(11.40 hodin)

(pokračuje Langer)

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Děkuji paní navrhovatelce, panu zpravodaji a končím první čtení tohoto návrhu zákona.

 

Dalším bodem je bod

 

25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku,
ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
/sněmovní tisk 652 - prvé čtení

 

Z pověření vlády uvede tento návrh ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi v prvním čtení uvést vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.

Předložený návrh zákona sleduje tři základní cíle. Především je to úprava otázek spojených s přetrvávající existencí zbytkových státních podniků, založených podle dnes již zrušeného zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku. Tyto podniky nepřešly z nejrůznějších důvodů pod režim zákona č. 77/1997 Sb. Mezi těmito důvody lze uvést např. restituční spory probíhající před civilními soudy, nedokončené privatizace, arbitrážní spory v cizině apod. Podle platné právní úpravy tyto podniky měly být zrušeny buď s likvidací, či bez likvidace ve lhůtě 6 měsíců ode dne účinnosti zákona č. 77/1997 Sb., tedy k 31. 12. 1997. Tato lhůta se ale v praxi ukázala jako nedostatečná a bez zavinění zakladatelů došlo v mnoha případech k jejímu marnému uplynutí. V současné době se jedná o státní podniky, které v převážné většině nemají žádný majetek nebo disponují pouze nevýznamným majetkem, který nepostačí ke krytí nákladů likvidace.

Dnem 1. 1. 1998 přešla povinnost zrušit tyto státní podniky na soudy. Jejich rozhodování v této věci se však ukazuje jako nejednotné a vede v některých případech k umělému prodlužování existence zbytkových státních podniků. Z toho důvodu navrhovaná novela taxativně vymezuje případy, kdy nedošlo k marnému uplynutí šestiměsíční lhůty, a zakladateli tak dává zákonný podklad k tomu, aby mohl opět uplatňovat své základní zakladatelské funkce, to znamená rozhodnout o zrušení jím založeného subjektu bez likvidace nebo s likvidací.

Druhým cílem novely zákona je zlepšení právní pozice zakladatele ve vztahu k soudům tak, aby zakladatel, který není účastníkem v řízení, byl vyrozuměn o úmyslu soudu zahájit řízení o zrušení státního podniku a nařízení jeho likvidace a byla mu dána možnost poskytnout soudu stanovisko o majetkoprávních poměrech podniku a uvést další skutečnosti, jejichž znalost může být pro rozhodovací činnost soudů významná.

Třetím cílem novely je upřesnění ustanovení týkajících se vztahů mezi zakladatelem, státním podnikem, jeho statutárním orgánem a dozorčí radou. Proto se například navrhuje uložit řediteli povinnost informovat dozorčí radu o určitých skutečnostech nebo povinnost statutárního orgánu informovat zakladatele a dozorčí radu o opatřeních přijatých v návaznosti na zprávu auditora a podobně.

Navrhovanou novelou nevznikají žádné nároky na státní rozpočet. Naopak opětovné umožnění výkonu zakladatelských funkcí ministerstvu poté, co odpadnou důvody, jež mu bránily ukončit činnost zbytkových státních podniků, povede ke snížení dotací na jejich činnost z Fondu národního majetku.

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Tato problematika není právními předpisy Evropských společenství upravena a je ponechána v působnosti národní legislativy.

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, žádám vás proto o propuštění vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon o státním podniku, do druhého čtení s tím, že tento zákon významně uspíší ukončení činnosti zbytkových státních podniků, což je společensky vysoce žádoucí. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jaroslav Plachý.

 

Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, vládní novela zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, přichází v době, kdy život sám ukázal na nedostatky v platném znění zákona o státním podniku. Jak pan ministr uvedl, jedná se o upřesnění těch ustanovení, která mohou vést k jejich rozdílné interpretaci v praxi.

Dále novela zákona upravuje vztah mezi zakladatelem a soudem v případě, kdy soud zahájil řízení, jehož předmětem je zrušení státního podniku a nařízení jeho likvidace.

Nejpodstatnější část novely je věnována ukončení činnosti tzv. zbytkových státních podniků, u kterých došlo 1. ledna 1998 k marnému uplynutí šestiměsíční lhůty, ve které mohl zakladatel státního podniku zrušit tento podnik s likvidací nebo i bez likvidace, podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem marného uplynutí zákonné lhůty byly ve většině případů nevyjasněné majetkoprávní vztahy zbytkových podniků. V současné době by sice zakladatel mohl zrušit řadu těchto podniků, a to ať již s likvidací, nebo i bez likvidace. Oprávnění zrušit tyto podniky však ze zákona přešlo na soud s tím, že soud může zrušit státní podnik pouze se současným nařízením jeho likvidace, a to bez ohledu na to, zda je co likvidovat, nebo zda je podnik již de facto zlikvidován.

Pomalá práce soudů a povinnost nařídit likvidaci bez ohledu na cokoliv uměle prodlužují existenci zbytkových státních podniků, které fakticky již zrušeny jsou. Proto je třeba obnovit základní zakladatelskou funkci, kterou je bezesporu oprávnění zakladatele zrušit jím založený podnik s likvidací nebo i bez likvidace, podle zákona č. 92/1991 Sb., s tím, že novela vymezuje případy, kdy nedošlo k marnému uplynutí šestiměsíční lhůty.

Vzhledem k tomu, že jsem absolvoval jako člen hospodářského výboru v předcházejícím volebním období proces schvalování zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, dovolím si na závěr požádat některé své kolegy železničáře, aby neotevírali při projednávání této víceméně technické novely problematiku transformace státní organizace České dráhy, která bude zřejmě řešena samostatným zákonem o transformaci Českých drah, a stejně tak kolegy liberály, aby nezahájili diskusi o smyslu existence zákona o státním podniku jako takovém. Transformace stávajících státních podniků na běžné obchodní společnosti by nás stála zbytečně vyhozené velké peníze. Rozumná cesta k likvidaci státních podniků vede především přes jejich privatizaci. Tam, kde může a chce podnikat soukromý sektor, by stát totiž podnikat neměl.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP