(18.20 hodin)

(pokračuje Fischer)

Návrh řeší také skutečnosti, které byly až dosud řešeny v zákoně o státní správě ve vodním hospodářství.

Návrh vypracovala společně obě ministerstva zodpovědná za vodní hospodářství - Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Vzhledem ke zcela rozdílnému názoru a přístupu obou resortů je předložený návrh v mnoha bodech kompromisem a je zřejmé, že ústupky obou zpracovatelů musely být značné. Hlavním sporným bodem zřejmě bylo rozdělení kompetencí a vyřešení rozdílného náhledu na danou problematiku, a to totiž, zda má zákon akcentovat spíše problematiku hospodářského využívání vodních zdrojů, jejich správu a nakládání s nimi, což má ve svém resortu Ministerstvo zemědělství, anebo spíše ochranu vodního prostředí jako součásti životního prostředí vůbec, což je zase pole činnosti Ministerstva životního prostředí.

Předložený návrh nového zákona o vodách představuje v každém případě podstatné zlepšení současného stavu. Zákon nově definuje některé podstatné skutečnosti, které v platné právní úpravě nebyly upraveny, jako je právní povaha vod, vodní toky, požadavky sjednocení naší legislativy s normami a předpisy Evropského společenství apod. Mnohé kapitoly byly výrazně přepracovány. Je to koncepční plánování, správa vodních toků, platby a poplatky, a to tak, aby akcentovaly současné potřeby. Je zde uloženo mnoho nových povinností a pro zlepšení stavu vodních toků zabezpečení datové základny, pro kontrolní a koncepční činnost zabezpečení ochrany před povodněmi. Podstatné jsou také změny v kompetencích a postavení správců vodních toků.

Na druhé straně je nutné podotknout, že některé oblasti zůstaly nedořešeny nebo jsou upraveny značně volně. Vzhledem k tomu, že se jedná především o body, ve kterých se názory obou hlavních předkladatelů rozcházely, dá se předpokládat, že se i po dlouhodobém projednávání v mnoha věcech nepodařilo dosáhnout shody. To je patrné především v kapitolách zabývajících se sledováním stavu povrchových vod, plánováním apod.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane kolego. Omlouvám se za to, že vám vstupuji do vašeho vystoupení.

Kolegyně a kolegové, není nás zde mnoho, zato hluku je zde dost a dost. Prosím ještě jednou, abyste se všichni zklidnili.

 

Poslanec Stanislav Fischer: Určitá zpřesnění snad budou představovat prováděcí předpisy. V některých paragrafech nově navrhovaného zákona je zřetelně navržen postup nebo předpokládané chování dotčených stran, není však do zcela srovnatelné hloubky rozpracována otázka důsledků neplnění v zákoně definovaných aktivit.

K tomu zákonu - jak už zde bylo řečeno předřečníky - bude zcela jistě řada připomínek. Myslím, že konkrétní záležitosti by měly projednat především výbory, a proto se tady nebudu zabývat jednotlivými detaily. Od pracovníků v oboru vodního hospodářství dochází už i tak mnoho připomínek a pozměňovacích návrhů k danému zákonu.

Proto bych chtěl závěrem konstatovat, že přijetím předloženého návrhu by mělo vodní hospodářství po dlouhé době opět základní normu, která odpovídá současným podmínkám a potřebám. V mnoha ohledech mohla být tato norma zpracována přehledněji a jasněji. Nutno ovšem konstatovat, že se jedná o velmi komplikovanou a širokou problematiku a že úspěchem je již to, že návrh nového zákona o vodách je předložen jako společný návrh obou zodpovědných resortů. Z toho vyplývá, že se připojuji k návrhu paní zpravodajky, aby v případě propuštění do druhého čtení byla prodloužena lhůta pro výbor o 40 dnů. Protože je zde také řada legislativních norem Evropského společenství, chtěl bych doporučit, aby byl tento návrh zákona přikázán také výboru pro evropskou integraci.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan poslanec Tomíček, ale opravdu až v situaci, kdy v jednacím sále bude dostatečný klid. Nechci jmenovat ani poslance, ani ministry. Prosím, slovo má pan kolega Tomíček.

 

Poslanec Rudolf Tomíček: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, již od starověku patří vody ke čtyřem základním živlům, se kterými se počítalo v rámci existence světa. Je fakt, že v tehdejší i pozdější době si člověk uvědomoval velikou důležitost vody jako takové. I my si na to musíme zvyknout - myslím tím to, jak voda na své důležitosti nabývá. Nabývá na důležitosti z pohledu své užitkovosti, pro člověka jako takového je to hlavně voda pitná.

V budoucnosti se dožijeme toho - a já doufám, že to nebude tak brzo, ale stát se to může - že voda bude jednou z cenných devizových surovin, protože její čistota s ohledem na zalidnění a další technické infrastruktury se stává velice problematická.

Osobně se velice stavím za jakékoliv obnovování, ať už vodních nádrží, toků, popř. jakékoliv činnosti vedoucí k zadržení vody v přírodě a pokud možno zamezení jakýchkoli negativních účinků, jak jsme toho byli v minulých letech často svědky v rámci povodní.

Navíc se domnívám, že až navíc mnozí někteří extrémní ochránci životního prostředí zjistí, že pokud chceme čistou vodu, musíme mít i čisté ovzduší, a proto do budoucnosti musíme počítat s tím, že atomová energie bude tou moderní, protože se nemůžeme vracet do minulosti s tím, že budeme spalovat cokoliv, pak bude lépe. Ale stejně se domnívám, že hlavní slovo v zákoně o vodách má mít Ministerstvo životního prostředí.

Jak už jsem řekl, voda slouží hlavně k životu, ale samozřejmě má i svou jinou funkci. Je to funkce v hospodářské činnosti. Použití vody hlavně ve století šestnáctém vedlo k nebývalému hospodářskému rozmachu tehdejší Evropy, prakticky tehdejšího světa. Samozřejmě je tomu tak i nyní.

Na předložené novele se mi právě nelíbí, že neměří stejným metrem. V průběhu minulých let, kdy některé kompetence právě z kontroly byly na Ministerstvu životního prostředí postupně vyňaty, a v rámci tohoto zákona mají být vyjmuty ještě další.

Ochrana vod ale skutečně nabývá na důležitosti. Neupírám Ministerstvu zemědělství jeho úlohu v hospodaření s vodou. Koneckonců v zákoně jsou v této oblasti jmenována i jiná ministerstva - např. Ministerstvo zdravotnictví či Ministerstvo dopravy - ale poměrně hodně vody se spotřebuje i ve výrobních závodech. V zákoně přitom není ani slovo o Ministerstvu průmyslu a obchodu, které by mělo tím pádem také si nárokovat určité kompetence.

Samozřejmě moje osobní výhrady jsou i ke znění některých paragrafů. Nicméně se domnívám, že toto všechno bude možné vyřešit v rámci druhého čtení. Jak jsem slyšel návrhy kolegů, umožní to i prodloužení lhůty k projednávání, protože opravdu asi trochu komplikací bude v tom, že při připravování zákona v rámci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství ne vždy došlo ke stoprocentní shodě.

Na závěr chci jenom zopakovat, že tento zákon je pro nás velmi významný. Je významný pro budoucnost. Jedná se teď o to, aby byl pro co největší okruh zainteresovaných co nejpřijatelnější. O to se musíme snažit v rámci druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP