(12.20 hodin)
(pokračuje Martínek)
Pokud se týká toho návrhu zákona, který tady je. V té části, o které se tady tak dlouho diskutuje, nejde o nic jiného a prostšího, než v té současné podobě, která má platit tedy od prvního ledna, je to tak, že jmenuje krajský úřad, resp. přednosta okresního úřadu do té doby, než tyto instituce zaniknou, a kontrasignuje, to znamená znemožňuje jak odvolání nebo jmenování, obec. Po návrhu mých kolegů a kolegyň to bude přesně naopak. Změna vpravdě dramatická.
Nicméně myslím si, že jestliže máme opravdu zájem na tom, aby školství fungovalo tak, jak fungovat má, můžeme ho znervóznit jedině tehdy, jestliže do přijatých norem budeme přijímat další a další změny. Nedělejme to, rozmysleme si dobře, co chceme činit, a ne nadarmo myslím učitel národů sdělil, že veškeré kvaltování toliko pro hovado dobré jest, a tudíž myslím si, že se nic dramatického ani k obcím neděje, takže vyčkejme, rozmysleme si a dělejme postupné kroky.
A k panu poslanci Ransdorfovi bych si dovolil říci, že jeho příklady silně pokulhávají. Volení zástupci jsou vždycky posuzováni podle úrovně školství a zdravotnictví. Ujišťuji vás, že je to nejenom na úrovni této sněmovny, což jsme mohli nota bene sledovat včera, kdy tady byla záplava pozměňovacích návrhů na zvelebení zdravotnických zařízení a škol, ale ujišťuji pana poslance Ransdorfa, že stejná praxe je v obcích a městech, protože to je to, za co jsou ti poslanci zpravidla nejvíce peskováni, resp. posuzováni.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Táži se, kdo se další hlásí do rozpravy. Prosím. Pan Poslanec Brtnický.
Poslanec Jiří Brtnický: Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Přese všechno, co zde bylo řečeno, se nemohu zbavit obavy, že navržená novela zákona v sobě skrývá nebezpečí. Nebezpečí, že při jmenování ředitele školy zřizovatelem prostřednictvím starosty převáží politická hlediska nad hledisky odbornými, nebezpečí, že politické hledisko bude bráno vůbec v potaz při jmenování ředitele školy.
Dovedu si představit situaci, kdy ze tří kandidátů na ředitele školy bude ten nejméně schopný jmenován jenom pro to, že je členem strany, která momentálně ovládá radnici. Dovedu si představit situaci, kdy ze tří kandidátů, kteří budou všichni stejně schopní, bude jmenován ten, který je členem strany, která momentálně ovládá radnici. Mám také drobnou zkušenost s komunální politikou ze čtyřletého působení v městské radě a vím, že městská rada je tvořena členy stran, které vyhrály volby, a tvoří určité uskupení, které ovládá radnici, a z tohoto uskupení je i starosta města. Nevěřím žádným argumentům, které zde byly předneseny, které vyvrací to, že nebude uplatňován politický vliv na školu, na učitele a na ředitele.
Obávám se, že pedagogové a ředitel ztratí sou odbornou nezávislost na politické moci, která momentálně ovládá obec. A z tohoto důvodu se připojuji k zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Táži se, zda se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Ne-li, rozpravu končím. Táži se, zda si navrhovatel či zpravodaj přejí závěrečné slovo. Bude tak krátké, že už mohu dát cinkat, aby přišli poslanci, nebo bude "ransdorfovské" délky?
Poslanec Walter Bartoš: Vážený předsedo, vážená vládo, dámy a pánové. Dovolte, abych se vyjádřil k některým připomínkám a k některým námětům, které zde v této ctihodné sněmovně zazněly.
Dovolte, abych nejprve reagoval na pana kolegu Ransdorfa, na jeho vystoupení, které nás zavedlo do 16. století do oblasti škol partikulárních. Já mám pocit, že navrhovaná novela nevrací školství do 16. století, ale snaží se ho přiblížit vzdělávacím systémům, které jsou považovány za systémy vcelku výkonné. Jsou to systémy Skandinávie, systémy anglosaské a systém nizozemský. Zde existuje velice silný samosprávný prvek ve školství a já bych tady toto chtěl podtrhnout. Jestli toto pan kolega Ransdorf považuje za středověk, tak takový středověk mně by se velmi líbil. To musím přiznat.
Další bod pana kolegy Ransdorfa. Napsal jsem si větu, kterou pronesl, že stát je povinen bránit ideologicky neutrální školství. Implikuje to to, že obce ideologicky zřejmě působí a všechno, co je nad komunální politikou, už je apolitické, nestranické apod. Já bych chtěl pana kolegu Ransdorfa upozornit, že to by ti úředníci a politikové nad komunálem nahoru museli asi přiletět z Marsu, protože jinak bychom si to asi nemohli vysvětlit. Každý úředník a každý politik od komunálu nahoru je samozřejmě spojen s jistými názory, s jistým viděním světa a koneckonců i s jistou politickou stranou. Netvařme se, že to, co je nad komunálem, je apolitické, nestranické apod. Je to falešná představa a představa absolutně odtržená od reality.
Další poznámku ke kolegu Ransdorfovi. Peníze nebudou určeny na to, na co mají být. Já ho mohu upozornit na to, že tyto peníze budou samozřejmě určeny na to, na co mají být, neboť se jedná o účelově vázané prostředky, které nelze použít na něco jiného. To přece každý, kdo se zabývá účetnictvím, ví.
A teď k otázkám, které zde zazněly. Paní kolegyně Machatá mluvila o tom, že zákon komplikuje život kantorům a neřeší nebo snižuje nebo ruší, řekla dokonce, jejich přirozenou autoritu. Mě mrzí, že paní kolegyně Machatá nezapojila do vzdělání také další subjekty vzdělávání, protože vzdělání je sice o učitelích, ale také o žácích a o rodičích. To je podstatná věc. A k přirozené autoritě učitelů řeknu asi tolik. Učitel, který působí ve vzdělání a je to učitel dobrý, tak si autoritu získá svým působením a svým chováním sám a nepotřebuje k tomu žádný zákon. To si myslím, že je docela důležitá věc. Učitelé si musejí autoritu vydobýt sami tím, jak budou učit a jak budou působit na veřejnosti, nikoliv zákonem.
A teď k otázkám, které už jsou jakoby klíčové. Otázka č. 1 je otázka financování. Zaznělo zde v debatě, že obce budou muset financovat mzdy učitelů a s tím související další náklady, že to zatíží rozpočty obcí. Chtěl bych říci, že rozpočty obcí to de facto nezatíží, neboť tyto peníze jsou opět účelově vázány a půjdou přímo na obce. My tím vůbec nerušíme rozpočtová pravidla. Jediný problém tohoto zákona, který je a o kterém mluvil i pan kolega Záruba a dá se odstranit ve druhém čtení, že peníze, které tečou jakoby na zaměstnavatelské funkce čili na úředníky, kteří jsou dnes na školských úřadech, nasměrujeme na obce. Ale to je kosmetická úprava, kterou lze ve druhém čtení snadno a velice lehce odstranit.
Neodbornost, politické hledisko. O tom už jsem se zmínil, když jsem reagoval na pana kolegu Ransdorfa. Já mám pocit, že neodbornost je urážka zastupitelů, kteří byli zvoleni, a myslím si, že je to podcenění, hrubé podcenění důvěry voličů právě k těm lidem. Tito lidé, kteří jsou dneska zastupitelé, běžně rozhodují o všem, co se týká života obce. Není důvod se domnívat, že nedovedou v zájmu obce rozhodnout o vhodném řediteli.
***