(10.00 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Mezi posilováním pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, což není předmětem předkládaného zákona, ten se nijak netýká NKÚ, a potřebou zavést systém kontroly ve veřejné správě jako jednotný ucelený systém není žádný rozpor. Oba procesy jsou paralelní a oba jsou užitečné.
Druhá věc, kterou bych rád zdůraznil, je, že důvody, proč byl zákon takříkajíc přepsán ve vládě a není přesnou kopií tvaru, který byl výsledkem projednávání v Poslanecké sněmovně, jsou v podstatě dva, možná tři. Za prvé jsme chtěli reagovat na některé poznatky, které zazněly v Senátu, za druhé jsme chtěli na základě vlastních poznatků a vývoje názorů doplnit některé, a to pouze drobné a dílčí změny, rovněž reagující na některé nové zákony. Hovořil jsem o obou těchto tématech v úvodním slově. Třetí důvod byl systematický, to je potřeba usoustavnit zákon do podoby, která by více odpovídala tomu, jak má zákon vypadat.
To přepisování v Poslanecké sněmovně, resp. rozpočtovém výboru po věcné stránce zákon bezesporu zkvalitnilo a tyto věcné změny jsou v rozhodující míře respektovány v tomto návrhu zákona, ale zároveň bylo problematické z hlediska systematiky, což je otázka celé řady podobných aktů v různých jiných zákonech. Kdybych nechtěl chodit daleko do paměti, například bych uvedl rozpočtová pravidla a změny, ke kterým došlo v Poslanecké sněmovně v souvislosti s nimi, jakkoli to nechci podrobněji komentovat a není k tomu tady místo, tak skutečnost, že z nich vypadla možnost např. pro to, aby poslanci měli platební karty, je jen drobným viditelným výsledkem negativních změn, ke kterým bohužel složitostí parlamentního procesu v Poslanecké sněmovně došlo. Jistě vedeno (?) dobrými úmysly, leč technicky problematickými, a tady jde skutečně o úpravy technického typu, které byly v tomto návrhu zákona učiněny.
Konečně dovolte na závěr, abych se vyjádřil ke spolupráci s NKÚ, která probíhala a bude probíhat i do budoucna, mám na mysli spolupráci mezi předkladatelem, resp. Ministerstvem financí a NKÚ. My jsme samozřejmě ochotni, a v návrhu zákona je toto odraženo, dát tam takové změny, kde jejich inspirátorem je NKÚ a které jsou změnami, které považujeme za rozumné. Nicméně jak už jsem uvedl před chvílí, kontrolní systém zde navrhovaný nemá totožnou funkci, jakou má NKÚ a jeho činnost. Respektujeme zkušenosti, které má NKÚ v oblasti kontroly veřejných finančních prostředků, nicméně je to jeden z dalších úřadů, nikoli úřad, který by měl a také nemá z hlediska kompetenčního zákona nějakou bezprostřední vazbu na tento zákon. Rád bych si vyhradil jako předkladatel právo respektovat názory NKÚ, nikoliv však do každého posledního písmene se s nimi ztotožnit. Je to normální dialog dvou na sobě nezávislých sebe respektujících institucí a ten mezi Ministerstvem financí - samozřejmě i vládou - a NKÚ probíhá a myslím, že v principu ke spokojenosti obou stran.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Táži se paní zpravodajky, zda chce před hlasováním o návrzích na vrácení k přepracování či na zamítnutí vystoupit se závěrečným slovem. (Ne.) Dobře, já jsem předtím nesvolával poslance, protože jsem myslel, že bude ještě závěrečné slovo.
Budeme tedy hlasovat o dvou návrzích. První byl návrh pana poslance Doležala vrátit předložený návrh navrhovateli k dopracování, druhý byl návrh pana poslance Doktora zamítnout předložený návrh. Předpokládám, že všichni zainteresovaní jsou zde, proto tedy zahajuji hlasování.
Kdo je pro návrh na vrácení k dopracování, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 226 z přítomných 170 bylo 57 pro, 101 proti. Návrh nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 227 z přítomných 169 hlasovalo 59 pro, 103 hlasovalo proti. Ani tento návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázal předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Táži se, zda má někdo jiný návrh. Ne-li, dám hlasovat o tomto návrhu.
Kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 228 z přítomných 173 poslanců 166 pro, jeden proti. Návrh byl přijat.
Pan poslanec Korbel navrhl prodloužit lhůtu k projednání ve výboru o 20 dní. Je to tak. I o tomto návrhu dám hlasovat.
Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 229 z přítomných 173 poslanců 149 hlasovalo pro, 9 proti. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru s prodlouženou lhůtou projednávání o 20 dní. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce.
Přecházíme k bodu číslo 17, kterým je
17.
Vládní návrh zákona o pojistné smlouvě a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o pojistné smlouvě)
/sněmovní tisk 838/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, návrh zákona o pojistné smlouvě je v tomto období třetí významnou úpravou, která se týká oblasti pojišťovnictví nebo možná bych měl říci minimálně třetí, protože některé dílčí, ale významné úpravy byly schváleny i v kontextu některých jiných zákonů nebo jiných oblastí úpravy. Teď mám na mysli některé věci ve vztahu k veřejnému zdravotnímu pojištění apod., se kterými vláda přistupuje do Poslanecké sněmovny. Připomenu, že těmi prvními dvěma, které mám na mysli, byla rozsáhlá novela zákona o pojišťovnictví, která obecně nastavila nové podmínky v tomto oboru podnikání, mnohem transparentnější a jasněji regulovatelné. Druhou speciální úpravou byla úprava vedoucí k zesoukromění pojištění motorových vozidel.
Návrh zákona o pojistné smlouvě má základní cíl v tom, že jeho účelem je posílit právní jistoty obou stran pojistného vztahu, jak pojistitele, tak pojistníka. Dosud platná právní úprava je založena na občanském zákoníku. Zejména hlava XV občanského zákoníku upravuje znění pojistné smlouvy a práva z ní vyplývající. Nyní je tedy tato problematika předkládána v podobě samostatného zákona, a to zákona, který navazuje zejména na zákoník obchodní. Čili bude-li tato právní úprava schválena, dojde k posunu z oblasti práva upraveného občanským zákoníkem do oblasti práva, které je v režimu obchodního zákoníku, co se týče režimu základního smluvního vztahu v oblasti pojištění.
***