(11.00 hodin)
(pokračuje Jičínský)
To je myšlenka, která podle mého soudu je důležitá, a chceme-li, aby ono širší navrhování kandidátů do rady mělo smysl a setkalo se s onou pozitivní společenskou odezvou, která toto vyvolala, pak se musíme velmi zamyslet nad tím, jak to můžeme zákonem a potom volební procedurou provést tak, aby žádoucí cíl byl skutečně dosažen. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. O slovo požádal předseda Poslanecké sněmovny pan Václav Klaus, poté se připraví paní kolegyně Vlasta Parkanová.
Předseda PSP Václav Klaus: Vážení kolegové, dovolte mi, abych v této chvíli vystoupil i já v obecné rozpravě k dnešnímu tématu. Vycházím z toho, že jsem vyhověl žádosti vlády o legislativní nouzi, že jsem vyhověl i přesto, že se bojím bleskových, nepředjednaných, nepřipravených, z vnějších důvodů vynucených schvalování změn zákonů, a to sice nejen nějakého okrajového bodu těchto zákonů, ale zákonů jako takových. Máme všichni nedobré zkušenosti, ale jisté zkušenosti, že to vždycky v minulosti dopadlo špatně a bylo nezbytné zákon znovu měnit.
Když se vláda zřekla své exekutivní zodpovědnosti a nebyla schopna a ochotna vynutit právo a přehodila zodpovědnost na Poslaneckou sněmovnu, tak si myslím, že se tím zabývat musíme, ale zrovna tak si myslím, že by bylo vhodné, abychom se zabývali de facto jedním paragrafem tohoto zákona, kterým by bylo prozatímní, dočasné mimořádné opatření, jak vycouvat z dnešní situace a nepouštět se do velkých hlubokých změn tohoto zákona. Nicméně mám strach, že tento postup dnes nebude přijat, a proto bych se chtěl věnovat jedné podle mého názoru velmi důležité věci navrhované změny, a tou je problém nominace členů Rady České televize.
Vycházím z toho, že vládní návrh zákona, tak jak nám byl předložen, de facto nijak nemění současnou situaci, neboť i dnes mohl poslancům navrhovat kandidáta do Rady ČT prakticky kdokoliv, a k žádné změně proto tedy nedochází. Vycházím dále z toho, že tento návrh má nesporné znaky protiústavnosti, neboť neorganizovanému občanovi upírá práva, která poskytuje občanům organizovaným. Vycházím z toho, že vládní návrh zařazuje do zákona organizace vymezené výčtově podle jejich věcného zaměření, a nikoliv organizace podle kategorizace právního hlediska. A vycházím dále z toho, že zvolený výčet směřuje k preferování skupin, které jsou přímo zainteresované na televizním vysílání, což v žádném případě nemůže odstranit formální neslučitelnost samotného člena rady s finančním zájmem spojeným s Českou televizí.
Když to shrnu, tak se mi zdá naprosto evidentní, že se tím dostáváme na Balkán, ale chtěl bych říci, že poněkud jinou cestou, než je módní tvrdit a než tvrdí někteří naši kritikové. Nemyslím to totiž ve smyslu laciné novinářské rétoriky, ale myslím to čistě geograficky. Směřujeme k jugoslávské cestě samosprávné demokracie. Je evidentní, že telekracie zvítězila nad demokracií, že korporativismus vítězí nad liberalismem. Nápad s nominací členů rady i profesními organizacemi se koneckonců rovná jakémusi veřejnoprávnímu Ezopu, který tak dlouho navrhoval pan předseda vlády. Čili já bych řekl, že Zemanova idea zaměstnaneckého spoluvlastnictví se konečně v České republice začíná realizovat, a to právě v této velmi specifické instituci.
Ve vládním návrhu zákona je uvedeno právo navrhovat členy Rady ČT organizacím a sdružením představujícím kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, školské, vědecké, ekologické, etnické a jiné zájmy. Musím trvat na tom, že Česká republika není státem ani korporativním, ani státem spolků a zájmových skupin. Navrhuje-li vláda zbavit práva navrhovat členy rady poslance, kteří jsou legitimními a ve všeobecných svobodných volbách zvolenými zástupci občanů, pak je nepřípustné, aby byli z tohoto práva vylučováni právě občané. Velká většina občanů není členy v zákoně specifikovaných organizací a není přípustné nutit je zákonem, aby se svého ústavou zaručeného práva rozhodovat o věcech veřejných vzdali ve prospěch různých zájmových sdružení. Pro ODS je nepřijatelná představa, aby se touto cestou u nás za zády občanů budovala jakási skupinová demokracie. Občanská demokratická strana, jak její název přímo říká, bude vždy prosazovat a bránit demokracii občanskou.
Vedeme boj o zastupitelskou demokracii, ve které je suverénem a zdrojem státní moci občan. Vedeme boj proti "demokracii" zájmových skupin, proti demokracii elit a jejich samozvaných vůdců. V zastupitelské parlamentní demokracii občané projevují svoji vůli ve volbách a svěřují moc a důvěru do rukou svých zvolených zástupců. V demokracii zájmových skupin a samozvaných elit se hlasuje podepisováním petic a počítáním účastníků na pouličních demonstracích. Jsem přesvědčen o tom, že má-li veřejnoprávní instituce, jako je Česká televize, hájit veřejný zájem, pak musí hájit zájem občana, a nikoli zájmy jakýchkoliv skupin. Právo navrhovat členy Rady ČT musí proto mít primárně občané, protože pro ně televize vysílá a oni si ji platí. Občané mohou, ale nemusí delegovat svou důvěru na organizace a sdružení různého typu. Proto nemám nic proti tomu, aby zákon připustil, aby návrhy kandidátů na členy Rady ČT předkládaly Poslanecké sněmovně různé organizace a různá sdružení, ale v žádném případě by zákon neměl znemožnit, aby takové návrhy předkládali také jednotliví občané. V demokracii nemůže být organizace i sdružení nadřazeno občanovi. Právě v tomto smyslu předložím v podrobné rozpravě svůj konkrétní pozměňovací návrh.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu předsedovi Klausovi. Slovo má paní poslankyně Vlasta Parkanová, připraví se pan místopředseda Ivan Langer.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové. Veřejnoprávní televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů. Pokusy definovat tuto veřejnoprávnost, resp. veřejnou službu jsou svého druhu bizarní.
***