(9.30 hodin)
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych pokračoval v tomto školském bloku a uvedl zákon, který se týká poskytování dotací školám, předškolním a školním zařízením. Samozřejmě se jedná o školy soukromé.
Mnozí z vás v této ctěné sněmovně si určitě ještě pamatují, že když byl přijímán zákon o poskytování dotací soukromým školám, že jsme s kolegou Marešem upozorňovali na některá úskalí jeho přijímané podoby, která se bohužel v průběhu následujícího roku ukázala jako velmi opodstatněná. Zvlášť tvrdý dopad měl zákon na segment soukromých základních uměleckých škol, které se takto dostaly do velmi složité a nezáviděníhodné situace.
Z tohoto důvodu se navrhovatelé rozhodli podat návrh novely zákona, který směřuje k možnosti určitého vyrovnání rozdílů mezi školami různých zřizovatelů. Momentální právní stav je takový, že soukromá základní umělecká škola má nárok na dotaci ve výši 50 % dotace podobného - budu používat teď v uvozovkách - "státního" zařízení, a při splnění jistých podmínek, např. toho, že bude hodnocena lépe než průměrná, může dosáhnout až na hranici 80 %.
Navrhovatelé se domnívají, že tuto hranici je třeba zvýšit na 100 %. Chtěl bych upozornit, že samo zvýšení - a to je velmi důležité - neznamená automatický nárok, jedná se pouze o možnost dosáhnout na tuto dotaci, čili nikoliv 100% dotace jako taková, ale pouze možnost splnit určité podmínky. Pořád je zde rozdíl proti uměleckým školám jiných zřizovatelů, které nárokově dostávají 100 % dotace, aniž splní jakoukoliv podmínku, která je kladena na školu soukromou.
Důvodem k jistému vyrovnání rozdílů je také to, že soukromé základní umělecké školy se neliší výrazně od škol stejného zaměření jiných zřizovatelů. Minimálně mají shodné dva rysy, které lze považovat z hlediska financování za zcela zásadní. Rys první - všechny školy mohou vybírat školné, tedy nejen soukromé, ale týká se to i škol obecných a krajských. Za druhé - všechny existující soukromé "zušky", základní umělecké školy, abych byl úplně přesný, jsou neziskovými organizacemi, takže ani v tomto se nijak neliší od jiných základních uměleckých škol. Ke zvýhodnění jedněch formou vyššího normativu proto není žádný opodstatněný důvod.
Snížený normativ vede samozřejmě soukromé základní umělecké školy ke zvyšování školného, což nevytváří opět rovné podmínky pro všechny vzdělávané.
Pro vaši informaci: Náš návrh se týká soukromých základních uměleckých škol, kterých je v České republice celkem 38 z celkového počtu všech škol 482, což je velice malé procento, a v nich se vzdělává, pokud chcete přesně, 10 229 žáků. Finanční dopad na státní rozpočet se tedy pohybuje něco málo přes 14 milionů, pokud chcete přesně na koruny 14 264 581 korun, a to v případě, pokud by všechny školy splnily podmínky pro přiznání maximální výše dotace.
Vláda na svém zasedání vyjádřila nesouhlas s navrhovanou novelou. Podle ní se jedná o nesystémové opatření, neboť není důvod pro stejný ekonomický režim, jaký mají základní a speciální školy, kde je plněna povinná školní docházka nebo kde je poskytována speciální péče. Jsem přesvědčen, že tato argumentace není správná. O stejný ekonomický režim nemůže jít, neboť konstrukce výchozího normativu, od kterého se pak dotace pro soukromé školy odvozují, je odlišná u segmentu základních a speciálních škol na straně jedné, od škol uměleckých na stran druhé. V prvním případě totiž jde o konstrukci založenou na bezplatném základním a středním školství, kdežto v případě druhém se počítá se školným. To je významný rozdíl. U všech základních uměleckých škol je třeba mluvit spíše o příspěvku na žáka, ze kterého je hrazena pouze část výdajů. A je teď jen otázkou, zdali má logiku rozlišovat žáky podle toho, kterou školu si vybrali.
Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že pokud stát dává dotace na žáka, rozhodne se, že segment uměleckého školství bude podporován, neměl by v jejich výši být rozdíl, neboť všichni jsme daňovými poplatníky.
Dámy a pánové, ve svém zdůvodnění návrhu jsem uvedl, že se jedná o velmi malý počet škol a samozřejmě i o poměrně nízký finanční dopad. Přesto bych vás chtěl poprosit, abyste tomuto zákonu věnovali pozornost a zkusili se na něj podívat z pohledu, který je pro demokratickou společnost velmi významný, a to z pohledu rovnosti příležitostí. Právě takový pohled nás vede k podání této novely.
Zároveň mně dovolte ještě glosovat pana ministra, který slíbil, že v novém školském zákonu bude rovnost všech zřizovatelů. Proto bych na vás chtěl apelovat, abyste tento zákon podpořili, neboť on už předem bude vytvářet určitý precedens k tomuto zákonu, takže určitě ti, kteří jste byli rozhodnuti, že tento zákon nepodpoříte, byste měli ještě přemýšlet, zdali nezměníte své stanovisko. Z tohoto důvodu bych vás chtěl všechny požádat o propuštění zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Pícl.
Mimo to ještě jedno technické sdělení: včera i dnes jsem omlouval pana poslance Karase z hlediska účasti na jednání OBSE. Samozřejmě, že s touto účastí je spojena i účast pana poslance Petra Šuláka, který je tímto pádem také omluven. Děkuji.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Pícl: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, předložený návrh poslanců pana Bartoše, Mareše, Plevy, Zvěřiny, Brouska, Svobody a dalších na novelizaci zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000, obsahuje změnu právní úpravy, s níž z hlediska její podstaty nemohu souhlasit. Uvedu několik zásadních důvodů.
Za prvé, státní základní umělecké školy a soukromé základní umělecké školy nelze chápat jako srovnatelné v řadě aspektů. Soukromé základní umělecké školy podle mých informací nejsou neziskové organizace. Na státní základní umělecké školy je vybírán příspěvek. Ve smyslu vyhlášky 292/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není a nelze ho ani chápat jako školné, jak tady uvedl pan Bartoš, jako školné na soukromých základních uměleckých školách. Řada soukromých základních uměleckých škol má právní formu "společnost s ručením omezeným", tedy ziskovou formu. Přijetím návrhu by byl eliminován rozdíl mezi postavením žáků státních a soukromých škol a v podstatě by byla založena nevýhoda pro žáky státních základních uměleckých škol, to je zřizovaných státem nebo obcí.
Za druhé, kromě toho by přijetí tohoto návrhu změny zákona mohlo pravděpodobně iniciovat poslance k úpravě procentní výše u dalších typů škol a tím k návrhu dalších změn v oblasti stanovení procentní výše dotace u jednotlivých typů škol.
Za třetí, nelze souhlasit ani s tím, že by změna představovala zatížení státního rozpočtu ve výši 10 milionů korun. Podle aktuálních výkonů soukromých základních uměleckých škol ve školním roce 2000 - 2001 a výše normativu uvažovaného pro rok 2001 je reálný odhad zvýšení zatížení státního rozpočtu navrženou změnou v roce 2001 o 15 milionů korun.
Od 1. 9. 2000 došlo již k výraznému zatížení státního rozpočtu, neboť změna financování základních uměleckých škol na základě zákona č. 306/1999 Sb. znamená poskytování maximální dotace ve výši 80 % stanovených normativů oproti dříve ve výši 70 %, nejen na žáky plnící povinnou školní docházku, ale i na studující na střední škole nebo na speciální střední škole nebo na učilišti.
Výrazně by se zvyšoval objem finančních prostředků, které stát přiděluje ročně na dotace soukromým základním uměleckým školám. V rozpočtu na rok 2000 se s tímto titulem pro zvýšení dotací nepočítá. Je nutné mít na zřeteli, že dotace je poskytována z části rozpočtu "ostatní neinvestiční výdaje".
Pokud by byl schválen návrh novely zákona, znamenal by tento krok dofinancování soukromých základních uměleckých škol na úkor provozních výdajů škol regionálního školství.
Za čtvrté. Poslední a nejzásadnější připomínka se týká toho, že uvedený návrh nelze z pohledu konstrukce zákona č. 306/1999 Sb. považovat za systémový. V současném znění zákona jsou do režimu poskytování stoprocentního normativu zahrnuti pouze žáci soukromých škol plnící povinnou školní docházku v základní škole a žáci vyžadující speciální péči vzhledem ke svému zdravotnímu či jinému postižení, to je žáci speciálních škol a speciálních zařízení.
***