(15.30 hodin)
(pokračuje Klaus)
Zpravodajové zasedli na místa u stolku zpravodajů bez vyzvání. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 665/4. Otevírám rozpravu k třetímu čtení. Pan poslanec Bartoš.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s legislativně technickými úpravami tisku 665/4. Technicko-legislativní úpravy jsou čtyři.
První: V bodu č. 3, v poslední větě se za slovo "peněžitých" vkládá "a nepeněžitých". Dovolte malou poznámku. Slovo "nepeněžitých" vypadlo pouze při přepisu textu.
Legislativně technická úprava č. 2: V souladu s textem zákona č. 111/1998 Sb. je třeba v bodu 8 slova "prováděcím právním předpisem" nahradit slovem "vyhláškou". Poznámka: Je třeba sladit terminologii, která se v tomto zákonu používá. Tento zákon používá pojem vyhláška.
Legislativně technická úprava č. 3: V souladu s navrženým zněním § 58 odst. 3 je třeba v bodu 10, v § 60 odst. 2, v poslední větě za slova "potřebných k" vložit slovo "řádnému". Jedná se o řádné ukončení studia.
Poslední legislativně technická úprava se týká pozměňovacího návrhu pana kolegy Krásy. Bude-li přijat pozměňovací návrh pana kolegy Krásy uvedený pod písmenem B, je třeba doplnit v názvu zákona i změnu zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
To jsou čtyři technicko-legislativní úpravy. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Kdo se další hlásí? Jestliže nikdo, končím rozpravu. Prosím o závěrečné slovo navrhovatele.
Poslanec Petr Matějů: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nechtěl jsem vystupovat, ale bohužel ministr školství den potom, co tato novela prošla do třetího čtení, na tomto místě prohlásil, že její předkladatelé se odvolávají na veřejný zájem, který však podle slov pana ministra neexistuje, což doložil tím, že Česká konference rektorů údajně vydala stanovisko či dokonce prohlášení, ve kterém tuto novelu odmítá.
I kdyby to byla pravda, jako že bohužel musím ukázat citací ze tří posledních usnesení České konference rektorů, to pravda není, lze si položit otázku, zda veřejný zájem na rozvoji vysokoškolského vzdělání reprezentuje výhradně Česká konference rektorů či dokonce samotné vysoké školy. Podle mého soudu - a doufám, že se v tom s vámi shodnu, a to bude asi jedna z posledních věcí, na které se shodneme - je zde ještě jedna rovina veřejného zájmu, na kterou pan ministr systematicky zapomíná. Je zde přece veřejný zájem těch, kteří chtějí být v životě úspěšní a z tohoto důvodu chtějí studovat.
Je zde snad i veřejný zájem, aby naše společnost mohla v budoucnosti lépe konkurovat vyspělým zemím, což půjde těžko, neotevřeme-li vysoké školy mnohem většímu počtu uchazečů o vysokoškolské vzdělání. O tom, jak naše vysoké školy reflektují tento zájem, jsme se mohli přesvědčit na základě výsledků z přijímacího řízení za minulý rok. V loňském roce bylo opět nepřijato 58 000 uchazečů, z toho 40 000 neuspokojených uchazečů nebyli čerství maturanti, tedy nepochybně lidé, kteří to zkoušejí znovu a znovu. Myslím, že tento zájem můžeme chápat jako veřejný i jako soukromý, ale v každém případě je to zájem silný a naše společnost ho nedokáže uspokojit.
Podstatné je, a to je poslední poznámka na téma tohoto typu zájmu, že zájem uchazečů o vysokoškolské studium stoupá zejména u bakalářských programů. Právě v neuspokojování tohoto zájmu selhávají vysoké školy nejvíce.
Dovolím si komentovat krátce výrok pana ministra, který zde řekl, že Česká konference rektorů vydala prohlášení, podle kterého odmítá tuto novelu. Je mi to velmi líto, ale musím vás seznámit s obsahem tří posledních usnesení České konference rektorů.
Na své 51. schůzi Česká konference rektorů přijala nikoliv celé usnesení, ale jednu podstatnou část, která zní takto:
Za prvé: Česká konference rektorů se podrobně zabývala poslaneckým návrhem novely zákona o vysokých školách, který postoupil do druhého čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Česká konference rektorů podpořila v § 20 odst. 3, upravující vstup veřejných vysokých škol do obchodních společností ve znění návrhu novely. Česká konference rektorů se shodla na tom, že v zákonu 111/1998 Sb., o vysokých školách, je třeba změnit znění paragrafů 45, 46, 48 a § 2 odst. 4 tak, aby bakalářské studium na vysokých školách univerzitního typu bylo formulováno také jako první stupeň vícestupňového studia s možností výstupu do praxe nebo pokračování v magisterském stupni.
To jsme učinili.
Je pravda, a teď cituji třetí bod, Česká konference rektorů nepodpořila navrhované změny v § 60, které se týkají celoživotního vzdělávání.
Na své 52. schůzi Česká konference rektorů v podstatě tyto body zopakovala, tedy neodmítla novelu jako celek.
Na své poslední, 53. schůzi se Česká konference rektorů k tomuto návrhu vůbec nevyjádřila.
Tedy konstatuji, že není pravda, že Česká konference rektorů novelu zákona o vysokých školách jednoznačně odmítla, jak zde zaznělo minulý týden. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Přesně jsem nerozuměl, protože se mi zdá, že pan poslanec implikuje, že tady zastupujeme lobby České konference rektorů. Nevím, proč tuto hru tak tady rozehrávat, zdá se mi to poněkud neobvyklé. Je to jedna ze stovek organizací, které mají nárok říci své slovo k tomuto projednávanému návrhu zákona. Jestliže tady někdo vystupuje jako jejich lobbista, myslím si, že to do parlamentu nepatří.
Kdo se dále hlásí? Pan zpravodaj.
Poslanec Petr Matějů: Pane předsedo, naprosto s vámi souhlasím, nevystupoval jsem jako lobbista České konference rektorů. Není to jediná organizace, která se k této novele vyjádřila. Vystoupil jsem jen proto, že zde bylo minule oznámeno s jistotou, že konference rektorů novelu odmítla. Uvedl jsem jen na pravou míru toto prohlášení. Nemyslím si, že Česká konference rektorů je tak závažnou institucí, která by nás mohla v našem rozhodování zásadně ovlivňovat.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, z tohoto místa bych si netroufl tvrdit, že jste lobbistou České konference rektorů, i když jsem o tom stoprocentně přesvědčen. (Potlesk.)
Pan ministr nechce hovořit.
Přistoupíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanoviska.
***