(16.20 hodin)
(pokračuje Gross)
A doufám, že i přes určitou neobvyklost Poslanecká sněmovna zváží i možnost schválit tuto tzv. euronovelu i s tím dodatkem k dopravním zákonům v prvním čtení.
Velice vám děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Prosím pana poslance Petra Koháčka, aby se jako zpravodaj ujal slova.
Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych navázal na slova, kterými ukončil svůj proslov pan ministr vnitra.
I já si myslím, že je v zájmu této republiky, abychom v relativně krátkém čase přijali takové zákonodárství, které by nám umožnilo užší spolupráci s Europolem a s policiemi jednotlivých evropských států při potírání zvláště mezinárodního zločinu. O tomto podle mého názoru nemůže být pochyb. Nicméně návrh zákona, který nám vláda předložila, řeší čtyři okruhy, z nichž tři souvisí s tím, o čem jsem před chvilinkou mluvil.
První okruh umožňuje našim policistům se souhlasem dotčené vlády působit na území jiného státu a samozřejmě recipročně naopak.
Za druhé upravuje oblast v souladu s doporučením Evropské komise, pokud jde o nakládání s osobními daty Policií České republiky, což je jedna z klíčových podmínek, aby bylo možno navázat efektivní spolupráci s Europolem. Podotýkám, není to podmínka pro náš vstup do Evropské unie, ale je to velmi závažná podmínka k tomu, abychom mohli efektivně spolupracovat v Evropě v policejní oblasti.
Třetí oblast je malá novela zákona 148/2000, o ochraně utajovaných skutečností, kde se navrhuje osobám jednajícím ve prospěch policie nebo zpravodajských služeb umožnit, aby byly v rozsahu nezbytně nutném seznámeny i s utajovanými skutečnostmi, aniž by byly prověřeny podle tohoto zákona, protože v řadě případů není možné osoby jednající ve prospěch prověřovat, a ani by to nebylo smysluplné.
Pokud jde o tyto tři oblasti, domnívám se, že bychom je měli poměrně rychle přijmout, nicméně si nemyslím, že bychom je měli přijmout podle § 90 odst. 2. Domnívám se, že je tam ještě několik drobnějších problémů, které bude lépe dotáhnout hned a nyní, a proto si dovolím navrhnout jiný způsob projednání tohoto návrhu na závěr své řeči.
Nejproblematičtější částí tohoto návrhu se stal návrh na odložení účinnosti zákona 247/2000 Sb., o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Všichni víme - a měli jsme na tom zájem, aby veřejnost byla v co nejširší míře informována o změně pravidel silničního provozu, od nichž si slibujeme, že přispějí ke zvýšení bezpečnosti na našich silnicích. Nevím, jak jim nyní budu říkat, že tato zvýšená bezpečnost se o rok odkládá.
Přiznám se, že mě velmi překvapily argumenty pana ministra Schlinga, který nyní tvrdí, že v žádném případě není možno v daném termínu do 1. ledna organizačně připravit všechny změny vyplývající z těchto zákonů tak, aby mohly efektivně fungovat. A proto přichází vláda na Poslaneckou sněmovnu, a já se nebojím říci, aby za vládu, která si toto měla uvědomit, když tyto návrhy zákonů předkládala, tahala horké kaštany z ohně a vypadala před veřejností poněkud směšně. Myslím si, že i toto je důvod, proč bychom spíše měli trvat na tom, aby vláda úkoly, které jsou obsaženy v zákonech, které jsem před chvílí jmenoval a které jsme schválili na návrh vlády, tak abychom vládu spíše přiměli k tomu, aby našla řešení. Ne že to nejde, ale že to za dva měsíce a pár dní stihne.
Nyní k navrženému řešení. Vzhledem k tomu, že se domnívám, že první tři okruhy by měly opravdu platit co nejdříve, doporučuji, abychom neprojednali tento návrh zákona podle § 90 odst. 2 jednacího řádu, ale abychom jej pustili do řádného druhého a třetího čtení s tím, že v rozpravě, která bude následovat, navrhnu zkrácení lhůty na projednání na 25 dnů, což nám umožní i v případě, že by byl realizován záměr, podle kterého bychom měli zasedat již od 20. listopadu, by byl tento termín splněn a mohli bychom druhé a třetí čtení zvládnout na příští schůzi.
Vzhledem k tomu, že vím, že bezprostředně po mém vystoupení zazní určitý návrh, který znemožní projednání v urychleném jednání, tak vám v tomto okamžiku děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil poslanec Ondruš.
Pan ministr zkusí předběhnout. Prosím pana ministra Schlinga.
Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Pane předsedo, dámy a pánové, pokusím se vysvětlit, proč došlo k situaci spojení těchto dvou záležitostí, byť už tu o tom mluvil kolega Gross. Pokusím se ještě jednou sdělit svůj názor na to, proč vláda opravdu naléhá na to, aby účinnost dvou silničních zákonů byla odsunuta.
Řada kolegů, se kterými jsem mluvil - a mluvil v tom smyslu i zpravodaj kolega Koháček - mi říkají, jak budeme vypadat před veřejností. Ano, nebudeme vypadat dobře. Nevypadám tady dobře ani já, když naléhám na odsunutí účinnosti a vyčítavě se na mne dívá kolega Výborný, který při projednávání oněch zákonů navrhoval změnu jejich účinnosti. Byl jsem to já, kdo tenkrát obhajoval účinnosti od 1. ledna 2001. To všechno je pravda, to všechno mohu uznat. Uznávám i to, že vláda může být podrobována mnohé kritice v této věci, uznávám, že na celou sněmovnu by padl určitý stín, pokud budeme souhlasit s odsunutím účinnosti zákonů, ale odehraje se to všechno mezi námi, tiskem a trochu i názorem voličů na nás všechny, pokud jde o naši prozíravost.
Pokud neodsuneme účinnost zákonů, stane se - domnívám se - něco horšího. Budeme stejně všichni vypadat jako hlupáci, a navíc občané začnou mít po novém roce reálné problémy s uváděním vozidel do provozu, s vystavováním technických průkazů a řidičských průkazů. To, co v tuto chvíli ještě můžeme odvrátit odložením účinnosti. Nevyhneme se tomu, o čem teď hovoříme, za co kritizujete právem mne a vládu, ale se stane se horší věc, že občané začnou mít opravdu potíže s fungováním státní správy v této věci.
***