(11.00 hodin)
(pokračuje Bartoš)
To je podstata problému. Myslím si, že o výhodách fungování školy jako právního subjektu snad není sebemenších pochybností. Navíc všechny školy se mohou ještě teď ve velmi krátké době stát právními subjekty, nic tomu nebrání. I pro daňového poplatníka je to zajímavá zpráva, neboť právní subjekt je levnější než forma fungování školy, která v právním subjektu není.
Podpůrné usnesení ve prospěch návrhu této novely vydalo jak předsednictvo Svazu měst a obcí a také školská komise tohoto svazu. Myslím si, že tento svaz je významným subjektem, dostatečně reprezentujícím představitele komunálních samospráv, takže jeho stanovisko by mělo být v tomto ctihodném shromáždění bráno velmi vážně.
Po mnoha diskusích se zástupci komunální politiky, které jsem absolvoval, jsem byl ujištěn, že starostové větších obcí a obcí spádových jsou ochotni v počátečním období v tomto směru pomoci svým kolegům z obcí menších. Právě Svaz měst a obcí by v tomto směru mohl sehrát velmi významnou roli a mohl by napomoci hladkému průběhu při převodu těchto kompetencí.
Dalším motivem, a velmi významným, který hrál velkou roli při podání tohoto návrhu, je komplikovaná otázka úředníků, již by měli od příštího roku na okresech vykonávat zaměstnavatelské funkce. Tato otázka má dva velmi důležité aspekty.
Za prvé přijetím této novely bychom již mohli zasadit oblast vzdělávání do pevného rámce, který dnes chybí. Fakt, že se počítá do dvou let se zrušením okresů, ukazuje na provizorium současného stavu, což neumožňuje vytvářet dlouhodobější koncepce v oblasti regionálního školství. Přesunem pravomocí na obce by tento problém byl vyřešen, neboť obce na rozdíl od dočasných okresů jsou v tomto smyslu už stabilním článkem, takže bychom mohli řízení školství pevně ukotvit.
Za druhé, a to bych chtěl, dámy a pánové, zvláště podtrhnout, novela směřuje k omezení počtu úředníků, směřuje ke snížení jejich vlivu, a je proto svým charakterem silně antibyrokratická. Možná, že to je důvod, proč u některých skupin vyvolává takový odpor. Pravdou ale je, že v případě jejího přijetí bychom namísto financování úředníků mohli tyto peníze investovat přímo do vzdělávání, přímo na školy; ty totiž peníze potřebují nejvíce.
Závěrem mi dovolte zmínit ještě jednu věc, která je v podstatě zásadní a určující. Celý návrh novely vychází z filozofie uplatňující snahu posílit komunitnost(?) škol, což jinými slovy lze chápat, že vzdělání je služba veřejnosti. Přesunutím pravomocí na obce mohou občané prostřednictvím svých volených zástupců v mnohem větší míře uplatňovat svá stanoviska v oblasti vzdělávání. Vzdělání se musí stát záležitostí široké veřejnosti. Jen tak bude mít svůj význam. Pokud tomu tak nebude, odsoudíme ji do role okrajové záležitosti, o které všichni mluví hlavně před volbami, ale kterou v podstatě nikdo nebere vážně. A to by nebylo dobře. Z tohoto důvodu vás prosím, dámy a pánové, abyste návrh novely pustili do dalšího čtení.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. I když se hlásí pan ministr, řekl bych, že formálně má promluvit zpravodaj pro prvé čtení a pak se pustíme do normální debaty, první dostane slovo pan ministr. Pan poslanec Pícl jako zpravodaj oficiálně jmenovaný pro prvé čtení.
Poslanec Václav Pícl: Vážený pane předsedo, vážená vládo, milé kolegyně, kolegové, předkladatelé novely zákony, kterou se mění zákon o státní správě a samosprávě ve školství, přicházejí se zdánlivě nepatrnou změnou, pouze se čtyřmi návrhy. Tento nepatrný počet však znamená zcela zásadní změnu pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení, která zřizují obce.
Poslanecký návrh chce novelizovat ta ustanovení zákona, která byla upravena ve velmi nedávné době přijetím tzv. transformačních zákonů, realizujících reformu veřejné správy. Připomínám, že diskuse k těmto zákonům byla v Poslanecké sněmovně i v Senátu velmi dlouhá a ne vždy velmi jednoduchá. Přesto se však podařilo dosáhnout toho, aby se reforma minimálně dotkla chodu škol, předškolních a školských zařízení zřizovaných obcemi. Považuji proto navrhované změny v této chvíli, kdy se reforma nastartovala a probíhá, za velmi škodlivé, zejména pro kontinuální vývoj vzdělávacího systému v České republice. Byl by vystaven krátce po sobě několika zásadním změnám, jdoucím navíc proti sobě.
Jak jistě víte, tento návrh vyvolal silně odmítavé stanovisko u pedagogických i nepedagogických pracovníků Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, které vyjádřili vyhlášením stávkové pohotovosti za podpory Českomoravské konfederace odborových svazů. Důrazně se proti této poslanecké iniciativě vyjádřila i vláda. Ve svém odmítavém stanovisku konstatuje, že navrženou právní úpravu považuje za nadbytečnou, neboť hodlá v nejbližší době předložit Poslanecké sněmovně návrh nového školského zákona, který mezi jiným nahradí i stávající zákon o státní správě a samosprávě ve školství, jehož se navržená novela týká. Upozorňuje na další oslabení odvětvového modelu řízení školství, dále na reálné riziko vzniku vážných poruch jak ve vlastních systému řízení škol, a to v zabezpečování nezbytných předpokladů pro dosahování potřebné kvality vzdělávání, tak i v systémovém převodu velkého množství odborných pracovníků zabývajících se školskou správou.
Navrhovaný přesun výkonu funkcí zaměstnavatele pro školy, předškolní a školská zařízení, která nemají právní subjektivitu, z orgánu státu na obec způsobí nežádoucí změnu, zejména v případě pedagogických pracovníků. Mnohé obce nejsou na takovou funkci odborně a personálně připraveny a nejsou schopny ji z vlastních finančních zdrojů zajistit. Výkon funkce zaměstnavatele je totiž nutně spojen s povinností hradit platy, náhrady platů a s tím spojené i odvody do fondů, tak i výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Představovalo by to nutně nemalou zátěž obecních rozpočtů, zejména v malých obcích.
Další navržená právní úprava nedůvodně a nevhodně ruší institut konkursního řízení při výběru a obsazování funkcí ředitelů škol, předškolních a školských zařízení, který je chápán jako demokratický prvek zabezpečující účast rodičů žáků, zletilých žáků, pedagogů a ostatní pedagogické veřejnosti zastoupené v radách škol, kdy např. podle doporučení významných zahraničních partnerů, jako je OECD, mají být naopak funkce rady škol posilovány.
Vážené kolegyně, kolegové, s předloženým návrhem, který velmi jednostranně posiluje kompetence obcí, a to i na úkor vzdělávání občanů, pedagogických a nepedagogických pracovníků, nelze pro uvedené podstatné nedostatky a záporné stanovisko vlády souhlasit. Podávám tedy jako zpravodaj návrh na jeho zamítnutí již v prvním čtení. Jsem přesvědčen, že mezi školou a obcí by se měl spíše vytvářet partnerský vztah, a ne vztah nadřízenosti a podřízenosti.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu zpravodaji Píclovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil ministr školství Zeman.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Pane předsedo, dámy a pánové, tato novela, tak jak je předložena, představuje velmi nebezpečný lobbistický prvek, se kterým nesouhlasí nejen většina školské veřejnosti, která to ostatně vyjádřila stávkovou pohotovostí, ale bohužel s ním nesouhlasí dokonce ani většina starostů obcí, o které by zde zdánlivě mělo jít.
Bohužel musím konstatovat, že ze strany předkladatelů je zpochybněna do určité míry i jejich věrohodnost, protože tak jak jste mohli zjistit v médiích, byla uzavřena dohoda mezi odbory a předkladateli, že odbory zastaví stávkovou pohotovost, pokud předkladatelé vyčkají na společné projednávání s vládním návrhem nového školského zákona. Nechtěl bych toto nějak dramaticky zdůrazňovat, ale připadá mi neseriózní, že tento slib nebyl dodržen.
Musím se připojit ke stanovisku zpravodaje a požádat sněmovnu, aby zamítla předložený návrh zákona. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Nyní zde mám celou řadu přihlášek do diskuse. Jako první se přihlásil pan poslanec Václav Brousek.
Poslanec Václav Brousek: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, často slýchávám, že učitelé v naší společnosti ztratili prestiž, že nemají prestiž, jakou by mít měli a jakou by si zasloužili. Společenská prestiž povolání je funkcí společenské objednávky a specializace.
***