(16.20 hodin)

(pokračuje Zeman M.)

Teď to nejdůležitější. Když jsem řekl, že rozpor mezi oběma ministerstvy byl překonán, konstatuji tím, že Ministerstvo financí akceptovalo nakonec formu navrženou Ministerstvem dopravy a spojů, to je uplatnění jednorázové slevy 50 % z ceny bytových objektů a prodeje nebytových prostor za plnou cenu. Opakuji 50 %. Zajisté chápete, proč tak dlouho Ministerstvo financí proti tomu protestovalo. Kdybyste vy byl ministrem financí, zajisté budete protestovat rovněž. Nicméně došlo zde k této dohodě a k této konkrétní formě.

Za druhé. 18. října 2000, shodou okolností ve velmi nedávné době, se uskutečnila společná pracovní schůzka mezi zástupci odboru 45 Ministerstva financí - odbor se jmenuje Zabezpečení privatizačního procesu - a oddělení 410 Ministerstva dopravy a spojů - oddělení se jmenuje Privatizace - a konečně zástupcem oddělení privatizace odboru 031 - státní organizace České dráhy, ve které bylo dohodnuto doplnění privatizačních projektů a dohodnut konkrétní podrobný postup směřující k urychlenému zahájení privatizačního procesu.

Návrh metodického postupu včetně podmínek privatizace k zabezpečení prodeje bytových domů ve správě státní organizace České dráhy je připraven a bude v nejbližší době předložen k projednání do vlády, a to společně s vydáním rozhodnutí o privatizaci prvních, tzv. pilotních zakladatelských privatizačních projektů.

To je vše, co vám mohu sdělit, takže platí moje sdělení, že se ministerstva budou muset dohodnout. Dohodla se na bázi koncepce Ministerstva dopravy a spojů, veškeré překážky byly odstraněny, takže platí to, co jsem vám říkal jak u banky(Pojišťovny???) Morava, tak u bytových domů Českých drah.

Dovolte mi, abych vám zcela upřímně poděkoval za váš zájem pro tuto oblast, protože vy i já dostáváme dopisy, kde si lidé stěžují, že tento proces je opožděn, že zde dochází k nerovnoměrnosti vůči podmínkám privatizace, když jde o obecní domy a byty, a jsem rád, že se konečně podařilo dosáhnout dohody těchto ministerstev. Protože nepochybuji o tom, že vláda, na jejíž stůl se to v nejbližší době dostane, tento materiál schválí, tak již nic nebrání tomu, aby se tento evergreen, váš i můj, dařilo vyřešit a smazat z mapy vašich interpelací. Doufám, že si po úspěšném vyřešení obou těchto problémů - Morava byla, jak víte, vyřešena již před měsícem - najdete jiné zajímavé téma, o kterém budeme spolu přátelsky diskutovat.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pan kolega Kvapil položí doplňující dotaz. Omlouvám se.

 

Poslanec Tomáš Kvapil: Pane premiére, určitých kauz je tolik, že jistě se sejdeme i v jiných tématech, než je zrovna toto.

Nicméně mi dovolte, abych komentoval to, co jste zde řekl. Chápu to jako rezignaci na usnesení vaší vlády z loňského roku z 9. června, neboť tehdy se vaše vláda usnesla na tom, že tato privatizace bude za srovnatelných podmínek, jako prodávají své byty obce, a to, že dojde na celém území republiky k plošnému uplatnění nějaké slevy, tak v žádném případě nezohlední zanedbanost bytového fondu. Jen bych připomněl, že na odstranění této zanedbanosti v případě panelových domů se odhaduje, že je třeba 150 tisíc korun na jeden byt, a to také podle jejich stáří a podle užitých technologií v jednotlivých krajích. Toto plošné odpuštění části ceny v žádném případě není schopno toto postihnout.

Chtěl bych říci, že problém je opravdu vážný. Dostal jsem petici z Mělníka 74 občanů. Píší zakladatelé zmíněných družstev, která byla pro tento účel zřízena, a proto bych chtěl znovu na vás apelovat, abyste nad tímto problémem bděl osobně a abyste zvážil tzv. dohodu mezi dvěma ministerstvy a umožnil privatizaci podle rozhodnutí číslo 580 z loňského roku z 9. června. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má první z ministrů, předseda vlády Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Primus interperes(?), pane místopředsedo. Dobrá tedy. Pane poslanče Kvapile, v žádném případě nejde o rezignaci na usnesení vlády z června roku 1999 číslo 580. Když si usnesení přečtete, zjistíte, že je tam použita poměrně obecná formulace, která je touto dohodou u obou ministerstev pouze konkretizována. Není to tedy rozhodně rezignace, spíše naopak. Je to dovedení ke zdárnému konci.

Pokud jde o vaši námitku, že se tím nezohledňuje stav zanedbanosti bytových domů. Zřejmě jsem hovořil příliš slabým hlasem, protože jsem konstatoval, že ona 50% sleva je sleva z tržní ceny a tržní cena zcela pochopitelně respektuje míru zanedbanosti jednotlivých bytových objektů. Já si, pane poslanče, opravdu nedovedu představit velkorysejší řešení, protože je-li příslušný objekt zchátralý, je jeho tržní cena pochopitelně nízká, nedovedu si představit velkorysejší řešení než 50% slevu z ceny a věřím, že právě tím bude tento problém vyřešen.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Třetí, poslední vylosovanou interpelací na předsedu vlády je paní kolegyně Michaela Šojdrová, a to ve věci rozhodování… Paní kolegyně, omlouvám se, je velmi komplikované správně definovat název vaší interpelace, proto prosím, abyste ji přečetla sama.

 

Poslankyně Michaela Šojdrová: Ano, já to chápu, pane předsedající. Protože v textu je zkrácený název vzhledem k tomu, že nebylo snadné ho vyjádřit pouze několika slovy, ke kterým je k dispozici ve vašem tisku.

Jedná se o interpelaci na předsedu vlády, která se týká rozhodnutí vlády ve věci státní intervence při získání budovy pro sídlo kraje ve Zlíně. Dovolte mi, abych uvedla tuto interpelaci.

V souvislosti se vznikem článku na úrovni kraje veřejné správy byly vyzvány již v roce 1999 příslušné okresní úřady k tomu, aby navrhly objekty pro sídla krajských úřadů. Tak také Okresní úřad ve Zlíně navrhl dvě varianty. První varianta spočívá v tom, že by se využila budova stávajícího okresního úřadu, bylo by potřeba ji rekonstruovat a přistavět. Druhá varianta spočívá v tom, že by se využila tzv. budova číslo 21 v areálu Svitu, původní správní budova firmy Baťa, jinak také známá jako "zlínský mrakodrap".

Každá z obou variant má konkrétní finanční nároky a své výhody a nevýhody. Protože tady nemám prostor pro to, abych vyjmenovala všechny tyto výhody a nevýhody, zkrátím jejich popis na zřejmý závěr, že výhodnější se jeví sídlo kraje instalovat do 21 budovy Svitu. K tomuto závěru, který plně podporuji, vede představitele města i okresů několik rozhodujících faktů.

Za prvé. 21 budova je památkově chráněná, a tak veškeré nutné investice ze strany státu v podstatě souvisí i se zájmem státu postarat se o významnou památku české moderní architektury.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP