(10.10 hodin)
(pokračuje Doležal)
Těch 20 až 50 tisíc Kč za pokladnu je totiž jejich měsíční, půlroční či i roční obrat. Pro velké množství úředníků a pro pár prodejců pokladen to však bude kšeft století. Kdopak to asi bude?
Na závěr si už vůbec nedovolím uvažovat o tom, jakým způsobem donutíme zákazníky, aby vyžadovali koupené zboží namarkovat na pokladně, nejlépe registrační, protože všichni moc dobře víme, že koupené zboží bez namarkování je výrazně levnější než zboží koupené přes pokladnu.
Na základě toho navrhuji zamítnutí tohoto návrhu hned v prvém čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má paní kolegyně Orgoníková.
Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, na základě vládního návrhu, který je předložen Poslanecké sněmovně jako parlamentní tisk č. 826, stojíme před úkolem rozhodnout, zda v České republice bude nebo nebude povinnost používat fiskální pokladny pro registraci některých plateb v hotovosti. Jedná se o zákon daňový, který samozřejmě zasáhne a podstatně ovlivní podnikatelské prostředí v naší republice, v kladném smyslu ovlivní státní rozpočet, ale hlavně zavede jednotná průhledná pravidla pro všechny občany.
Připomínám, že se jedná svým způsobem o opakované druhé projednávání návrhu tohoto zákona, ovšem ve znění podstatně zpřesněném a zdokonaleném. Rozprava ve sněmovně vyvolala tehdy velký ohlas ze strany obchodní veřejnosti a nyní jsem dostala opět velké množství dopisů. Reakce většiny z nich byla jednoznačně kladná, tedy ve prospěch předkládaného zákona. Dostala jsem bez nadsázky skutečně zásadní společná prohlášení naprosté většiny podnikatelské sféry, kterou zastupují tři nejvýznamnější instituce: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora. Ty všechny společně podporují přijetí tohoto zákona.
Podrobněji jsem se seznámila s podstatou a celkovou problematikou tohoto zákona a dospěla jsem k tomuto závěru. Tento zákon je nutné podpořit, protože mapuje dosud bílá místa v daňovém portfoliu státu a do podnikatelského prostředí zavádí jasná pravidla. Podle mého názoru takovýto zákon měl být přijat již před několika lety. V tomto směru mě napadá i určitá paralela s kauzou lehkých topných olejů, kdy nedokonalé zákony umožňovaly podvody a značné daňové úniky.
K vlastnímu zákonu. Logika navrhovaného zákona vychází z uplatnění několika základních principů pro vytvoření systémových rovných podmínek pro podnikání. Za prvé je to princip rovnosti a daňové spravedlnosti, princip měřitelnosti a princip nezávislosti.
Nyní k principu rovnosti a daňové spravedlnosti. Je to za prvé mezi obchodníky. Klasické kamenné obchody mají nesrovnatelné podmínky s tržnicemi, stánky apod., kde se často prodává nelegální, neproclené a neschválené zboží, velice často bez záruky a servisu. Důsledkem neřešení dosavadního stavu je např. značná likvidace části textilní a obuvnické výroby i obchodů, což rozhodně není přirozený důsledek normální tržní konkurence. Zavedení navrhovaného zákona má šanci podstatně zasáhnout šedou ekonomiku - Česká národní banka neoficiálně připouští 10 % rozpočtu - a v konečném důsledku chrání všechny poctivé obchodníky a výrobce.
Dále je to princip rovnosti a daňové spravedlnosti mezi občany, to znamená mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a podnikateli. Převážná část občanů v aktivním věku jsou zaměstnanci, kteří mají automaticky své daňové povinnosti splněny, odvádí je zaměstnavatel a pravidla jsou definována. Naproti tomu ve sféře podnikatelů a zaměstnavatelů, zejména v oblasti hotovostních plateb a příjmů, jsou pravidla neprůhledná a téměř nekontrolovatelná, a tím jsou vytvořeny podmínky pro manipulaci s daněmi v částkách několikanásobně vyšších než u zaměstnanců.
Předložený návrh zákona na základě průhledných a rovných informací z fiskální pokladny umožní stanovit společenské pravidlo - platit daně musejí všichni, ale každý na své úrovni a ve správné vyměřené výši. Tady zákon oslovuje každého občana, protože pokud sám umožní daňové úniky prodejem mimo pokladnu, šidí stát a v konečném efektu hlavně sám sebe.
Za druhé je to princip měřitelnosti. Aby stát mohl spravedlivě vyměřit daň, jak daň z příjmů, tak DPH, musí ji nejprve spravedlivě změřit. Toto dosavadní legislativa v oblasti hotovostních plateb neumožňovala. Dosud platný zákon 337/92 Sb., § 39 odst. 2, ukládá sice evidenci denních tržeb, avšak bez jakékoli specifikace a navíc poslední, bohužel nesystémovou novelou živnostenského zákona byla zrušena základní povinnost vydávat paragony, pouze na vyžádání, a výsledkem je, že bohužel není co kontrolovat. Celá příjmová oblast výkaznictví z pohledu hotovostních plateb funguje až do současnosti na principu dobrovolnosti.
Na těchto faktech nic nezmění ani skutečnost, že značná část subjektů již dobrovolně používá elektronické nefiskální pokladny hlavně z vlastních provozních důvodů, neboť z pohledu státu zde není žádná záruka, že údaje z těchto pokladen jsou ve stejné výši přeneseny do účetnictví. Neexistuje povinnost kopie ani archivace vydaných dokladů. A právě oblast hotovostních plateb je rozhodující a současně téměř nekontrolovatelná.
Občanská veřejnost plně akceptuje elektroměry, vodoměry, měřiče rozvodu tepla jako spravedlivé měřiče. V tomto směru je fiskální pokladna spravedlivý měřič daně.
Za třetí je to princip nezávislosti. Fiskální paměť je zabudována výrobcem na každé pokladně bez ohledu na typ pokladny a způsob jejího provozu, a všechna relevantní data vznikající při obchodních operacích jsou plně automaticky přejímána do systému fiskální paměti. Bez splnění této záznamní podmínky tiskárna nesmí vydat platný pokladní blok, což bude jedním z hlavních bodů certifikace všech fiskálních zařízení. Z uvedeného je zřejmé, že pro fiskální účely se data zpracují přímo v pokladním místě, kde vznikla, a tím je deklarována absolutní nezávislost na aplikačním a provozním softwaru. Navrhovaný systém technicky a spolu s dalšími ochrannými prvky zcela znemožňuje krácení obratů a zkreslování daní. Jediný způsob, jak obejít tento systém, je realizovat prodej mimo pokladnu, bez vydání platného dokladu. To je však očividně kontrolovatelné a v tomto směru zákon vytváří podmínky pro účinnou kontrolu přímo zákazníkem.
Použitelnost, výtěžnost dat z fiskální paměti a působení zákona. Zapisovaná data do fiskální paměti obsahují jak detailní denní záznamy, tak každodenně kumulované údaje, které poskytují velmi rychle, řádově desítky vteřin, přesné údaje pro výpočet daně z příjmů, daně z přidané hodnoty a celkového obratu.
Za druhé podstatné rozšíření a zvýšení účinnosti kontroly. Servisní technik má ze zákona povinnost kromě údržby provést logickou, nikoli věcnou kontrolu dat a případné nedostatky ohlásit finančnímu úřadu. Předpokládá se i účinná kontrola zákazníkem, a to v jeho vlastním zájmu.
Za třetí, významný prostředek - sice nepřímý - proti nelegálním dovozům. Skutečnost, že celý finanční objem prodejů je věrohodně vyčíslen, tak samozřejmě celkový příjem včetně cla v případě nesprávného výkaznictví lze dopočítat a vyměřit kontumačně.
***