(10.50 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
A já velmi prosím všechny zúčastněné, aby za hlasováním, které proběhne - tak jak jsme si odsouhlasili - těsně po polední přestávce, viděli právě ty oprávněné osoby, aby na ně mysleli, aby zapomněli na své politické půtky a vzájemné napadání a aby se snažili těmto lidem pomoci.
Domnívám se, že každý z návrhů, které byly předloženy, je určitým způsobem způsobilý k tomu, aby pomohl, aby situace, která je pociťována jako nežádoucí, byla napravena. Velmi vás prosím, abyste se nad tím zamysleli a abyste všechny tyto návrhy propustili do čtení v zemědělském výboru, abychom se pokusili na půdě zemědělského výboru, event. po projednání v dalších výborech najít skutečně ten správný model, který bude znamenat, že nezavřeme oči nad tím, že někdo hospodaří s cizím majetkem, že tento majetek nemá zájem z nejrůznějších důvodů nebo nemůže vydat. Abychom se netvářili tak, že je to normální a že je to v naší demokratické společnosti možné.
Ještě jednou vás snažně prosím - zamyslete se nad tím a vezměte v úvahu, jak mnoho práce vykonali ti, kteří zpracovali předložené novely. Přemýšlejte o tom, že to jsou poslanci napříč politickým spektrem této sněmovny. Jsem přesvědčena, že to je důvodem pro to, abychom tyto novely nezamítali, abychom je propustili do dalšího čtení.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Pan ministr zemědělství Jan Fencl.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Pane místopředsedo, ctěná sněmovno, byly předloženy tři návrhy novel zákona č. 42 a upřímně řečeno všechno, co tu bylo dnes uvedeno, jsme už slyšeli. Slyšeli jsme to i v tom tónu, ve kterém to bylo slyšet dnes. A ten tón signalizuje, že jsme se vůbec nepoučili a neposunuli k realistickému řešení tohoto problému. To je věc, která mi dělá velké starosti.
Já se pokusím odpracovat své stanovisko k variantě, kterou předkládá pan poslanec Miloslav Kučera ml., a to proto, že tuto novelu považuji za nejvíce rizikovou, za novelu, která zakládá nereálná očekávání a vyvolá další vlnu emocí.
K nejspornějším navrhovaným ustanovením v této novele patří § 4a, který zavádí nový pojem, který se nazývá povinnou osobou, který platné znění transformačního zákona prostě nezná. Předkládaný návrh tento pojem vymezuje jako družstvo nebo jeho právního nástupce a dále sem zahrnuje i právnické osoby, které vznikly jinými majetkovými transformacemi. Musím vám proto připomenout, že ustanovení § 33a odst. 2 zákona o půdě, tj. zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje pojem dlužník. Dlužníkem je dle tohoto ustanovení transformované družstvo nebo jeho právní nástupce, nikoli již další právnická osoba, jak je tomu v navrhovaném ustanovení § 4a novely transformačního zákona.
Chci vás informovat, že přijetí návrhu v jakékoli podobě s touto filozofií by tak způsobilo rozpor dvou předpisů téže právní síly. Zmíněné ustanovení § 4a totiž předpokládá, že povinnou osobou bude i jiná právnická osoba než družstvo nebo jeho právní nástupce, pokud před vypořádáním majetkových podílů na ni přešla část majetku zemědělského družstva jako osoby povinné a jestliže šlo o jiný způsob převodu než podle obchodního zákoníku, a to např. dle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
Úmyslu navrhovatele uvedenému v důvodové zprávě, aby též právnické osoby vzniklé dalšími majetkovými transformacemi, na které byl převeden lukrativní majetek, se staly povinnými osobami k vypořádání, však odkaz na zákon o konkursu a vyrovnání neodpovídá, neboť není možné, aby subjekt, který nabyl majetek v rámci konkursního řízení, nyní vypořádával pohledávky oprávněných osob, když tyto závazky nepřevzal a nemá s nimi nic společného.
Zde je nutné zdůraznit, že majetkové převody v minulosti buď proběhly v souladu s platnou právní úpravou, nebo nikoli. Pokud ano, potom nelze tyto převody zpětně zpochybňovat, neboť by šlo o nepřípustnou retroaktivitu. Pokud nikoli, potom zná náš právní řád dostatek instrumentů, které mohou toto napravit - počínaje žalobou na neplatnost těchto převodů a konče trestním oznámením. Pokud by však byla přijata navrhovaná právní úprava, přinesla by neuvěřitelné důsledky pro subjekty, které nemají s transformací družstva nic společného a které v dobré víře v procesu konkursu družstva převzaly vlastnické právo k určitému majetku.
Dovolte, abych absurdnost předkládaného návrhu dokumentoval na jednom jediném konkrétním případě. Vím o situaci, kdy jeden podnikatel koupil od správce konkursní podstaty halu ve vlastnictví družstva, neboť tuto halu nezbytně potřeboval jako skladovací prostory, které byly řekněme podmínkou provozování jeho živnosti. Tuto halu koupil za velice slušnou cenu, která umožnila správci konkursní podstaty uspokojit podstatně více věřitelů, zřejmě ne oprávněných osob, ale více věřitelů z obchodního styku, než se původně očekávalo. Znovu zdůrazňuji, že tento podnikatel neměl nic společného s procesem transformace družstva, avšak hala na něj přešla dle zákona o konkursu a vyrovnání, jak předpokládá předkládaný návrh. Nedovedu si prostě představit, že by nyní tomuto podnikateli někdo řekl: Vážený pane, dle návrhu pana Kučery ml. se stáváte povinnou osobou k vypořádání všech oprávněných osob dle § 13 odst. 2 a odst. 3 transformačního zákona. Podnikatel by zcela logicky právem namítl, že sice nabyl majetek v rámci konkursního řízení, ale s tímto majetkem žádné další závazky nepřevzal.
Vzpomínám na rozhořčená slova, která pan Kučera ml. v této sněmovně opakovaně v loňském roce pronášel na adresu vládního návrhu transformačního zákona. O to více zaráží, že pan Kučera ml. zřejmě bez konzultace s právníky předkládá takový legislativní řekněme paskvil.
Dále považuji za nutné upozornit, že v navrhovaném ustanovení § 13 odst. 5 se počítá s případným exekučním vypořádáním majetkového podílu na základě návrhu na výkon rozhodnutí podaného k soudu oprávněnou osobou bez předchozí žaloby na plnění. Takto navrhovaná právní úprava však není v souladu s platným zněním občanského soudního řádu a neobešla by se bez jeho novelizace. Proto navrhovat toto řešení prostě nemá smysl.
Pokud jde o navrhovaný nový odstavec 6 § 13, tento návrh neuvažuje s případy, kdy stanovy družstva nebo zvláštní smlouva uzavřená mezi bývalým členem a družstvem mohou upravit vypořádání jinak, což by muselo být v zákoně uvedeno. Návrh navíc obsahuje pojem "oprávněný", který však není tímto návrhem vymezen, a není odkázáno ani na jinou právní úpravu. Tento pojem je tudíž zcela neurčitý a nesrozumitelný.
***