, zda lze zákonem zřizovat určité instituce, s nimiž ústava nepočítá. Já samozřejmě rozlišuji stav contra constitutionem a praeter constitutionem, ale ve věcech, které se týkají přímého provedení ústavy ve vztahu k Parlamentu a jeho fungování, si myslím, že nelze nad rámec toho, co ústava stanoví, vytvářet nějaké zvláštní instituce tímto zákonem.
Ústava, která mluví o Parlamentu, v různých souvislostech mluví o tom, že Parlament, který se skládá ze dvou komor, rozhoduje na schůzích obou komor. V jednom případě má ono rozhodování na společné schůzi komor - pokud jde o vyhlašování válečného stavu, mluví o tom, že se na něm usnáší Parlament. I tady je celá řada složitých otázek, o kterých teď nechci podrobněji hovořit. Jen poznamenávám, že Parlament v této souvislosti je něco jiného než dvě oddělené schůze komor. I tento problém by bylo třeba při návrhu zákona vážit.
Teď k některým podrobnějším ustanovením. Vláda ve svém stanovisku upozorňuje na řadu problémů, které podle mého soudu bude nutno v návrhu řešit, protože návrh v tomto ohledu nekoresponduje se zněním ústavy.
K otevřenému problému, o kterém paní místopředsedkyně hovořila, tj. problém kontinuity a diskontinuity v rozhodování Poslanecké sněmovny - osobně si myslím, že Poslanecká sněmovna končí svou činnost tím, že skončí její volební období. Taková je i praxe, resp. úprava ve většině parlamentních demokracií. To znamená, že to, co Poslanecká sněmovna neprojednala, již v novém období se projednávat nemůže a musí to být předloženo jako nový návrh.
Vznikají tady ovšem problémy tím, že máme dvoukomorový Parlament a že určité věci jsou z hlediska legislativního procesu nedokončeny. I tady jsem zásadně stoupencem diskontinuity, o které jsem mluvil, ale myslím si, že by tu mohl být jistý vstřícný model řešení. Mohou být určité normy, které jsou v podstatě jednoduché z hlediska obsahového, nebo jsou to normy spíše technické, kdy nevznikají nějaké zvláštní problémy s jejich přijetím tím, že nová Poslanecká sněmovna má jiné stranickopolitické složení, a v takovýchto případech by nová sněmovna se mohla rozhodnout, že určité věci tohoto druhu projedná. Muselo by to být ovšem přesně stanoveno, musely by být stanoveny lhůty, ale takové řešení, které je jistým spojovacím můstkem mezi oběma rozpornými koncepcemi, se mi zdá možné.
Teď několik podrobnějších poznámek k jednotlivým částem. K části druhé - společná schůze obou komor. Materii svěřenou ústavou společné schůzi komor - volba a složení slibu prezidenta - by stykový zákon upravovat vůbec neměl, neboť je článkem 37 ústavy vyhrazena úpravou jednacímu řádu Poslanecké sněmovny. Navíc - a to konstatuje stanovisko vlády k této předloze - úprava volby a slibu prezidenta republiky ve stykovém zákoně by byla duplicitní s právní úpravou v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Z návrhu zákona je proto třeba vypustit jak § 3, tak celou část III, tj. § 7 - 10. Fakultativní svolání společné schůze komor z titulu jejich usnesení - § 2 odstavec 3 - není podle mého názoru možné, neboť společnou schůzi svolává předseda Poslanecké sněmovny.
Teď onen zvláštní institut "společné jednání komor". Jde o institut nový, dosud právně neexistující. Ústava zná pro označení časových úseků činnosti komor Parlamentu pouze výrazy zasedání a schůze. Komory nemohou z hlediska ústavy jednat mimo rámec takto označených forem. Je jen obtížně představitelné, že by se toto společné jednání mohlo řídit jen stykovým zákonem a přiměřeně jednacím řádem Poslanecké sněmovny, nikoli též příslušnými ustanoveními ústavy.
Další poznámka je ke společným schůzím orgánů komor. Vhodnější by bylo zřejmě označení společná porada vzhledem k tomu, že společné schůze orgánů komor nejsou ústavou přímo institucionalizovány a nemohou být na nich přijímána rozhodnutí závazná pro orgány jednotlivých komor. Jinak by bylo zřejmě nutné toto ustanovení v návrhu vypustit.
V části sedmé, týkající se jednání komor ve věcech bezpečnosti České republiky, je návrh třeba upravit v souladu s novelou ústavy provedenou ústavním zákonem č. 300/2000 Sb.
V části deváté - společná komise komor - vycházím z toho, že tento orgán nemá oporu v ústavě, která zná jako parlamentní orgány jen orgány jednotlivých komor, výbory, komise a v Poslanecké sněmovně též vyšetřovací komise. Takže mám pochybnosti o tom, že lze tímto návrhem zákona takovýto orgán ustanovit.
V části desáté - právo a povinnost jednat jménem Parlamentu před Ústavním soudem svěřuje předloha zásadně předsedovi Senátu, pouze za určitých okolností předsedovi Poslanecké sněmovny. O tom hovořila paní místopředsedkyně při odůvodňování návrhu. Osobně mám za to, že jednat jménem Parlamentu před Ústavním soudem by měl pouze předseda Poslanecké sněmovny s tím, že předseda Senátu by měl právo připojit do tří dnů k písemnému vyjádření předsedy Poslanecké sněmovny své separátní votum. Není vhodné, aby si Ústavní soud byl povinen nejprve zjišťovat průběh zákonodárného procesu k tomu, aby mohl určit, kterému z předsedů komor zašle návrh na zahájení řízení - § 24 odstavec 1. Právě v okolnostech, zda byl v souladu s příslušnými ústavními ustanoveními zákon některou z komor schválen nebo zamítnut, může spočívat důvod návrh na zrušení takového zákona pro stvrzené porušení procesních ústavních ustanovení. Ustanovení § 24 odstavec 2 je potom duplicitní vzhledem k § 69 odstavec 1 zákona o Ústavním soudu.
Vážení kolegové, doufám, že v diskusi se vyslovíte k některým těmto problémům, které s návrhem zákona o styku obou komor jsou spojeny.
***