(11.10 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Já bych chtěl všem, kteří logicky požadovali, aby byla zpráva projednána dříve, třeba už v prvním pololetí, říci, že příslušná statistická data bohužel dříve nejsou k dispozici. Tato zpráva musí proběhnout připomínkovým řízením apod.
Když si srovnáme investice z let 1993, 1994, 1995 a dále s tím, kolik jde finančních prostředků do životního prostředí, ono to také není úplně přesné. Aniž bych teď chtěl snižovat dopad na stav životního prostředí Programu odsíření, především elektráren ČEZ, zhruba 47 mil. Kč, uvědomme si, že tyto finanční prostředky byly vydány v určitém období, trochu nám změnily statistiku. Ale co to znamenalo? Že jsme pouze aplikací technologie end of pipe, prostě na konci toho procesu tam zamontovali velmi drahá odsiřovací zařízení, shodou velmi špatných okolností většinou vyráběná v zahraničí. Čili náš český průmysl neměl šanci se na tomto programu, který má pozitivní dopady na životní prostředí, podílet. To jenom k těm číslům, že se někde něco nějak mění. Mění se, a já jsem tomu velmi rád.
Chtěl bych konstatovat k tomu, co zde pan zpravodaj poslanec Ambrozek uvedl v úvodu, zdali náhodou sociálně demokratická vláda nevěnuje životnímu prostředí menší pozornost nežli předchozí pravicové vlády, že pokud vezmeme za úhel pohledu pouze statistiku, pouze finance, tak bych řekl, že je to určité zmatení několika pojmů, několika položek, kde právě na této vládě je napravovat systémová pochybení z minula. Proto jsem vlastně musel jít tou cestou velmi netradiční v českém prostředí - přijetí dobrovolné dohody. K té dobrovolné dohodě příští týden přistoupí stý producent a distributor různých nevratných obalů a obalových výrobků.
Já považuji tento moment za pozitivní pro životní prostředí. Že nemáme tolik peněz, které by bylo vhodné, rozumné utratit pro životní prostředí? Tady je jaksi opačná aritmetika. Levicová vláda, která nastoupila v létě 1998, neměla s prominutím co rozházet. Nám zbyl pouze ten vyjedený krám. Nic víc, nic míň. Evidentně bychom byli schopni s doložením efektivity vynaložit více prostředků třeba na čistírny odpadních vod, ale ty prostředky nejsou a já v této věci dělám maximum, abychom byli připraveni na příjem třeba finančních prostředků ze zahraničí, z fondu ISPA. Ostatně před chvílí jsem to zmínil. Z ISPA nám nic nepropadne za rok 2000.
To, jakým způsobem jsme v polovině 90. let byli jako republika neschopni přijmout zahraniční pomoc formou darů, grantů, je věc, která mě uváděla v úžas ještě jako opozičního odborného mluvčího ČSSD. My nyní napravujeme to, co se nepovedlo z hlediska institucionálního apod. udělat již v polovině 90. let. Takže to není jenom o tom, že nějaké procento z 2,3 šlo na 1,6. Je to především o tom, jakým způsobem administrativa nyní funguje.
U otázky čistíren odpadních vod bych chtěl konstatovat, že ani zde neplatí ta jednoduchá aritmetika. Máme-li 6 300 obcí, zhruba 5 000 obcí by mělo být vybaveno čistírnou odpadních vod. Tato aritmetika pochopitelně neplatí. Vy, kteří jste starosty, víte velmi dobře, že projekty, které jsou dnes přijímány - ať už Státním fondem životního prostředí, nebo fondy Evropské unie - jsou často projekty společnými, sdruženými. Zde ten počet obcí, které pak jsou vybaveny jednou čistírnou odpadních vod, je výrazně vyšší nežli číslo jedna. Ostatně ono to vychází i z pravidel Evropské unie, minimum na jeden projekt je 180 mil. Kč. Za to se dá postavit několik čistíren odpadních vod. Já vás mohu informovat, že při přípravě různých společných projektů - dolní Pojizeří, ze střední Moravy apod. - Ministerstvo životního prostředí dělá maximum, abychom čerpali fondy ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že ony nakonec nevejdou do oněch statistik, musíme prostě změnit přípravy těchto statistik.
Zazněla tady otázka týkající se fondů ISPA, že v tomto roce tady bylo 150 mil. Kč a v roce 2001 finanční spoluúčast českého státu - podle zpravodaje pana poslance Ambrozka - není zajištěna. On si víceméně odpověděl sám. Ano, národní fond bude zdrojem, z kterého bude kofinancován ten který projekt např. ISPA. Zcela logicky. Já mám za to, že tento systém je systémem, který je administrativně jednoduchý a je dostatečně transparentní. Považoval bych za chybu, kdybychom oněch 25 či 30 % nedali z vlastních, z českých zdrojů a tím nám uniklo cca 70 % dotace grantu ze zahraničí. Tímto způsobem bude v roce 2001 a dále řešena otázka kofinancování z fondů Evropské unie.
Zazněla tu jakási výzva, že když nebudou kvalitně připraveny projekty, nedostaneme ani korunu - nebo euro. Já bych chtěl jenom zdůraznit několik věcí. Za prvé Evropská unie z našeho pohledu velmi složitě připravuje a schvaluje své příslušné směrnice pro čerpání peněz. Chtěl bych z tohoto místa poděkovat těm, kteří zvládli projekty, které už prošly a byly schváleny řídícím výborem, projekty Brna a Ostravy, neboť právě ti, kteří je připravovali, neměli k dispozici z Evropské komise příslušná schválená konečná znění oněch metodik, oněch směrnic. Čili my zde do určité míry musíme pružně reagovat na požadavky či směrnice EK. Ano, nebudeme mít ani euro z evropských fondů, pokud nebudou projekty - třeba vodohospodářské, na řešení problematiky odpadů - projednány procesem posuzování vlivu na životní prostředí. Tady doufám mám pro sněmovnu také dobrou zprávu. Tak jak zhruba před půl hodinou byl schválen návrh zákona o posuzování vlivů s účinností od 1. ledna 2002, tak ono období roku 2001 překryjeme - a je s tím vysloven souhlas EK - metodikou, která doplní stávající právní úpravu z roku 1992 tak, aby proces posouzení byl plně kompatibilní s procesy EU. Čili i zde není riziko, že z hlediska nějaké administrativní nedostatečnosti nám uniknou fondy EU.
Čtvrtá otázka, která zazněla ve vystoupení pana zpravodaje, se týkala ekonomické politiky a toho, jakým způsobem budeme pokračovat do budoucna. Chtěl bych konstatovat, že koncepce - hospodářské, energetická, dopravní apod. - byly logicky vzaty na vědomí dříve, nežli prošly procesem posuzování vlivů na životní prostředí. Mou ambicí, když jsem předkládal vládě ekologickou politiku ČR, nebylo nic více a nic méně, než aby tato politika byla dostatečně konkrétní. Aby nebyla tím, co jsem nazýval zelenou beletrií z roku 1995. Takovým zajímavým počtením, kde ale chyběly cíle, nástroje, zodpovědnost. To dokáže stvořit kdokoli, ať už je v politickém spektru nalevo, či napravo. Proto tato ekologická politika je každý rok aktualizována a doplňována o konkrétní kroky, o konkrétní cíle, které vyplývají z těch sektorových složkových politik - zemědělské, energetické, dopravní atd. Teprve toto je možno vládou nejen vzít na vědomí, ale schválit. Je to něco, co je možné označit za dokument, který je tak konkrétní, že může být schválen. Proto i nyní je před námi schválení ve vládě aktualizované státní politiky životního prostředí.
Nyní bych se ještě velmi stručně vyjádřil k připomínce pana poslance Beneše. Pokud jsem jí dobře porozuměl, týkala se emisí škodlivin ze spalování biomasy. Protože je to důležité a týká se to mnoha oblastí České republiky, chtěl bych zdůraznit, že z hlediska naplnění požadavků tzv. Kjótského protokolu o omezení emisí skleníkových plynů je mezinárodně uznána neutralita z hlediska emisí skleníkových plynů při spalování biomasy. Takže vám všem a přes vás, vážené paní poslankyně, páni poslanci, i všem starostům České republiky můžeme směle sdělit, že tím, že budeme spalovat biomasu, nebudeme zhoršovat naše možnosti, jak ratifikovat Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů.
K těm určitým statistickým údajům jsem se už vyjádřil.
***