(9.20 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Z hlediska ochrany životního prostředí je však prakticky nejzazším možným ústupkem. Požadavky platných směrnic EU ještě splňuje, ale nedosahuje ani průměrné úrovně zákonů a praxe jednotlivých členských zemí EU a bohužel ani okolních přistupujících zemí; na mysli mám především Polsko a Slovensko.
Na jednání garančního výboru i výboru pro evropskou integraci se snad nejdéle hledaly, a chci zdůraznit, že nakonec našly, konsensuální formulace pro účast veřejnosti v rozhodovacích řízeních a pro posuzování vlivů u podlimitních záměrů, pokud by zasáhly výjimečně cenná území. Výsledek najdete jednak v rámci návrhu, který je označen písm. A v § 23 odst. 9 - tady se oba výbory shodly - jednak v příloze č. 2, kategorii II, bodu 10.15, kdy výbor pro evropskou integraci navrhl oproti výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí další zúžení uvedené v návrhu pod písm. B2, resp. G2. Možnost posouzení se připouští jen při ovlivnění stanovišť a druhů, které jsou uvedeny v příslušné směrnici Evropského společenství o ochraně přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Zde bych chtěl připomenout, že ke splnění požadavků těchto směrnic žádá Česká republika o přechodné období při vstupu do EU. O této žádosti se však vedou vážné diskuse.
Uzákonění formulace obsažené v návrhu pod písm. A nebo B, resp. G by zřetelně signalizovalo zodpovědný přístup České republiky a její snahu o řešení daných problémů. Pro českou pozici při vyjednávání by to byla významná podpora.
Naopak změna bodu 10.15 podle návrhů poslance Hrnčíře uvedených pod označením D2 a D3 by bohužel měla přesně opačný negativní efekt. Jeho další návrh, úplně vylučující veřejnost ze správních řízení, také k přijetí nedoporučuji. Připomínám, že současně platný zákon č. 244/1992 Sb. ve svém § 8 odst. 5 umožňuje účast v následných řízeních všem sdružením, která podala písemné vyjádření.
Rád bych zdůraznil, že v komplexním pozměňovacím návrhu v § 23 odst. 9 jsou uvedeny omezující podmínky B a C, které v současné úpravě neexistují a oproti ní tedy možnost účasti značně zužují. Kromě toho by České republice prakticky znemožnil ratifikaci Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, kterážto úmluva vstoupí v platnost v průběhu příštího roku.
K dalším pozměňovacím návrhům se vyjádřím velice stručně.
V návrhu B1 výbor pro evropskou integraci doplnil § 7 odst. 5 o povinnost zpracovat nástin zvažovaných variant řešení záměru, což také příslušná směrnice Evropského společenství požaduje. Jen chci doplnit, že tento požadavek ve směrnici se vztahuje i na ty záměry kategorie II, o nichž bylo ve zjišťovacím řízení určeno, že budou posuzovány.
Pozměňovací návrhy pana poslance Ambrozka pod písm. C vesměs posouvají komplexní pozměňovací návrh směrem k tzv. dobré praxi zemí EU, vyjádřené také v metodických příručkách Evropské komise. Navržené veřejné projednání už ve fázi dokumentace zároveň odstraňuje jeden z nedostatků stávající právní úpravy zákona č. 244/1992 Sb. a posiluje tu preventivní funkci procesu EA (?). Jde totiž o účinnou prevenci pozdějších konfliktů a zdržení.
Vážená sněmovno, zde bych chtěl upozornit na jeden zásadní moment. V tomto týdnu zde proběhlo prvé čtení zákona, který zjednodušeně nazvu "zákon o dálnici D5". Právě to, jakým způsobem bude současně projednávaný zákon ve třetím čtení o posuzování vlivů na životní prostředí v konečné fázi schválen, nás může či nemusí uchránit od obdobných patových situací. Proto bych chtěl zdůraznit, že jedna z hlavních funkcí projednávané předlohy je funkce preventivní, funkce, která má jaksi zabránit tomu, aby to, co je vleklým konfliktem, nakonec se dostalo na jednání soudů, které, jak všichni víme, jednají možná spolehlivě, ale velmi, velmi dlouze, zpravidla ke škodě všech. A právě to byl jeden z důvodů projednávaného zákona o obchvatu města Plzně.
Dále byl podán pozměňovací návrh paní poslankyně Sehnalové pod písm. F, který vyžaduje posuzování čtyř- a vícepruhových komunikací již od délky 1 km, ne až od 10 km délky. Na základě analýzy dosavadní praxe s ním ministerstvo plně souhlasí. Vesměs se jedná o komunikace na okraji sídel. V průběhu jejich posuzování byly představiteli obcí i přímo místními občany navrženy různé, často překvapivě jednoduché, ale účinné změny původních projektů ve prospěch životního prostředí i pohody obyvatel.
Pozměňovací návrh pana poslance Laštůvky pod písm. H stanovit účinnost zákona již od 1. července 2001 je nesnadno naplnitelný, zejména proto, že příslušnými úřady se stávají nové krajské úřady, které s posuzováním nemají zatím žádnou zkušenost. Ministerstvo plánuje přípravu jednak prováděcí vyhlášky na základě § 23 odst. 10, jednak metodických pomůcek, školení apod., které by kvalitní výkon nové funkce zákona usnadnily. Toto by se při přiblížení data účinnosti nedalo stihnout. Věřte, že bychom rádi předešli obdobným problémům, které vznikly při implementaci nového zákona o provozu na pozemních komunikacích.
Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, věřím, že zákon bude přijat v podobě, za kterou se za prvé nebudeme muset jako republika stydět, za druhé, kterým splníme jeden z prioritních požadavků na přípravy na vstup do EU, a za třetí, který nám umožní snadnější a rozsáhlejší čerpání prostředků z předvstupních fondů EU.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Kužvartovi. Hlásí se někdo dále do rozpravy ve třetím čtení? Pan zpravodaj Drda.
Poslanec Jiří Drda: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, když pan ministr tady začal s tím, že začal dělat rozbor celého tohoto zákona, abych také přičinil pár poznámek.
Bezesporu jde o významný posun při přijetí této normy. Nový zákon se výrazně přiblížil ke směrnicím EU při odstranění většiny nedostatků zákona č. 244/1992 Sb. Jeho přijetí je žádoucí a některé z předložených pozměňovacích návrhů mohou, budou-li mít podporu, nadále vylepšit tuto normu tak, aby lépe vyhovovala jak ochraně životního prostředí, tak ale i stavu naší společnosti.
Jde o zákon, který stanovuje podmínky a postup pro získání odborného stanoviska, které bude neopominutelné jako nezbytná podmínka zahrnout do následných správních řízení podle zvláštních zákonů, tedy podle stavebního, vodního a horního. Zdůrazňuji tedy, že jde o odborné stanovisko, nikoliv o správní řízení.
Účast nejširší veřejnosti je zajištěna od samého oznámení až po projednání posudku a stanovisko úřadu je veřejné a veřejností kontrolovatelné. Účast je pojata podstatně šířeji a veřejnost je zapojena do celého procesu daleko šířeji, než bylo koncipováno v původní vládní předloze.
Nesystémovým krokem, který je zakotven v přijatém základu projednávání, je snaha v obecné části zákona v § 23 podmnožinu veřejnosti předurčit jako účastníka návazných správních řízení. Tento krok považuji za chybný. Zákon je zákon o expertním stanovisku, které nepodléhá správnímu řádu, a nelze se tedy proti němu odvolat, tudíž ani proti účasti vybraných skupin. Dále jde jen o účast veřejnosti zúčastněné na procesu vzniku posudku a stanoviska a výběr závisí jen na blahovůli dotčeného úřadu, popř. úředníka. Co je však dle mého názoru podstatnější, je fakt, že zákon o expertize jako jeden z podkladů předurčuje účastníky ve správním řízení dle speciálních zákonů, kterých se takto nesystémově dotýká.
***