(11.10 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Jen malá část byla věnována technickým aspektům návrhu poslance Tlustého, kde byly převážně citovány závěry těch odborníků, ke kterým se mluvčí Senátu dnes rovněž přihlásil. V Senátu jádrem diskuse byla vyjádřená potřeba něco s touto věcí dělat a také vyjádřené konstatování, že situace skutečně je vážná. Já se s tímto konstatováním ztotožňuji.
Senát také dlouho váhal, zda nezvolit jiný postup, který navrhl senátor Topolánek z ODS. Jeho návrh byl takový, že by Senát mohl akceptovat § 34a s tím, že odloží o rok jeho účinnost. Ten návrh byl motivován následovně. Senátor Topolánek připustil, že ten návrh je nesystémový a špatný, ale v jeho hrozbě o platnosti o rok později viděl tlak na vládu, aby se situací nějakým způsobem zabývala. Nakonec se Senát rozhodl tento návrh neakceptovat, protože se přiklonil k pozici, že není dobré dávat do zákona bod, který je principiálně špatný. Já si myslím, že to byl správný postoj, který Senát zaujal.
Nicméně mi dovolte, abych se vyjádřil k jednomu technickému aspektu návrhu, a to k tomu, co zde bylo řečeno o problému platební neschopnosti. Prvním a bezprostředním dopadem toho, že by Poslanecká sněmovna potvrdila své usnesení z projednávání tohoto návrhu zákona poprvé, a § 34a by tedy byl na světě, by podle mého názoru nebyl zvýšený výběr daní, ale skokový nárůst daňových nedoplatků, čili to, čím se zabývala Poslanecká sněmovna naposledy v pátek, kdy kupodivu tento návrh nebyl předmětem jednání nikoho z diskutujících, přestože protagonisté tohoto návrhu a jeho odpůrci byli jednání přítomni. To by tedy byl bezprostřední stav - řada dlužníků, kteří jsou daňovými dlužníky, by nebyla schopna dostát této nové povinnosti, a ta by zvýšila jejich zadluženost ve vztahu ke státu. Bezprostřední dopad kladný pro státní rozpočet by byl asi poměrně omezený.
Nechci dále popisovat možnosti vzniku primární platební neschopnosti v důsledku toho pro řadu subjektů, které dnes tento problém nemají. Bezesporu by to byly i některé velké instituce a velké firmy.
Co dělat s platební neschopností obecně? Problém není jednoduchý a není řešitelný jedním konkrétním zákonem. Předpokladem je zvýšení finanční kázně v ekonomice, a to se odvíjí od toho, že v ekonomice budou fungovat v zásadě pouze subjekty, které jsou schopny dostát svým závazkům. Rozhodujícím krokem, který v tom vláda učinila, bylo rozhodnutí, které přijala, byla to tehdy vláda pana Tošovského, v roce 1998, o privatizaci bank. Naše vláda tento krok potvrdila a privatizaci bank úspěšně dovádí do konce, s tím, že předpokládáme, že privatizace poslední z bank, Komerční banky, bude úspěšně dokončena v průběhu řekněme prvního čtvrtletí nebo na konci prvního čtvrtletí příštího roku.
Každopádně privatizace bank u nás je zásadní systémový krok, který nastaví, a již nastavil, protože Komerční banka se již chová jinak než před dvěma třemi roky, podmínky v oblasti platební kázně takové, které se výrazně přiblížily situaci v zahraničí. Čili opakuji, v důsledku těchto zásadních systémových kroků a také řady dalších - některé vzápětí vzpomenu - je situace v oblasti platební kázně dnes jiná, přestože celkové číslo platební neschopnosti se bohužel nezlepšilo, než tomu bylo před rokem 1998.
Dalšími kroky, které označím a podpořím tím paměť sněmovny, jsou takové skutečnosti jako schválení zákona o dražbách, znovu projednávaný zákon o exekutorech, velmi významná novela obchodního zákoníku, velmi významná novela zákona o konkursu a vyrovnání, a mohly to být také dva návrhy, které neprošly sněmovnou v letošním roce, a to rozsáhlá a od roku 1993 největší novela zákona o správě daní a poplatků a nový zákon o účetnictví. Dílčích prvků je celá řada dalších a další kroky budou muset být učiněny, včetně takových, jako je třeba oblast kapitálového trhu.
Pokud se to podaří - a já myslím, že za poslední dva roky reformní úsilí vlády, podpořené většinou v Poslanecké sněmovně a v Senátu, znamenalo průlom do vývoje platební kázně u nás, byť se projeví v dlouhém období, ale tak tomu je vždy, i v zahraničí máme podobné zkušenosti, že je to dlouhodobá záležitost - tak za 4 až 5 let ekonomika bude z tohoto pohledu vypadat jinak. Řešení je komplexní, systémové a je to celá řada opatření, z nichž rozhodující jsem označil.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj nehodlá vystoupit se závěrečným slovem.
Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Upozorňuji, že toto hlasování bude o schválení senátní verze. K přijetí následujícího usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Všechny vás odhlašuji a žádám vás o novou registraci.
Přednesu návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,a některé další zákony, podle sněmovního tisku 615/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 615/5."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 542 z přítomných 179 poslanců hlasovalo pro 145, proti 12. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali. Děkuji panu senátorovi Jiřímu Rücklovi i zpravodaji panu Kocourkovi. Končím projednávání bodu 64.
Tím jsme se vyrovnali se zákony, které nám vrátil Senát k novému projednání. Přistoupíme k poslednímu bloku naší schůze, a to je celý blok voleb. S procedurálním návrhem se přihlásil pan poslanec Pavel Svoboda.
Poslanec Pavel Svoboda: Pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych zde přednesl procedurální návrh. Dne 6. prosince se skupina poslanců obrátila na předsedu vlády a České strany sociálně demokratické Miloše Zemana s výzvou k vystoupení na právě probíhající schůzi, ve které by pan premiér poskytl informace týkající se podezření o propojení zkrachovalé společnosti H-Systém se sociální demokracií.
Vzhledem k tomu, že pan premiér na naši výzvu reagoval obsahově velmi chudým dopisem, ve kterém odmítl před sněmovnou k případu H-Systém vystoupit, navrhuji zařazení nového bodu 29. schůze Poslanecké sněmovny s tímto názvem: Informace předsedy vlády o propojení zkrachovalé společnosti H-Systém s financováním České strany sociálně demokratické.
Krátké odůvodnění. Otevřená debata na půdě Poslanecké sněmovny by mohla být nejen dobrým začátkem pro obnovení důvěry občanů v českou politiku, ale zároveň by mohla vrátit naději postiženým klientům ve spravedlivé a rychlé vyřízení jejich oprávněných požadavků.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Hlásí se předseda poslaneckého klubu ČSSD pan poslanec Škromach.
***