(16.40 hodin)
(pokračuje Benda)
Už jsem hrubě nesouhlasil s argumentací prezidenta republiky v okamžiku, kdy nám vrátil zákon o politických stranách, tak jak zde byl v létě schválen, a nesouhlasím ani s tou argumentací, kterou tady dnes ve stejném duchu předvádí pan kolega Svoboda. Domnívám se, že naopak zákon o politických stranách, tak jak jsme jej přepracovali, výrazně, a to velmi výrazně vyšel vstříc malým neetablovaným stranám, velmi výrazně umožnil rozšířit podporu státu i na strany, které nemají třeba celostátní působnost, které nemají to zastoupení právě tady ve sněmovně. Ať už se jedná o výrazné zvýšení příspěvku na jednotlivý mandát na rozdíl od příspěvku za získané hlasy jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu, kde nepochybně víme, že mohou kandidovat lidé i za jiné strany než zde etablované, tak pokud se jedná o ony příspěvky, které jsme přiznali za mandáty získané v krajských zastupitelstvech. Víte dobře, že v několika krajských zastupitelstvech jsou dnes strany nebo skupiny nezávislých registrované jako politické strany, které nemají se zdejší sněmovnou a jejím složením nic společného.
Domnívám se, že zákon o politických stranách tuto možnost etablování dalších stran výrazně rozšířil. Že nemáme příliš velký zájem na tom, aby na celostátní úrovni existovaly strany, které budou dlouhodobě živeny ze státního rozpočtu a přitom nebudou schopny překročit onu pětiprocentní hranici, to byla myslím jednoznačná shoda i zde ve výborech a myslím, že by to tak i do budoucna být mělo. Je tam ona výjimka, že pokud se to nějaké straně stane jednou, pak má nárok na státní příspěvek, pokud by se jí to stávalo opakovaně, stát soudí, že financovat dále takovýto politický subjekt, který se nepodílí na politickém rozhodování, není příliš v zájmu občanů, daňových poplatníků.
Proto navrhuji tento návrh zákona zamítnout. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní má slovo pan poslanec Exner, připraví se pan kolega Václavek.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, návrh je veden snahou o to, aby i menší politické strany měly bez omezení přístup k podpoře politických stran, což si myslím, že je v zásadě chvályhodný návrh, ale vystupuji z toho důvodu, že opakovaně v tisku a také v dnešních vstoupeních předkladatelé argumentují bohužel nekorektně. Přestože jsem je na to upozorňoval, stále setrvávají na své argumentaci a myslím, že bychom měli v tomto směru postupovat správně.
V důvodové zprávě na straně 3 tvrdí předkladatelé, že od příštích voleb do Poslanecké sněmovny by vznikl nárok na státní příspěvek pouze straně a hnutí, které budou mít zastoupení v Poslanecké sněmovně, tj. získají ve volbách minimálně 5 % hlasů. To však není pravda, protože ta věta v rámci odstavce 4 říká něco jiného. § 20 odst. 4 totiž zní: "Nárok na stálý příspěvek vzniká straně a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů. Nezíská-li strana a hnutí v následujících volbách počet hlasů potřebný k jejich zastoupení v Poslanecké sněmovně podle zvláštního právního předpisu, nárok na stálý příspěvek nevzniká." Tudíž není pravda, že v následujících volbách po přijetí zákona by nedostaly strany nic, naopak v těchto volbách by pravděpodobně všechny strany dostaly příspěvek podle procent, pokud přesáhly 3 % hlasů, a teprve pokud by některá strana dvakrát po sobě, až v následujících volbách, opět nedosáhla 5 % hlasů a dosáhla přes 3 % hlasů, tak by tento příspěvek nevznikl pro další volební období.
Musím bohužel konstatovat, že zákon výslovně neřeší věc, která by nastala v dalším, tj. třetím volebním období, po třetích volbách, kdyby taková strana opět nezískala 5 %, ale získala více než 3 % hlasů, protože tam by byly možné dva výklady. Buď proto, že předtím nebrala, tak by znovu mohla brát příspěvek, anebo proto, že i v dalších volbách nezískala 3 % hlasů, tak ani pak nebude brát. Tato nejasnost v zákoně podle mého názoru skutečně je.
Dále chci upozornit na to, že bohužel není pravda ani tvrzení v důvodové zprávě, že navrhovaný zákon nemá žádný dopad do státního rozpočtu České republiky, protože se navrhuje ponechat dosavadní stav při nároku na státní příspěvek politickým stranám a hnutím, avšak dosavadní stav je ten, že politické strany, které budou mít více než 3 % hlasů, budou příspěvek dostávat a poté, co by podruhé nedostaly, nebudou dostávat. Tak pokud návrh směřuje k tomu, aby podruhé dostávaly, tak zcela nepochybně to znamená vliv na státní rozpočet a vzniká tady další nárok.
Chtěl bych ovšem také upozornit na velmi důležitou skutečnost, že podání prezidenta republiky Ústavnímu soudu ze dne 2. listopadu 2000, kterým dal návrh na zrušení některých ustanovení zákona o politických stranách a zákona o volbách do Parlamentu, obsahuje mezi jiným také návrh zrušit v § 20 odst. 4 poslední větu. Prezident republiky zdůvodňuje tento svůj návrh následovně: "Podle § 20 odst. 4 zákona o politických stranách platí, že politická strana (hnutí), která v jedněch volbách dosáhla hranice 3 % odevzdaných hlasů a získala tím nárok na státní příspěvek, neobdrží příspěvek v následujících volbách, pokud v nich nepřekročí uzavírací klauzuli pro vstup do Poslanecké sněmovny stanovenou volebním zákonem. Poslední novelou zákona o politických stranách došlo ke změně oproti dosavadnímu stavu, kdy získání 3 % odevzdaných hlasů vedlo bez dalších podmínek ke vzniku nároku na stálý příspěvek. Významně se tak zhoršilo hospodářské postavení a tím i budoucí volební vyhlídky zejména nově vznikajících (neparlamentních) politických stran, které se sice již prosadily do vědomí voličů (důkazem je kvalifikovaný podíl na počtu odevzdaných hlasů), avšak k získání podílu na státní moci, a tedy ke skutečně relevantní reprezentaci svých voličů potřebují zpravidla čas přesahující bezprostředně následující volební období."
V zásadě s touto argumentací prezidenta republiky souhlasíme a já jsem ji přečetl také proto, že prezident republiky správně popisuje to, co je důsledkem přijatého zákona. Na základě těchto skutečností se ovšem domnívám, že by bylo dobře počkat s projednáváním návrhu zákona na stanovisko Ústavního soudu již také proto, že citovaná část podání je právě jen částí a že prezident republiky se v tomto zákoně zabývá i dalšími ustanoveními, u kterých navrhuje Ústavnímu soudu, aby je projednal a vypustil.
Na základě toho všeho navrhuji Poslanecké sněmovně, aby přerušila jednání v prvém čtení o návrhu zákona do rozhodnutí Ústavního soudu, to je přesně, aby bylo odročeno další jednání o této věci do rozhodnutí Ústavního soudu ve stejné věci.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ještě se chci zeptat pana poslance - chcete o tomto návrhu nechat hlasovat hned teď nebo nechat doběhnout rozpravu, neuzavírat rozpravu a po uzavření rozpravy…?
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, netrvám na hlasování hned. Může být, že v rozpravě budou předneseny ještě další návrhy, nechci tomu nijak bránit. Domnívám se, že se nic nestane, když se bude hlasovat až před uzavřením obecné rozpravy.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám. Pan kolega Václavek.
***