(14.10 hodin)
(pokračuje Kavan)
Skutečnosti popsané v této souhrnné zprávě se v převážné většině shodují se závěry, k nimž dospěla Evropská komise ve své pravidelné zprávě o České republice z 8. listopadu 2000. Zatímco souhrnná zpráva pro Poslaneckou sněmovnu shrnuje retrospektivně dosavadní výsledky přípravy České republiky na členství v unii, pravidelná zpráva Evropské komise konstatuje stav připravenosti České republiky na členství v unii k určitému datu, to znamená k 30. září 2000, s důrazem na taxativní vyjmenování dalších úkolů, které před Českou republikou stojí.
Problematikou úkolů vyplývajících z té pravidelné zprávy komise se v ČR detailně zabývá národní program přípravy České republiky na členství v unii, jehož další aktualizovanou verzi právě připravujeme, a vláda ji bude projednávat na přelomu dubna a května letošního roku.
Všichni víme, že loňská pravidelná zpráva Evropské komise byla vcelku pozitivní, řekl bych výrazně pozitivní, především ve srovnání s předešlými zprávami. Přesto samozřejmě na mnoha místech v ní zazněla kritika. Na tuto kritiku reagovala vláda bezprostředně svým usnesením ze 17. ledna letošního roku, kdy přijala v dokumentu, který je nazván "Opatření vyplývající z pravidelné zprávy Evropské komise 2000 o pokroku ČR v procesu přistoupení", celkem 35 dílčích speciálních termínovaných úkolů zaměřených na postupné řešení problémů, na něž pravidelná zpráva upozornila. Celý tento seznam 35 úkolů jsem rovněž předal parlamentnímu výboru pro integraci do Evropské unie.
Souhrnná zpráva dokumentuje schopnost České republiky z velké většiny plnit tzv. kodaňská kritéria. V oblastech, kde se vyskytují jisté nedostatky, existuje vůle a schopnost dosáhnout plnění těchto kritérií ve střednědobém horizontu. Pro tento cíl je nezbytné kromě plnění legislativních a nelegislativních opatření i dostatečné finanční zajištění z prostředků státního rozpočtu. Velký význam, ale to zdůrazňuji neustále, má též udržení a další zkvalitnění spolupráce mezi vládou a Parlamentem ČR v harmonizaci české legislativy s právem Evropského společenství.
Dne 1. února byla souhrnná zpráva projednána ve výboru pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny. V minulém usnesení k souhrnné zprávě si Poslanecká sněmovna vyžádala podrobnější informace k činnosti vládního výboru pro evropskou integraci. Tato pasáž byla v souhrnné zprávě zařazena do kapitoly "Politická kritéria" a shrnuje činnost vládního výboru za minulé období. Dne 14. února 2001 vláda schválila nový statut a jednací řád výboru vlády pro evropskou integraci. Účelem této změny není modifikace funkce výboru, ale pouze upřesnění pravidel pro jeho činnost s cílem zvýšení efektivity tohoto důležitého orgánu vlády.
Na závěr bych chtěl konstatovat, že proces přípravy České republiky na členství v unii i přes některé dílčí nedostatky probíhá uspokojivým tempem. Vláda si v letošním roce stanovila za úkol schválit a předložit Parlamentu ČR cca 70 harmonizačních novel. V tomto kontextu se nedávná spolupráce mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou jeví jako zvláště důležitá v zájmu nejvyšší dosažitelné kompatibility navrhovaných norem s právem Evropského společenství a samozřejmě s cílem dodržení postupu přípravy České republiky na členství v unii dle stanovených programů.
Rád bych vás na tomto místě ujistil, že jsem připraven této spolupráci maximálně napomoci. A protože vím, že poslanci i během diskuse, které jsem se účastnil ve výboru pro integraci České republiky do Evropské unie, měli zájem na hodnocení spolupráce exekutivy s parlamentem a využívání institutu zrychleného schvalování zákonů parlamentem, připravil jsem pro výbor detailní přehled všech konzultací i případů zrychlené procedury. Jako přílohu to zde mám, pokud by o to byl zájem, lze to poskytnout všem. Obecně bych vás rád informoval, že došlo k 24 případům konzultací, k 7 případům zrychlené procedury schválených návrhů a ve 2 případech byly návrhy zamítnuty.
Chtěl bych proto v této souvislosti vyzdvihnout ještě jednou roli Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v harmonizaci naší legislativy s právem Evropského společenství a těším se na další úspěšnou spolupráci. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Kavanovi. Zprávu projednal výbor pro evropskou integraci, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 796/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Jaroslav Zvěřina, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, výbor pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny se zabýval předloženou souhrnnou zprávou na své schůzi konané 1. února t. r. Po úvodním slově pana ministra zahraničních věcí Jana Kavana a po vyslechnutí zpravodajské zprávy a následující rozpravě výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna
1. bere na vědomí souhrnnou zprávu o postupu integrace ČR do Evropské unie, sněmovní tisk 796;
2. žádá vládu o vyhodnocení systému předběžných konzultací o návrzích zákonů s výborem pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny ve smyslu usnesení vlády ČR z 15. března 2000 č. 257;" - to tedy za a) -
b) "vyhodnocení uplatňování novely zákona č. 90/95 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;
c) stanovení legislativních priorit na rok 2001 v souladu s postupem negociací o dohodě o přistoupení ČR k Evropské unii."
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a v tuto chvíli zahajuji projednávání bodu 88 schváleného pořadu schůze, kterým je
88.
Aktuální zpráva vlády o stavu negociací o vstupu České republiky do EU
Prosím místopředsedu vlády a ministra zahraničních věcí Jana Kavana, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že jakékoli závěrečné slovo by bylo zdržováním -
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane ministře, prosím o úvod k aktuální zprávě vlády o stavu negociací.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Omlouvám se, paní místopředsedkyně.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, přístupová jednání jsou nesmírně citlivá a závažná. Odehrávají se na pozadí mnoha skutečností, více či méně významných. Pokusím se proto nejprve v krátkosti přiblížit některé zásadní faktory domácí i vnější, které jednání v současnosti nejvíce ovlivňují.
Do jednání se samozřejmě přímo promítá míra připravenosti země na členství v unii. A zde s potěšením konstatuji, že Česká republika je všeobecně znovu považována za zemi, která by měla být účastna nejbližšího rozšíření unie.
***