(17.50 hodin)
(pokračuje Fencl)
Jejich text, který obsahuje i kritéria pro hodnocení jednotlivých nabídek, je uveřejněn i na internetové adrese. Ta je poměrně složitá, ale kdyby byl zájem, jsem připraven ji předat, nebudu ji teď spelovat.
Text výzev zároveň respektuje i usnesení zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, a to z její (jeho?) 40. schůze konané 11. ledna 2000 (2001?), klade důraz na kvalitu a její včasnost.
Ode dne 21. 2. 2001 běží 36denní lhůta stanovená zákonem o zadávání veřejných zakázek k podání nabídek případných zájemců o plnění těchto zakázek.
A teď to, co považuji za důležité.
Prezentace dalších podrobností nad skutečnosti, které jsou uvedeny ve výzvě k podání nabídky, respektive v zadávací dokumentaci, kterou obdrží každý případný zájemce o plnění veřejné zakázky, by bylo možno, a já myslím, že bychom se na tom mohli shodnout, považovat za ovlivňování nestrannosti komise pro posuzování a hodnocení nabídek, a tedy i nezávislosti výběru nejvhodnější nabídky. Z těchto důvodů je dále neuvádím. Možno však uvést, že snahou Ministerstva zemědělství při výběru nejvhodnější nabídky je a nadále bude bezpodmínečné dodržování zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění.
A snad ještě poslední poznámka - kontrolní systém na vlastní realizaci zakázek je nastaven tak, aby tato činnosti byla podrobena přísnému hodnocení z hlediska ekologie, ekonomiky a kvality provedení. Výsledky tohoto hodnocení budou nepochybně - a o to se postarám - využity jako jedna z hodnoticích podmínek pro realizaci zakázek v příštích letech.
A nyní k otázkám. Zda nastavíme parametry hlavně pro český vápenec, zda při stejných cenách upřednostníme české firmy a zda nastavíme parametry tak, aby - pokud jsem to dobře zachytil, protože pan poslanec Kučera ml. to četl velmi rychle - dostaly přednost nejlevnější české firmy.
Musím říci, že v tuto chvíli budeme respektovat zadání, které je obecně známo, a nemůžeme učinit nic jiného než to, co jsme ve veřejném prohlášení sdělili. Nicméně - a tady bych chtěl být vnímán velmi pozorně - všechny tři položené otázky mě velmi zaujaly a já se budu zabývat jejich možnou aplikací. Nic víc v tuto chvíli nemohu panu poslanci slíbit.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Fenclovi a ptám se pana poslance, zda si přeje přednést doplňující otázku. Je tomu tak, hovoří pan poslanec Kučera ml.
Poslanec Miloslav Kučera ml.: Ne, není tomu tak, když mi pan ministr nemůže nic slíbit, pak mu pouze děkuji za pozornost, děkuji za to, že slíbil, že se těm věcem bude věnovat, a nezbude mi nic jiného, než se tomu věnovat nadále také, protože ten lobbing na zemědělském výboru byl fakticky neuvěřitelná drzost, co se tam odehrálo, a myslím si proto, že touto cestou bychom se opravdu neměli vydávat. Proto ta moje interpelace. Zatím děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a udílím slovo panu poslanci Jiřímu Bílému k přednesení ústní interpelace na místopředsedu vlády a ministra financí Pavla Mertlíka ve věci výkladu zákona č. 243/2000 Sb., § 7 odst. 1.
Poslanec Jiří Bílý: Paní předsedající, děkuji vám.
Vážení kolegové, členové vlády, pane ministře, dovoluji vás oslovit s tím, že bych potřeboval výklad zákona 243/2000 Sb., konkrétně paragrafu 7 a zejména o dani z příjmů fyzických osob a jejich převodu oprávněným příjemcům. Ministerstvo financí ČR dopisem vedoucího oddělení 121 pana Ing. Komárka podalo výklad, ze kterého vyplývá, že bilanční prostředky zaplacené jako doplatek daně za rok 2000 budou již od 1. 1. 2001 rozděleny podle zákona č. 243, a to bez ohledu na § 7 uvedeného zákona, ve kterém se hovoří o tom, že nárok vzniklý v roce 2000 bude rozdělen podle stávajících zákonů. Daň se skládá ze záloh a doplatků daně. Zdá se tedy přinejmenším nepochopitelné, proč Ministerstvo financí ČR náhle nyní do daně nezapočítává doplatek vzniklý v roce 2000, který tvoří nedílnou součást daně odvedené daňovým subjektem.V zákoně č. 243 ze dne 29. června v § 7 odst. 1 Přechodná opatření se hovoří: "Daňové příjmy, na které vznikl obcím nárok podle dosavadních právních předpisů a které nebyly převedeny do 31. prosince 2000, se převedou do rozpočtu obcí podle dosavadních právních předpisů."
Byl bych rád, pane ministře, kdybyste mi mohl dát výklad, jaký je správný postup. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a udílím slovo ministru financí Pavlu Mertlíkovi.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, samozřejmě předám vám v písemné podobě požadovaný výklad, nicméně to základní bych se pokusil na mikrofon přečíst.
Platby daně z příjmů fyzických osob jsou poplatníky a plátci daně odváděny místně příslušnému finančnímu úřadu na účet vedený u ČNB. Výše prostředků vedených na těchto účtech od 1. ledna kalendářního roku se stávají daňovými příjmy daného roku. Tyto daňové příjmy jsou následně prostřednictvím finančních úřadů převáděny oprávněným příjemcům podle zákonných pravidel stanovených pro daný kalendářní rok.
Platby daní z příjmů fyzických osob, které budou inkasovány v roce 2001, jsou tedy daňovými příjmy roku 2001 a budou převáděny oprávněným příjemcům podle § 4 odst. 1 písm. c), d), e), g) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům.
Co se týče onoho § 7 odst. 1 z roku 2000, jde z pohledu účetního o peníze na cestě. Na ty se vztahují tehdejší, to znamená do roku 2000 platné předpisy. Jakékoli daně, které se vyberou po 31.12. finančními úřady, se pak řídí předpisy platnými od 1. 1. 2001, tedy podle zákona 243/2000 Sb.
Toť je odborné stanovisko Ministerstva financí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a ptám se pana poslance, zda si přeje přednést doplňující otázku. Nepřeje.
Udílím tedy slovo panu poslanci Tomáši Kvapilovi k přednesení ústní interpelace na ministra vnitra Stanislava Grosse ve věci druhé etapy reformy veřejné správy.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, na konci léta roku 2000 Ministerstvo vnitra rozeslalo na okresní úřady a pověřené obecní úřady materiál s názvem Druhá etapa veřejné správy. Velmi odmítavá reakce ze strany starostů a kritika, především pokud jde o stanovení územní působnosti jednotlivých obecních úřadů tzv. třetího stupně, byla vyvolána necitlivostí v přípravě tohoto materiálu. Ten byl připraven bez ohledu na znalost členitosti terénu, klimatické a historické souvislosti, spádovost území, dopravní obslužnost a podobně.
***