(14.50 hodin)
Poslanec Vladimír Laštůvka: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych být ve svém vystoupení velmi stručný. O co budu stručnější, o to více bych chtěl na vás apelovat, abychom tuto předlohu ve znění komplexního pozměňovacího návrhu výboru pro veřejnou správu atd. přijali. Říkám to s plným vědomím toho, že jsem jedním z těch, kteří v roce 1992 stávající předlohu připravovali a z tohoto místa prosazovali. Zkušenost, kterou jsme za osm let s touto předlohou učinili, je jednoznačná: je třeba ji novelizovat.
Chtěl bych obrátit vaši pozornost k tomu, co tu nepřímo zaznělo. Důvodem této novely není jen harmonizace s evropským právem, ale především reflexe zkušeností, které jsme s touto předlohou za osm let měli. Reflexe je v tom, že v roce 1992 jsme předkládali návrh tohoto zákona v dobré víře jako instrument, jako nástroj ochrany životního prostředí, ale v průběhu času se změnil tento dobře míněný zákon v něco, co se stalo obstrukcí, co se stalo překážkou a často i překážkou ochrany životního prostředí. Postesknutí pana ministra, postesknutí kolegy Ambrozka nad tím, kam se nová předloha posouvá, je výsledkem této naprosto negativní zkušenosti.
Chtěl bych připomenout i rozsudek Vrchního soudu, ve kterém se hovoří ve vztahu k tomuto zákonu, že možná zákonodárce měl něco na mysli, ale ze znění zákona to nelze nijak dovodit, a tudíž že platí výklad, který podávají některé jiné iniciativy.
Myslím si, že takováto zpřesnění jsou naprosto nezbytná. Myslím si, že je naprosto nezbytné, aby se podařilo, aby byla přijata předloha, která bude platit v co nejkratší době, která zkrátí proces a zjednoduší proces. Kompromis, který máme po roce na stole, je pro to podle mého názoru dobrým východiskem.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Laštůvkovi. Táži se, zda se dále někdo hlásí do obecné rozpravy. Pan ministr se závěrečným slovem. Končím obecnou rozpravu.
Pan ministr si přeje vystoupit ještě před zahájením rozpravy podrobné. Pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Vážená paní předsedající, děkuji. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, i tato již ukončená obecná rozprava naznačila, že máme před sebou zákon, který je klíčový, zákon, který vzbuzoval i mnohé emoce.
Chtěl bych konstatovat, že chápu svou roli, že budu obhajovat vládní předlohu, jako roli, která je naprosto legitimní, a bylo by paradoxní, abych proti tomu, co bylo schváleno vládou 12. ledna tohoto roku, vystupoval.
Řekl bych, že zákon s určitou nadsázkou je zákonem tisíciletí. Připravovali jsme ho v tisíciletí jednom a dá se odhadnout, že horní komora Parlamentu ho bude projednávat již v tisíciletí příštím. Právě tento moment jakési i nadčasovosti je důvodem, proč k některým z připomínek se velmi stručně vyjádřím.
Politická míra kompromisu. Vím, že se okřídleně říká, že politika je o umění kompromisu. Tam, kde ale máme stávající právní úpravu, je určitě škodlivé, pokud pod to, čeho již je dosaženo, jdeme. Pod tyto limity.
Za druhé: Uvádět ex post konvenci - zní z předkládací zprávy. Je to informace, kolik zemí se k ní již přidalo. Chtěl bych konstatovat, že i tento sněmovní tisk byl vládou schválen 12. ledna tohoto roku, takže předkládací zpráva je již rok stará, některé z momentů již získávají charakter archiválií. Chtěl bych konstatovat, že ex post se také posunulo dopředu. Konkrétně Spolková republika Německo - tam je pouze jednání mezi úrovní spolkovou a zemskými vládami. Jinak tato konvence je již, jak se říká, předposledním kolem, aby i Spolková republika Německo, náš soused, k ní plně přistoupila.
To, že tento zákon je velmi hodně o účasti veřejnosti na rozhodování ve věcech životního prostředí, je také průlomové a je důležité. Já to vítám. Uvědomme si, že tato země, její rozhodování, to, jak bude fungovat exekutiva, to, jak budou pracovat samosprávy, by mělo být založeno na maximálně možné pluralitě. Doložím to na jednom příkladu, který může být i svým způsobem úsměvný.
Kromě Jihočeských matek, kterým se jaderná energetika nelíbí, máme sdružení Jihočeští taťkové, kteří zčásti jsou i zaměstnáni v Jaderné elektrárně Temelín, čili je logické, že jim se spíše jaderná energetika líbí. Právě to, že oba tyto subjekty mají možnost se vyjadřovat a správní orgán má povinnost se s jejich připomínkami vyrovnat, považuji za velmi rozumné. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by to nesmírně nešťastné.
Na závěr bych chtěl konstatovat, a nebudu opakovat své úvodní slovo: posun zdejší předlohy, včetně i onoho komplexního pozměňovacího návrhu, je především v tom, že se zvyšuje transparentnost procesu a že se zvyšuje právní jistota všech subjektů. Občanů, investorů, samospráv, nevládních organizací. Bez takovéto právní úpravy by nás čekaly ne úplně dobré konce, protože právě jedině na úrovni této velmi perfektně, transparentně stanovené plurality můžeme docházet k tomu, co bude skutečně demokratické. Opakem je to, co zmínil ve svém příspěvku i pan poslanec Laštůvka, že někde jsou se stávající úpravou negativní zkušenosti. Právě proto, že stávající zákon umožňoval různý výklad, to byl základní problém.
Takže na závěr bych chtěl váženou sněmovnu požádat, aby skutečně tomuto velice klíčovému zákonu věnovala pozornost, a já budu velmi pečlivě naslouchat všem pozměňovacím návrhům v tomto druhém čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Kužvartovi. Po obecné rozpravě si přeje vystoupit i zpravodaj pan poslanec Jiří Drda.
Poslanec Jiří Drda: Než shrnu to, co bylo navrženo - a nebylo navrženo nic, aby to bylo hlasovatelné - dovolil bych si trochu reagovat na některé věci.
Pan ministr tu hájí jednu pravdu, a to je to, že tam, kde máme úroveň stávající právní úpravy na úrovni, že bychom z ní neměli couvat. Otázka je, kdo a jak úroveň posuzuje a proč se rekodifikace vlastně dělá. Myslím, že to tu řekl pan poslanec Tomíček, když hovořil o tom, že to není jen přiblížení se k evropskému právu, ale právě to, že původní norma nám nevyhovovala.
Pokud jde o přílohy, které pan poslanec Bláha, přílohy 7 a 8, bránil, rád bych to dal do spojitosti s bodem 10, 15, kategorie 2, přílohy 1, kdy ona hovoří o tom, že do principu posuzování ve zjišťovacím režimu může být zahrnut téměř každý záměr, který není nahoře vyjmenován, a to jen z důvodu toho, že někde se nalezne trs nějaké byliny, trávy vyjmenované v seznamech, event. se tam zasídlí výr velký.
Jinak, paní předsedající, nezazněl žádný návrh na vrácení, žádný návrh na zamítnutí, a tedy není o čem momentálně hlasovat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Drdovi. V tuto chvíli otevírám podrobnou rozpravu, do které jsou přihlášeni páni poslanci Ambrozek, Hrnčíř, Fischer, Sehnalová a Máče.
Jako první má slovo pan poslanec Libor Ambrozek, připraví se pan poslanec Hrnčíř.
Poslanec Libor Ambrozek: Vážená paní předsedající, vládo, dámy a pánové, jak jsem avizoval v obecné rozpravě, dovolím si předložit čtyři pozměňovací návrhy k tisku, který jsme vzali jako základ pro projednávání.
Prvním je návrh na povinné veřejné projednání ve fázi zpracování dokumentace. Tento návrh znamená:
V novém § 8 v odst. 2 za slovo "dokumentaci" doplnit slova "a informace o jejím veřejném projednání".
V odst. 3 za slovo "dokumentaci" doplnit "nebo ústně při veřejném projednání dokumentace, které zajistí příslušný úřad podle § 17".
V odst. 4 za slova "příslušný úřad" doplnit slova "na základě došlých vyjádření a výsledků veřejného projednání dokumentace".
V § 9 odst. 9 nahradit novým textem: "Pokud příslušný úřad obdržel nesouhlasné vyjádření posudku, zajistí veřejné projednání posudku podle § 17."
***