(15.20 hodin)
(pokračuje Matulka)
Takže za prvé navrhuji, aby v bodu 15 v nově navrhovaném znění § 7 odst. 2 byl navrhovaný text nahrazen textem: "S výjimkou rozhodnutí o podání návrhu na jmenování nebo odvolání generálního ředitele České televize (dále jen generální ředitel), k jehož přijetí je zapotřebí alespoň 10 hlasů členů Rady."
Druhé ustanovení, které je třeba změnit, je: V bodu 17 v nově navrhovaném znění § 8 odst. 1 písm. a) nahradit tímto textem: "a) podávat vládě návrh na jmenování a odvolání generálního ředitele, b) na návrh generálního ředitele jmenovat a odvolávat ředitele televizních studií České televize". Ostatní písmena v tomto odstavci přeznačit.
Za třetí. V bodu 25 navrhované znění § 9 odst. 4 nahradit tímto textem: "Generálního ředitele jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady."
Za čtvrté. V bodu 25 v navrhovaném znění § 9 odst. 6 vypustit v první větě slovo "Radou" a dále vypustit celou druhou větu.
Tady se malinko pozastavím. Tato druhá věta ukládá povinnost radě, jak má rada hlasovat o vládním návrhu. Objevuje se nám to takto nešťastně ve více zákonech, ale principiálně s tím nikdy nesouhlasím. Proto tady navrhuji toto ustanovení vypustit, protože je to nesmysl, ukládat zákonem, jak má rada hlasovat. Čili proto navrhuji vypustit druhou větu.
Konečně za páté. V bodu 25 v navrhovaném znění § 9 odst. 10 poslední větu nahradit tímto textem: "Návrh na jmenování nového generálního ředitele je Rada povinna vládě předložit do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolnila funkce generálního ředitele; nepodá-li Rada takový návrh v uvedené lhůtě, jmenuje nového generálního ředitele vláda bez tohoto návrhu." Tím končí navrhovaný text.
Jen malinké vysvětlení. Samozřejmě můžeme uložit radě, co má udělat, ovšem jak už jsem jednou řekl, nemůžeme jí uložit způsob hlasování. Čili my nemůžeme zaručit, že jakýkoliv návrh získá v radě většinu, a navíc nemůžeme zaručit, že rada nebude prostě nečinná. Pak by tam byl neřešitelný problém, že vláda nemůže jmenovat nikoho, návrh rady tady není, prozatímní ředitel skončil a nastala by anarchie. Proto tedy ta poslední věta, že když takový návrh rady není, vláda dostává pravomoc i bez návrhu generálního ředitele jmenovat.
Děkuji za pozornost. Své návrhy dávám písemně zpravodaji i legislativě.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan kolega Kohlíček, připraví se pan poslanec Koháček.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pokynul bych tady kolegovi Vidímovi, aby vnímal, že mluvím, protože má řeč se bude týkat i jeho.
Milé kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, dovolte mi, abych také já přičinil několik návrhů. Jsou to pozměňovací návrhy, jak vás jistě překvapí, ke sněmovnímu tisku číslo 813. (Místopředseda Langer: Matulko, neruš, prosím tě.) Děkuji, pane předsedající.
V prvním svém návrhu bych rád reagoval na fakt, že tato sněmovna již několikrát odmítla zákon o užívání českého jazyka, naposledy s tím, že tento zákon, jeho jednotlivé požadavky jsou zabudovány v jiných zákonech. Bylo by tedy vhodné, aby i v tomto zákonu o České televizi byl zabudován požadavek, který si dovoluji formulovat takto:
V § 2 odst. 2 doplnit písm. f) správné používání a ochrana českého jazyka. To je první návrh.
Druhý návrh se týká možnosti určité skupiny našich spoluobčanů sledovat televizní vysílání. Jak jste si jistě všimli, v původním vládním návrhu je řečeno v § 3 odst. 1 písm. h), že televize je povinna opatřovat alespoň 50 % vysílání pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené. Navrhuji, aby písm. h) znělo následujícím způsobem: "opatřuje alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené" - tady se shoduji s návrhem výboru - doplnit "; minimálně 20 % vysílaných pořadů opatřuje simultánním tlumočením do znakové řeči":
Zdůvodnění tohoto návrhu: Jsou mezi námi sluchově postižení občané, kteří mají problémy takového druhu, že je vhodné, aby tato skupina byla alespoň v minimální míře opatřena simultánním tlumočením do znakové řeči.
Třetí návrh se týká § 4 odst. 2. Jistě jste si všimli, že odst. 2 je velmi složitý a jmenuje tam jenom určité možnosti podávání návrhů. Domnívám se, že by tento odstavec měl být zjednodušen a že by měl znít následujícím způsobem: "Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jednotlivci i organizace a sdružení." Tím se vyhneme tomu, abychom specifikovali, jestli jsou to jednotlivci, organizace, sdružení, kteří věří nebo nevěří, kteří jsou někde registrováni nebo jinde registrováni, mají profesní způsobilost nebo nemají profesní způsobilost. Jsou to všichni naši občané, všichni by měli mít právo podat své návrhy. A zároveň se tím řeší to, o čem hovořili mí kolegové, a to je prvotní síto ve druhé větě. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu doporučí Poslanecké sněmovně z podaných návrhů ne více než trojnásobek kandidátů na členství v radě, než kolik je k danému dni volby uvolněných míst. Domnívám se, že je to jedno z možných řešení, jiné zde navrhl můj předřečník.
Pokud se sněmovna bude domnívat, že výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu je příliš vytížen jinou činností a že návrhů by bylo příliš mnoho, nabízím alternativu místo výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu volební komisi Poslanecké sněmovny jako příjemce. Proto jsem říkal tady kolegovi Vidímovi, že by bylo vhodné, aby sledoval moji řeč, protože se to týká přímo této komise.
Čtvrtý návrh, který bych si dovolil předložit, se týká § 4 odst. 4. Tady jsem vycházel z pozměňovacího návrhu v tisku 813/1, ale dovolil bych si jej poněkud modifikovat. Proto přečtu celý tento odstavec ve znění, které navrhuji:
"Členové Rady jsou voleni z kandidátů navržených podle odst. 2, a to na funkční období 6 let, přičemž každé dva roky je volena jedna třetina členů, jejichž funkční období uplynulo, a členové nahrazující členy předčasně odstoupivší na dobu do konce funkčního období člena, jehož místo se uprázdnilo. Je-li tato doba kratší než dva roky, možnost opětovného zvolení je omezena na tři po sobě následující volby, v případě první volby na celé období 6 let je možnost opětovného zvolení omezena na období dvě. V případě odvolání Rady podle § 6 odst. 3 a následném zvolení všech členů Rady určí Rada na své první schůzi losem třetinu s prvním funkčním obdobím omezeným na dva roky, třetinu v prvním funkčním období omezeném na čtyři roky a třetinu v prvním funkčním období omezeném na šest let."
***