(11.30 hodin)

(pokračuje Špidla)

Ve své odpovědi na interpelaci budu schopen poskytnout podrobnější údaje ve vztahu k jednotlivým okresním nemocnicím. Nemohu samozřejmě nemocnice uvádět jmenovitě, ale budu schopen podat údaje značně podrobnější.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Mám zaregistrované přihlášky poslanců Beneše, Doktora, Ouzkého a Kapouna.

 

Poslanec Miroslav Beneš: Pane předsedající, vážení ministři, dámy a pánové, dovolte mi, abych své vystoupení zahájil dvěma citáty.

První citát: "Představitelé Hospodářské komory, Svazu zaměstnavatelů a odboroví bossové se staví za tuto předloženou normu - rozuměj návrh novely zákoníku práce - a dokonce se na Parlament obracejí tu s prosbou, tu s hrozbou a žádají, aby na ní neměnila ani čárku, neboť je výsledkem křehkých dohod." - Autorka citátu poslankyně Páralová, první čtení návrhu novely zákoníku práce.

Druhý citát: "Je až dojemné, jak tato pochybení ministerstva překrývá pan ministr Špidla svou autoritou, aniž se podrobně seznámí s problémem. Je otázkou, zda velmi pracovitý ministr má na předkládané zákonné normy dostatek času, když musel řídit nejprve resort zdravotnictví a v současné době dokonce BIS, takže ho úředníci mohou velice snadno uvést v omyl." - Autorka citátu poslankyně Páralová, druhé čtení.

Proč jsem si dal práci, abych se seznámil tak podrobně s debatou, která probíhala v prvním a druhém čtení? Budete se divit, neoslovil mě ani zástupce lékařské odborové komory, ani zástupce Svazu zaměstnavatelů. Oslovil mě můj kamarád, který jako dělník pracuje v nepřetržitém provozu a který za mnou přišel, nebudu říkat s jakými slovy, a říkal mi, volněji interpretováno: "Prosím tě, co jste to tam schválili?" Neboť on, který pracuje v nepřetržitém provozu, který nepracuje u Škody Mladá Boleslav, který nepracuje v okresní nemocnici zřizované stále ještě Ministerstvem zdravotnictví, tím, že bude méně hodin pracovat, bude méně peněz vydělávat. Tato přímá úměra platí ve středním a nižším stavu.

Vážené dámy, vážení pánové, já myslím, že z pohledu tohoto člověka bychom se nad tím možná měli zamyslet, ne z pohledu odborových svazů, ne z pohledu odborových centrál, ne pouze z pohledu zaměstnavatelů, ale z pohledu těch, na které tento zákoník práce dopadá, tedy z pohledu těch, kteří budou moci méně vydělávat.

Vážené dámy, vážení pánové, očekával jsem, že vláda bude ta, která předloží návrh úpravy schváleného zákoníku práce. Mrzí mě, že k tomu nedošlo. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Chci se zeptat pana poslance Škromacha, zda se hlásí jako předseda klubu. Ano, má tedy přednostní právo vystoupit právě teď.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, vidím, že je to velmi zajímavé téma. Jsem rád, že i naši pravicoví kolegové konečně našli téma, kdy se mohou zastat našeho dělného lidu, což je dobře. Bohužel se ale ukazuje, že jejich informace z této oblasti jsou naprosto nedostatečné.

Pokud jde o problematiku placené či neplacené přestávky v práci, u těch, kteří jsou odměňováni měsíční mzdou, problém není. U těch, kteří jsou odměňováni hodinovou mzdou, pak samozřejmě přestávka byla v zaměstnání i v minulosti a bude i do budoucna. Jednoduchým způsobem se denní mzda přepočítá na patřičný počet hodin. Myslím si, že tam, kde mají - tak jak bylo tady s patosem přednášeno - odbory, tak si v kolektivních smlouvách tyto věci dokáží sjednat. Tam, kde odbory nemají, předpokládám, že většina zaměstnavatelů se chová slušně a svým zaměstnancům prostě vyplatí za odpracovanou práci to, co jim náleží, protože do této chvíle nebo do konce letošního roku přestávka na práci byla takzvaně započítávána do pracovní doby, což samozřejmě znamenalo, že byla-li takzvaně osmihodinová pracovní doba, pak půl hodiny z toho bylo jako přestávka, kdy skutečně nebyl odváděn pracovní výkon, kdy pracovník nepracoval, kdy svačil, ale otázka platby je velmi relativní. Je to trochu nesmyslné.

Pokud jde o nepřetržité provozy, stav byl naprosto stejný. Člověk samozřejmě sice nepřetržitě osm hodin pracoval, ale v rámci této doby měl prostor, kdy mohl posvačit, kdy mohl poobědvat, protože zákoník na druhé straně hovoří o tom, že po 4,5 hodinách zaměstnanec měl tento nárok.

Myslím, že celá plamenná diskuse je naprosto nesmyslná. Pokud vím, vláda má připravena příslušná vládní nařízení, která včas, to je k prvnímu lednu příštího roku, budou v platnosti tak, aby tyto věci mohly fungovat.

Já samozřejmě chápu a jsem rád, že naši pravicoví kolegové mají zájem i o tuto oblast.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Beneš.

 

Poslanec Miroslav Beneš: Perpetuum mobile fungovalo kdysi v socialismu. Jestliže někdo méně času pracuje, vyrobí méně výrobků, a zlý kapitalista si možná zaslouží přijít o svůj zisk. Prosím, klidně. Ale pozor, pak nemůže investovat do podniku, a my budeme vymýšlet nové a nové a stále krásnější investiční pobídky.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Pan kolega Doktor, poté pan poslanec Ouzký.

 

Poslanec Michal Doktor: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně a kolegové, já bych se chtěl obrátit na místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí z trochu odlišného důvodu, byť závěr mého vystoupení bude přímo souviset s projednávanou interpelací. Pokud si pan ministr práce a sociálních věcí vzpomene, tak právě před rokem, v závěru roku 1999, jsme spolu vedli z mého pohledu věcný spor, z pohledu pana ministra málo teoreticky podložený spor ve věci novely zákona o zaměstnanosti, a sice zvýšené právní ochrany pracovníků se změněnou pracovní schopností.

Víte, že do tohoto zákona bylo, po mém soudu, vpašováno represivní ustanovení, které každému zaměstnavateli, který zaměstnává více než 20 pracovníků, nařizuje zaměstnávat povinný podíl 5 %, resp. 4,5 % pracovníků se ZPS a 0,5 % TZP pod tíhou sankce, pokud tak neučiní. Přestože toto ustanovení a novela zákona o zaměstnanosti vstoupily v platnost 1. 1. 2000, prováděcí předpis týkající se přesně tohoto ustanovení a jeho užití měly k dispozici úřady práce v měsíci červenci roku 2000. Pokud někdo v plénu vrtí hlavou, že to není pravda, já ten dokument mám k dispozici a každému jsem schopen dokázat, že to pravda je.

Půl roku zaměstnavatelé nevěděli, jak bude úřad práce pohlížet na tento argument zákona, půl roku zaměstnavatelé, a tím je i stát, nevěděli, jak interpretovat sankci, resp. možnost nakoupit si podíl práce, podíl produktivity práce těch firem, které zaměstnávají vyšší podíl těchto pracovníků a mohou tak nevyčerpaný povinný podíl pracovníků se ZPS de facto nakoupit v nakoupených službách a dodávkách.

Očekával jsem, že Ministerstvo práce se při zavádění novely zákoníku práce vyvaruje stejné chyby. Očekával jsem to zejména proto, že jsem si důsledně prověřil, nakolik je plněno toto ustanovení, mám na mysli ustanovení novely zákona o zaměstnanosti, zejména státem jako zaměstnavatelem.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP