(14.10 hodin)
(pokračuje Špidla)
Je to nepochybně úspěch, ale je to úspěch, který nemůže být bez další modernizace trvalý.
Vzhledem k tomu, že návrh na zřízení důchodové pojišťovny je návrhem neobyčejně koncepčním, a jsem přesvědčen, že s historickými důsledky, nepovažuji za možné v okamžiku, kdy jsem si učinil tuto bilanci, a nepovažuji to ani za rozumné, vsadit vše na jednu sázku a otevřít rozpravu o tomto bodu a riskovat, že v prostředí, které není připravené a které zřejmě - což, jak už jsem uvedl, je nepochybně problémem jednání - nepřijalo ještě některé myšlenky, anebo je alespoň neodmítlo dostatečně zdůvodněně.
Myslím si, že proto by bylo velmi rozumné vyřadit bod ze současného programu, a tím jej zařadit na program schůze následující, a tak otevřít možnost, aby soubor zákonů, tj. vznik důchodové pojišťovny a následující zákony, to jsou body 20 a 21, protože tyto body spolu organicky souvisejí, odsunout tyto body na příští schůzi a požádat důchodovou komisi, která ve sněmovně pracuje, o to, aby se tímto problémem, problémem komplexu těchto zákonů, ještě zabývala předtím, než vstoupí do prvního čtení a než jím projdou. Myslím si, že to je návrh, který je rozumný, který umožní, abychom debatovali o celku i o detailech, a jsem pevně přesvědčen, že v onom mezičase prokážeme, že ta politická uskupení, která již deset let mají svůj návrh na důchodovou pojišťovnu, samostatnou důchodovou pojišťovnu ve svém programu, nemají důvod v tomto okamžiku projekt, který je předložen, zamítnout, že to je projekt, o kterém lze debatovat, který má samozřejmě řadu detailů, o kterých debata bude nutná a bude tvrdá.
Dámy a pánové, myslím si, že význam projektu důchodové pojišťovny je tak velký, že v tento okamžik na závěr svého projevu předkládám procedurální návrh na vyřazení bodů z programu s tím, což je známo z našeho jednacího řádu, že v takovém případě tento bod se všemi doprovodnými zákony bude předložen následující schůzi sněmovny.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu místopředsedovi vlády, děkuji za realistické stanovisko k těmto věcem.
O návrhu na vyřazení bodu z programu budu muset dát hlasovat - i když někteří z vás kroutí hlavou, že ne, někteří, že ano, domnívám se, že je vhodné dát o té věci hlasovat.
Jedná se tedy o body č. 20 a 21, o jejichž vyřazení dám nyní hlasovat.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem ministra práce a sociálních věcí na vyřazení bodu 20 a 21 z programu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 92 ze 134 poslanců 98 bylo pro, 26 proti. Návrh byl přijat.
Tím se dostáváme k bodu
42.
Vládní návrh zákona o správních poplatcích a změně některých zákonů
(zákon o správních poplatcích)
/sněmovní tisk 830/ - prvé čtení
Z pověření vlády uvede návrh místopředseda vlády pan ministr financí Pavel Mertlík. Pane místopředsedo, prosím, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, účelem předloženého vládního návrhu zákona o správních poplatcích je nahradit dosavadní právní úpravu správních poplatků obsaženou v zákoně č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 1. ledna 1993.
Uvedený zákon stejně jako vládní návrh má dvě části. V první části je uveden samostatný zákon, druhou částí pak je sazebník správních poplatků uvedených v příloze.
Uvedená a v současnosti platná právní úprava byla třikrát novelizována zákony zpracovanými v gesci Ministerstva financí, přičemž třicetkrát byl v průběhu posledních osmi let měněn a doplňován sazebník správních poplatků, a tyto novely sazebníku jsou obsaženy ve zvláštních zákonných úpravách. V důsledku toho je v současnosti právní úprava správních poplatků v českém právním řádu zcela nepřehledná.
Předložený vládní návrh zákona vychází v převážné většině z dosavadních ustanovení, která se během uplatňování správních poplatků osvědčila.
Ke změnám anebo k upřesnění dochází zejména v ustanovení o vracení již zaplacených správních poplatků. Tato změna spočívá v tom, že správní orgán již nebude povinen zjišťovat, z čí viny, zda poplatníka nebo orgánu, nedošlo k provedení správních úkonů, za které byl uhrazen správní poplatek.
V ustanovení o placení správních poplatků je reagováno na nový zákon o rozpočtových pravidlech České republiky zejména v tom smyslu, že okresní úřady budou moci vybírat správní poplatky formou kolkových známek. V tomto případě se usnadní okresním úřadům jejich činnost po nabytí účinnosti projednávaného vládního návrhu zákona, protože od 1. července 2000 přecházejí na okresní úřady správní agendy, které byly dosud v působnosti Ministerstva vnitra.
Nově je navrženo ustanovení, kdy výkon státní správy není předmětem správního poplatku.
***