(17.30 hodin)
(pokračuje K. Vymětal)
K tomu, co zde přednášela paní kolegyně Jungová, musím říci, že po diskusi souhlasím s tím řešením § 80 s tím, že já sám bych preferoval variantu B, aby se to týkalo jen liniových staveb, kdy skutečně jde o kilometrové stavby, kde je vlastníků mnoho a je kolem toho komplikace. Ale důležité je, že je nastaven stejný režim jako u všech ostatních předchozích - schvalování stavby, dokumentace atd. Takže myslím, že je to v pořádku.
Rád bych se ještě vyjádřil k tomu, co zde navrhoval kolega Hofman. Mně jeho návrh trošičku vadí v tom, že vybočuje z novely, která je předložena, a zavádí tady řešení problému, který vlastně novelou řešen nebyl. Navíc je mi líto, že je to projednáváno - opět musím říci - za neúčasti ministra průmyslu a obchodu, který má na starosti průmyslové zóny, za neúčasti ministra pro místní rozvoj, který také má na starosti stavební řád. Víme, že nejde jen o otázku průmyslových zón, ale jde také o otázku investičních pobídek. Nemusí to být vždycky průmyslová zóna. A třeba ty Hranice, to je problém, který vznikl obdobně, jak vzniká u průmyslových zón. Je to prostě otázka debaty, diskuse, přemýšlení, řešení. Myslím, že to, co tady říkal kolega Martínek jako předkladatel, že se připravuje řešení - já sám už mám také jakési řešení na stole - pro tyto případy, a řešení nikoli jen prostřednictvím stavebního zákona, že by to bylo elegantnější řešení, že by to bylo řešení, které bude mít čas na problém, na hledání schůdné cesty. Moc se mi nelíbí, že se tady kolega Hofman snaží řešit tento problém takovýmto ad hoc způsobem, rychle.
K tomu, co zde říkal pan poslanec Hrnčíř, bych chtěl říci, že zazdění okna bez kvalifikovaného stavebního dozoru může znamenat také to, že se barák zřítí. Takže to není nějaká králíkárna. Ta když se zřítí, pokud je malá, tak se asi moc nestane. Když se ovšem zřítí barák, když naruším nosné obvodové zdivo, když dělám okno, je to věc nebezpečná jak pro toho, kdo to staví, tak pro toho, kdo by to měl dozorovat. Domnívám se, že praxe u lidí, kteří by měli držet stavební dozor nebo odborné vedení realizace stavby, vyžaduje nejen teoretické předpoklady, ale i praktické zkušenosti, a nemyslím, že by bylo dobře, aby takovýto stavební dozor se rekrutoval z člověka, který nemá odborné zkušenosti a kdejaký zedník by ho ve svých praktických zkušenostech strčil do kapsy.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Karlu Vymětalovi. Hlásí se dále někdo do podrobné rozpravy? Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu a tím končím i druhé čtení tohoto návrhu.
Dalším bodem je
16.
Vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu nákladů
spojených s odstraněním následků povodňových škod vzniklých v březnu 2000
/sněmovní tisk 713/ - druhé čtení
Předložený návrh z pověření vlády uvede místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík, kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jak již jsem říkal v průběhu prvého čtení, jde o částku ve výši 1 493 620 000 Kč, jejíž výpočet byl proveden tak, že se započítaly všechny škody, které vznikly v dotčených územích v rámci jarních povodní z března roku 2000, avšak pouze takové, které přesahují v jednotlivých případech částku 10 mil. Kč. Škody, které byly pod úrovní 10 mil. Kč, byly pokryty z běžných prostředků jednotlivých resortních kapitol. Z tohoto pohledu žádost vlády o uhrazení škod v rozsahu, který jsem jmenoval, resp. škod do výše tohoto rozsahu na základě státního dluhopisového programu je, řekl bych, dostatečná svou výší a není třeba žádným způsobem - a slyšel jsem, že takové názory existují, proto o tom hovořím - tuto částku zvyšovat, a to ani ve vztahu k povodním roku 2000, ani k žádným jiným předchozím povodním.
Dále bych chtěl upozornit zvláště na § 2 zákona, který je nový z hlediska struktury dluhopisových programů, které dosud přicházely z vlády do Poslanecké sněmovny, a to v tom, že stanovuje možnost použít získané prostředky nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Dosavadní praxe dlouhodobých účelových zákonů úvěrového, resp. dluhopisového typu neměla v tomto smyslu žádné časové omezení. Domnívám se, že z hlediska účelnosti vynakládání státních prostředků je toto krok správným směrem a i v souladu s tímto novým ustanovením doporučuji sněmovně, aby propustila návrh zákona do třetího čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Mertlíkovi. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 713/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil v souvislosti s tiskem 713, který se týká zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu nákladů spojených s odstraněním následků povodňových škod vzniklých v březnu 2000, s usnesením 368 rozpočtového výboru z jeho 37. schůze ze dne 8. listopadu 2000, kdy rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu nákladů spojených s odstraněním následků povodňových škod vzniklých v březnu 2000, tisk 713, vyslovila souhlas s připomínkou, která se týká § 1 odst. 1, kdy se za číslovku 2000 doplňují slova "a dále v letech 1997 a 1998 na vodních tocích a souvisejících hospodářských dílech". Tolik tedy zpravodajská zpráva a usnesení rozpočtového výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kocourkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádné přihlášky. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím obecnou rozpravu. Zahajuji rozpravu podrobnou, do které se písemně přihlásil pan poslanec Pavel Šafařík.
Poslanec Pavel Šafařík: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, k tomuto návrhu zákona si dovolím po vysvětlení předložit pár pozměňovacích návrhů. Samozřejmě dluhopisový program, tak jak je navržen, řeší škody způsobené letos na jaře. Já se ovšem domnívám, že chtě nechtě má vláda na svém hrbu, dá se říci, a my také, povinnost zabezpečit opravu škod, které vznikly při povodních v letech 1997 a 1998.
Ve výborech, hlavně v zemědělském výboru, se projednávala zpráva vlády o vyčíslení škod způsobených povodněmi v letech 1997 a 1998 atd., podle sněmovního tisku 729. Zemědělský výbor svým usnesením 729/1 určitým způsobem ošetřil problematiku po věcné stránce a ta samozřejmě bude řešena při projednávání této zprávy. Ale z toho vychází potřeba i požadavek zajistit na dofinancování škod, které vznikly v roce 1997 a 1998 povodněmi, tedy dofinancovat tyto opravy a samozřejmě se domnívám, že by to šlo v rámci navrženého dluhopisového programu.
***