(9.40 hodin)
(pokračuje Hort)
Pokud seženeme prostředky a vložíme je do skládky, hrozí, že tento vlastník obnoví činnost, zasměje se, peníze mu zůstanou v kapse, protože stát tyto peníze vynaloží dvakrát. Tady se totiž jedná o původně likvidaci staré ekologické zátěže. Stát likviduje staré ekologické zátěže, určitým způsobem na to vynakládá finanční prostředky. Tady se ovšem stalo, že stará ekologická zátěž byla přesunuta z jednoho okresu do druhého a vznikla tím staronová ekologická zátěž. Tento případ by stát podle mého názoru neměl řešit vložením nových prostředků. Tady je potřeba spojit síly k tomu, aby se skutečný viník vypátral a přiměl k jednání. Proto znovu tvrdím: Situace je složitá, v takto složitých jednáních přesahuje síly Okresního úřadu v Třebíči. Proto bych opět chtěl slyšet od pana ministra pouze, zda se účastní osobně jednání s pracovníky Okresního úřadu Třebíč, nebo znovu navrhuji usnesení Poslanecké sněmovny, aby nesouhlasila s odpovědí ministra Kužvarta. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Hortovi. Slovo má ministr životního prostředí Miloš Kužvart.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážená sněmovno, já mám pocit, že s panem interpelujícím poslancem si rozumíme víceméně ve všech bodech. Situace je složitá, situace potřebuje řešení a to řešení je především v oblasti získání prostředků. Uvědomme si, že hledání viníků, kdo co zavinil - ano, běží šetření, ale tam je havarijní situace. Na tom se shodují všichni, včetně České inspekce životního prostředí.
Pokud pan poslanec chce slyšet, že jednání, které povede k řešení, se zúčastním, stoprocentně ano, protože pro mne je tato záležitost naprosto nepřijatelná. To, že vytékají kontaminované vody do povrchových vodotečí, je naprosto absurdní situace. Má asi malou logiku nyní začít nějaké šetření, které bude roky, kdo co špatně zařadil, způsobil, ano, to běží paralelně. Ale co je nezbytné - v co nejkratším čase tento havarijní stav ukončit. A pro takovéto řešení pochopitelně jsem připraven jednat, a nejenom s pracovníky okresního úřadu. Doufám, že tento příslib panu poslanci stačí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se dále někdo do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím.
Ptám se tedy pana poslance Horta, jaké usnesení Poslanecké sněmovny v této věci navrhuje.
Poslanec Petr Hort: Pokud mohu rozumět poslednímu projevu ministra Kužvarta tak, že je ochoten se zúčastnit, nenavrhuji žádné usnesení, ovšem odpověď byla opět tak nejasná, že bohužel trvám na usnesení Poslanecké sněmovny, že nesouhlasí s odpovědí ministra Kužvarta na mou písemnou interpelaci.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dobře. Pan poslanec navrhl usnesení, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra životního prostředí Miloše Kužvarta na interpelaci poslance Petra Horta ve věci havarijní situace na skládce průmyslového odpadu v Pozďátkách na Třebíčsku. O tomto návrhu rozhodneme v hlasování.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 256. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 256 tento návrh byl přijat, když se z přítomných 148 pro vyslovilo 79 a 50 bylo proti.
Tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu.
V tuto chvíli oznamuji, že paní poslankyně Boháčková má náhradní kartu č. 4 a pan poslanec Tlustý náhradní kartu č. 3.
Dalším bodem je
45.
Vládní návrh zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích)
/sněmovní tisk 740/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Jan Fencl.
Ano, tento bod byl přerušen, byla otevřena obecná rozprava a do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Tom Zajíček, kterému udílím slovo.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, přihlásil jsem se do diskuse k tomuto předloženému zákonu z důvodu, že mám zásadní výhradu ke koncepci celého projednávání problémů týkajících se vod. Věřím tomu, že celá řada kolegů bude souhlasit s tím, že jsou velmi úzce spojeny dohromady problémy týkající se čisté vody, minerálních vod, odpadních vod.
Problematika zřizování a provozování vodovodů a kanalizací - zdůrazňuji - je v Evropské unii ponechávána z valné většiny v kompetenci národních předpisů. Jsou zde samozřejmě výjimky, o nichž lidé, kteří se v oblasti pohybují, vědí. Jedná se především o předpisy, které se týkají požadované jakosti povrchových vod, o některých metodách měření povrchových vod určených k odběru, tedy následné úpravě na pitnou vodu, některá ustanovení směrnice 9/271 o čištění odpadních vod a ustanovení o povinnosti měření nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace podle směrnice Rady Evropy 76/464 EHS.
Chtěl bych v této chvíli v obecné rozpravě především poukázat na to, že podle mého soudu je celá konstrukce přísně obrácená. Připravujeme se k projednání jednotlivých návrhů zákona, které řeší problematiku právě jednotlivých vod, jestli to lze takto zjednodušeně říci.
Jsem přesvědčen, že děláme z valné části zbytečnou práci. Podle mého soudu je určitým zastřešením celé této problematiky to, na co se připravujeme, to je IPPC, což by měl být střechový zákon, pod nímž by měly být subsumovány všechny zákony o vodách jakéhokoli druhu. A jestliže jsme právě v projednávání zákona o vodovodech a kanalizacích, je to zákon, který je víceméně dle mého soudu technickou normou, která hovoří spíše o technice, o provádění určité péče o vody.
V obecné rozpravě se v žádném případě nebudu dotýkat jednotlivostí problémů, které v předložené normě jsou. Věřte, že jich tam není málo, ale myslím si, že to je předmět rozpravy v podrobné diskusi, a to proto, že všechny problémy v samotném zákoně, který je obsažen ve sněmovním tisku 740, jsou opravitelné, co se týče vlastní konstrukce. Nedokážu ovšem v této chvíli odpovědět, do jaké míry bude v kolizi právě s tím zákonem, který by měl zastřešit celou tuto problematiku. Mám dojem, že stavíme nosné zdi, příčky a zatím nevíme, na jak velkém prostoru se vůbec máme pohybovat.
***