Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
29. listopadu 2000 v 9.01 hodin
Přítomno: 137 poslanců
Místopředseda PSP František Brožík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, páni ministři, zahajuji druhý den jednání 29. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás dnes srdečně vítám.
Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá nebo má vydánu náhradní kartu. Pan poslanec Marek Benda má náhradní kartu č. 2.
Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: pan poslanec Robert Kopecký ze zdravotních důvodů a pan poslanec Vladimír Paulík taktéž ze zdravotních důvodů.
Jako první bod dnešního jednání byl určen bod 43, sněmovní tisk 742, a poté přistoupíme k dalším bodům ve schváleném pořadí, tak jak jsme včera odsouhlasili pořad jednání 29. schůze, to znamená k bodu č. 10, jímž je státní rozpočet České republiky na rok 2001 ve druhém čtení.
Chtěl bych požádat všechny dosud nepřítomné poslance v kuloárech, aby se dostavili do jednacího sálu a přihlásili se svými identifikačními kartami, abychom mohli zjistit, zda je v sále potřebný počet přítomných poslanců.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kavan je již také přítomen, takže si dovolím zahájit projednávání bodu
43.
Vládní návrh na odvolání výhrad České republiky k Ženevským úmluvám
ze dne 12. srpna 1949 na ochranu obětí války
/sněmovní tisk 742/ - prvé čtení
Prosím, aby se úvodního slova ujal místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kavan. Pane ministře, máte slovo. (Hluk v sále.) A ostatní bych poprosil, i pana poslance Hofmana a další, aby věnovali pozornost přednášenému bodu, pány poslanci Starce, Urbana. Je mi líto, pánové, uklidněte své řady.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh, který nyní v prvém čtení projednáváte, si klade za cíl sjednocení rozsahu závazků České republiky v oblasti mezinárodního humanitárního práva se současným moderním standardem aplikovaným v této oblasti s ostatními státy.
Humanitární právo jako specifická oblast současného mezinárodního práva veřejného si klade za primární cíl, aby v případě ozbrojeného konfliktu, přírodních katastrof nebo jiných krizových situací bylo obětem, tj. např. raněným, nemocným, civilnímu obyvatelstvu nebo dalším skupinám chráněných osob, zajištěno poskytování určitého minimálního standardu zacházení, který by zmírnil jejich utrpení nebo strádání.
Úprava zmíněné oblasti je zčásti řešena obyčejovými normami mezinárodního práva a zčásti mezinárodními mnohostrannými smlouvami. Jakýsi základní korpus této smluvní úpravy tvoří čtyři Ženevské úmluvy z 12. srpna 1949 na ochranu obětí války. Tyto úmluvy jsou doplněny dvěma dodatkovými protokoly z roku 1977 a v současné době se uvažuje o přijetí dalšího, v pořadí již třetího dodatkového protokolu.
Vznesením výhrad k Ženevským úmluvám z roku 1949 oslabilo bývalé Československo společně se Sovětským svazem a státy východního bloku kompaktnost systému ochrany humanitárního práva. Tím došlo k znepřehlednění standardů závazných pro strany zúčastněné v případném ozbrojeném konfliktu. Protože ne všechny členské státy výhrady tehdejšího Československa uznaly, došlo zároveň i k nejasné právní situaci co do platnosti rozsahu závazků k jednotlivým smluvním stranám Ženevských úmluv. Samotné výhrady jsou již z dnešního hlediska překonány. To potvrzuje skutečnost, že v podstatě identické výhrady byly již odvolány Maďarskem, Polskem i Slovenskou republikou. Setrvání na současném stavu by znamenalo odlišnou pozici, v krajním případě jistý izolacionismus České republiky od pozice sousedních států při mnohostranných jednáních o humanitárních otázkách a rozvoji mezinárodního humanitárního práva a zároveň také nutnost zdůvodňování příčin setrvávání České republiky na stávajícím překonaném stavu.
Vzhledem k tomu, co jsem uvedl, vám doporučuji tento vládní návrh schválit. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře.
Nyní bych rád poprosil, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Tollner. Ale mám pocit, že jsem ho ještě ve sněmovně nezahlédl. Poprosil bych jeho kolegy z poslaneckého klubu KDU-ČSL, zda by mohli zajistit, aby se zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Tollner dostavil do sněmovny. (Krátké přerušení schůze.)
Pan poslanec Pavel Tollner se právě dostavil, takže můžeme v pohodě pokračovat. Pane poslanče, projednáváme bod "Vládní návrh na odvolání výhrad České republiky k Ženevským úmluvám, sněmovní tisk 742, prvé čtení". Úvodní slovo pana ministra Kavana máme za sebou, na vás je zpravodajská zpráva v prvém čtení.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Tollner: Děkuji, pane místopředsedo. Omlouvám se sněmovně, bylo to asi na mě časné ráno.
Předeslal bych, že předložené Ženevské úmluvy - sněmovní tisk 742 - na ochranu obětí války byly přijaty 12. srpna 1949, tak jak zaznělo ve zprávě pana ministra, kterou jsem vyslechl v poklusu. Myslím, že je zcela nezbytné, aby naše republika se k nim připojila. Jako zpravodaj proto doporučuji, aby byl tento tisk postoupen do dalšího čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče.
Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemných přihlášek a táži se, kdo se k této záležitosti hlásí z místa.
***