(16.30 hodin)

(pokračuje Filip)

Dochází k zúžení práva soudů vracet věci k došetření při předběžném projednání obžaloby i v hlavním líčení. Dále je vůbec nově stanovena soustava lhůt, v nichž soud musí věc projednat a vydat rozhodnutí. Je to jistě chvályhodné, je otázka, zda to bude realizovatelné.

V odvolacím řízení dochází k omezení revizního principu, neboť soud přezkoumává jenom ty výroky rozsudku, které byly napadeny opravným prostředkem, a připomínám, že dosud byly zkoumány všechny výroky, které by obviněný napadnout alespoň mohl. Větší měrou se v odvolacím řízení uplatňuje princip apelační na úkor principu kasačního. Pokud není při zrušení původního rozsudku třeba provádět obsáhlé a časově náročné doplnění skutkových zjištění, odvolací soud má nezbytné doplnění provést sám, nikoliv vracet věc soudu prvního stupně. Byl bych rád, kdyby tomu tak skutečně bylo.

Jako mimořádný opravný prostředek se zavádí dovolání odpovídající již úpravě běžné v občanském soudním řízení. Nadále se zachovává stížnost pro porušení zákona a vyhrazena je jen ministru spravedlnosti. Při odpovědnosti, která se klade na státní zástupce, dávám na zváženou, zda by takové oprávnění nenáleželo i nejvyššímu státnímu zástupci.

V řízení před soudem je připuštěna možnost zvukového záznamu místo diktování protokolu. Za správnost zvukového záznamu odpovídá vyšší soudní úředník.

Navržené změny by ve svém souhrnu měly přispět ke zrychlení řízení, na druhé straně budou časové nároky na hlavní líčení podstatně zvýšeny tím, že v něm budou poprvé prováděny procesní úkony, jež nebyly provedeny v předchozím průběhu trestního řízení. Kontradiktornost v hlavním líčení byla u nás neobvyklá, pokud je uplatňována v navrženém rozsahu. Uplatněním rovnosti stran v plné míře dochází k úpravě dovolání jako mimořádného opravného prostředku. Pokud jde o zachování výhradního práva představitele státu podávat stížnost pro porušení zákona, není popřením zásady rovnosti stran, ale výrazem právě svrchované odpovědnosti státu za výkon trestní spravedlnosti.

Pro celý průběh trestního řízení mají význam i tyto další úpravy. Nově je upraveno rozhodování o vazbě. Jako dosud o vazbě rozhoduje soud, v přípravném řízení soudce. Ten přezkoumává nejen důvody vazby, ale i její nezbytnost a důvodnost trestního stíhání. Státní zástupce rozhoduje o propuštění z vazby bez soudu. Celkové trvání vazby závisí na závažnosti trestného činu, soud nebo státní zástupce sami odpovídají za další trvání vazby, není nadále prodlužováno nadřízeným soudem.

Zvláštní způsoby dokazování, které jsem zmínil, konfrontace, rekognice, vyšetřovací popis, rekonstrukce a prověrka na místě, jsou nově zařazeny do trestního řádu, i když jako důkazní prostředky byly i v minulosti uznávány a uplatňovány. Operativně pátrací prostředky, předstíraný převod, sledování osob a věcí, využití agenta a jejich používání, které byly dosud uvedeny v zákoně o policii a v celním zákoně, jsou zařazeny do trestního řádu jako procesní úkony, jejichž výsledky jsou použitelné jako důkaz v řízení před soudem. Připomínám a nesouhlasím s výrokem pana ministra vnitra, že rozhodnutí sněmovny o odložení projednávání zákona o zvláštní ochraně svědka je snad ohrožením těch úkolů policie, ale myslím si, že právě z toho důvodu, jakým způsobem se trestní řád vypořádává s tím, co v něm nikdy nebylo, toto odložení bylo na místě. Upozorňoval jsem na to již ve výboru a byl jsem ochoten dokonce se podílet na novele i včera večer.

Znalecké dokazování je nově upraveno v závislosti na náročnosti posouzení. Pamatujeme si, jak jsme se minulý rok tady o dokazování a znalcích dohadovali. Odborné vyjádření, je-li třeba k objasnění skutečnosti odborných znalostí, může postačovat. Znalecký posudek je známá věc, posudek dvou znalců, jde-li o objasnění skutečností, je také známá věc. Účast konzultanta při přípravném řízení i v řízení před soudem je zvláštním případem, kdy v závažných a skutkově složitých věcech, vyžadujících znalost speciálního oboru, poskytuje pracovník státního orgánu nebo vědecké či výzkumné instituce odbornou pomoc policejnímu orgánu, státnímu zástupci nebo soudu, aniž by sám mohl do řízení jakkoliv zasahovat. Myslím si, že tento institut pomůže věcem, které dosud někdy rozhodovali soudci, kteří o podstatě, technickém problému sporu nevěděli vůbec nic.

Pokud jde o novelu trestního zákona v obecné části vydávání občana České republiky do ciziny, které dosud bylo vyloučeno, nyní počítá novela s možností vydání k trestnímu stíhání, pokud to dovoluje mezinárodní smlouva nebo zákon. Osobně tuto záležitost nepodporuji a myslím si, že je i nadbytečná, protože i v komisi, kterou svolával pan místopředseda vlády pravidelně, jsme se dohodli, že nejsou ještě podmínky v České republice pro to, aby Česká republika přistoupila k úmluvě o mezinárodní trestním tribunálu. Považuji za potřebné, aby ve výborech již bylo rozhodnuto, zda tato část zůstane součástí novely trestního zákona, nebo ne.

Mimořádný trest odnětí svobody na 15 až 25 let lze ukládat při splnění dvou alternativně stanovených předpokladů: mimořádnost společenské nebezpečnosti nebo ztížená možnost nápravy pachatele. Na doživotí při splnění tří alternativně stanovených podmínek: vedle mimořádně vysokého stupně společenské nebezpečnosti buď ochrana společnosti, nebo nemožnost nápravy pachatele nižším trestem - dosud bylo nutné splnit všechny podmínky současně. Nevím, jestli po tom, čeho jsme byli svědky v posledních dnech, je taková libovůle dobrá.

Za dílčí útok při pokračování v trestném činu a za jehož další útoky byl již pachatel odsouzen, se musí uložit trest společný. Úprava vyplývá z nového ustanovení o tom, že každý z dílčích útoků je posuzován jako samostatný trestný čin. Nevím, jestli toto ustanovení povede ke zrychlení trestního řízení.

Nově a podrobněji se stanoví podmínky ukládání trestu obecně prospěšných prací. Za tento návrh děkuji.

Nově jsou upraveny podmínky v ukládání trestů nespojených s odnětím svobody. Úprava je nutná i s ohledem na dohled nad odsouzenými probačním úředníkem. Nakonec jsme zákon o Probační a mediační službě přijali nedávno.

Výkladová ustanovení v § 89, která se doplňují o tři odstavce, považují za veřejného činitele i funkcionáře cizího státu, pokud to stanoví mezinárodní smlouva. To jistě bude předmětem několika důležitých diskusí. Pokud jde o zvýšení částek určující minimální hranici škody, považuji tuto úpravu za nikoliv neopodstatněnou, naopak za velmi nutnou.

Na závěr pouze ve zkratce. Nebudu dále rozebírat z pohledu Listiny základních práv a svobod svůj velmi opatrný postoj k novele zákona o policii. Jinak to, co je v trestním řádu, a pokud nebude změněno, musí se do zákona o policii promítnout a není možné to odmítnout, že by se taková úprava neprovedla.

Pokud jde o celní zákon a zákon o přestupcích, nemám k němu žádné zvláštní připomínky. Jsem jen rád, že vytvoření přestupku křivého vysvětlení je zaváděno do našeho trestního řádu. Myslím si, že povede alespoň k větší účinnosti výpovědí, které jsou v těchto věcech učiněny nebo byly učiněny, a může to vést i k objasnění řady trestných činů.

Navrhuji, aby kromě výborů ústavně právního se touto novelou zabýval i výbor petiční.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Filipovi. Slovo má paní poslankyně Dundáčková.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP