(15.50 hodin)
(pokračuje Martínek)
Nicméně máme bezesporu soudce, kteří v tomto směru nebo v podobných záležitostech už dnes pracují, a máme samozřejmě spoustu odborníků na obecních úřadech, kteří se správním soudnictvím v podstatě zabývají, resp. zabývají se správním řízením. Teď je otázka, zda se nám podaří využít tento kádr lidí právě do reformy správního soudnictví. Myslím, že právě postupující reforma veřejné správy k tomu vytváří příležitost. Jsem přesvědčen o tom, že by mohlo dojít k organickému spojení soudců a soudních nebo správních úředníků, kteří v jednotlivých případech buď připravují materiál pro příslušného soudce, nebo dokonce - a bylo to tady některým z mých předřečníků už řečeno - by mohli být nadáni do určité míry rozhodování rozhodovat i sami.
Problém materiální - myslím, že i v této záležitosti lze určitým způsobem navázat na reformu veřejné správy, protože od 1. 1. 2003 podle schváleného legislativního konceptu zde budeme mít k dispozici budovy stávajících okresních úřadů Myslím, že využít těchto možností by bylo přinejmenším vhodné a zcela určitě by to pomohlo jak reformě soudnictví, tak i reformě veřejné správy, protože bychom mohli občanům konečně dokázat, že když budujeme nové instituce, nemusíme budovat nové domy, nové budovy.
Na závěr bych chtěl vyjádřit, kterou z těchto metod považuji za nejlepší. Myslím, že tady také někteří z mých předřečníků o tom hovořili, že pohledů na tuto otázku je poměrně hodně. Musím říci, že v mém případě je rozhodující především to, aby správní soudnictví v nejkratším možném čase bylo nastartováno a začalo fungovat. Osobně se přikláním v kontextu toho, co jsem tady řekl, v kontextu určitého historického vývoje a v kontextu také s materiálními možnostmi tohoto státu k variantě II. Myslím si totiž, že vytvoření toho Nejvyššího správního soudu a dále v dalších instancích využití obecných soudů je možné jak ekonomicky, tak i lidsky a myslím, že by bylo svým způsobem i časově nejrychlejší.
Bude samozřejmě na sněmovně, aby při lednovém zasedání přijala určitou koncepci, a zcela určitě, a v tom souhlasím s panem kolegou Výborným, se tímto problémem nezabýváme naposled. Přivítal bych, a myslím, že je dobrou tradicí, kterou vláda zavedla, že v takto zásadních otázkách se ptá předem parlamentu na určitou politickou vůli, protože se tím přinejmenším ušetří spousta zmarněné práce. Neznám nic horšího, než je zmarněná práce.
Nicméně si myslím a doufám, že Ministerstvo spravedlnosti bude v tomto dialogu se sněmovnou pokračovat, pokračovat i v jednotlivých dalších fázích přípravy zákonů. Předpokládám, že přinejmenším bude spolupracovat s těmi dvěma výbory, které v tomto smyslu jsou nejbližší a svým způsobem garanční, což je samozřejmě ústavně právní výbor, ale také výbor pro veřejnou správu, životní prostředí a regionální rozvoj.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Slova se ujme poslanec Pavel Hrnčíř, připraví se paní poslankyně Dundáčková.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, máme před sebou materiál, který má název Výchozí teze pro přípravu koncepce správního soudnictví a možné varianty jeho organizační struktury. Je to materiál, který by neměl být ani tak pro soudce jako spíše pro naše spoluobčany.
Tento materiál nebo víceméně vyslechl zprávu pana místopředsedy Rychetského i výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Obecně lze říci, že zásadní význam má v tomto materiále znění čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jehož podstata spočívá v právu každého, aby jeho záležitost projednávaná správními orgány byla projednána nezávislým a nestranným soudem, resp. tribunálem, a to spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě.
Předložený materiál vlády ve sněmovním tisku č. 669 navrhuje a porovnává navržené varianty zabezpečení uvedeného ustanovení a jeho výhody a nevýhody, předpokládané dopady na personální a finanční zajištění a rovněž na ústavní a zákonné změny. Pokud by měla Poslanecká sněmovna rozhodnout o jedné z navrhovaných variant obdobně jako při projednávání dvou variant koncepce reformy veřejné správy s tím, že tato varianta bude vládou rozpracována do podoby konkrétních návrhů zákonů, pak se domnívám, že pro takové rozhodnutí je tento materiál dostatečný. Pouhá činnost jejích orgánů má rozmanitou povahu a lze je v zásadě členit na dvě skupiny. Za prvé je to činnost, která má právotvorné účinky, to znamená v jejím důsledku se mění právní postavení fyzických osob, vznikají, mění se a zanikají práva a povinnosti, popř. právem chráněné zájmy. Tyto účinky mají např. externí normativní správní akty jako obecně závazné právní předpisy vydávané správními orgány, obecně závazné vyhlášky, nařízení obcí a nařízení okresních úřadů. Nebo interní normativní správní akty, tzn. vnitřní předpisy pro podřízené pracovníky. Externí individuální správní akty, tzn. rozhodnutí v individuálních věcech, např. povolování staveb, povolování odstranění staveb, uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt. Za další je to interní individuální správní akt, tzn. rozhodnutí v individuálních věcech ve vztazích nadřízenosti a podřízenosti. Za poslední je to správní dohoda, tzn. dohody, smlouvy uzavírané v rámci veřejné správy.
Za druhé předmětem správního soudnictví je činnost, která nemá právotvorné účinky, tzn. v jejím důsledku se nemění právní postavení fyzických osob, a je to zejména spisová služba, exekuční úkony, jako např. předvedení osoby, vyklizení bytu, odnětí věci apod. Registrační úkony, např. zápis do matriky, evidenční úkony, jako jsou statistická evidence, výkaznictví apod. informační úkony, osvědčení a jeho ekvivalenty, např. potvrzení o státním občanství, rodný list, oddací list, úmrtní list, osvědčení o ryzosti zlata, osvědčení o technické způsobilosti motorového vozidla či osvědčení o zkoušce zvláštní odborné způsobilosti. Za poslední podle mého názoru jsou to posudky a vyjádření či stanoviska.
Určitou zvláštnost představují tzv. bezprostřední zákroky, např. služební zákrok policie při rozpuštění veřejného shromáždění. Slučují totiž samotné rozhodnutí, svou podstatou externí individuální správní akt, s právotvornými účinky a jeho provedením.
Pokud jde o předmět přezkumu v rámci institutu správního soudnictví, měla by vládní analýza vycházet spíše z rozdílné právní povahy těchto činností správních orgánů než z víceméně úplného výčtu konkrétní činnosti správních orgánů.
***