(10.30 hodin)
(pokračuje Čevela)
Existuje pouze nepřímá v ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v odstavci o předávání výpisů ze zdravotní dokumentace při změně lékaře. Z kontextu je zřejmé, že jde o dokumentaci na papírovém médiu. Tato situace je vážnou brzdou rozvoje zdravotnické informatiky a zakládá možnost k diskusi jako samotné povinnosti dokumentaci vést, tak zejména o možném prolomení současné formy vedení textové dokumentace na papírovém médiu.
Neustále se zvyšuje tlak zdravotnické veřejnosti na Ministerstvo zdravotnictví s požadavkem konečně v kontextu s ostatní legislativou legalizovat elektronické vedení zdravotní dokumentace, stanovit způsob její autorizace a archivace. Současná praxe zdravotnických zařízení není pro vedení pouze elektronické zdravotní dokumentace v souladu s novým zákonem 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Proto je třeba nalézt způsob, jak co nejrychleji vytvořit na úrovni zákona zmocnění k vydání vyhlášky s ustanovením: povinnosti vést zdravotnickou dokumentaci; podmínek, za kterých je možné vést zdravotnickou dokumentaci pouze v elektronické formě; podmínek, za kterých je možné do zdravotní dokumentace nahlížet; podmínek pro předávání, uchovávání a skartaci zdravotnické dokumentace v elektronické formě. To k problematice číslo jedna.
Nyní k problematice číslo dvě - Národní zdravotnický informační systém. Datová struktura, ochrana a bezpečnost informačních systémů a organizace provozu představují u jednotlivých registrů včetně jejich vzájemné koordinace značně rozsáhlou činnost, kterou v rámci Národního zdravotnického informačního systému vykonává ÚZIS ČR, tedy zhruba 250 pracovníků. Výjimkou jsou odborné neadministrativní lékařské interaktivní registry, které jsou provozovány ústavy a nemocnicemi po celé České republice. Často úzce souvisí s vědeckým výzkumem.
Významnou, nezastupitelnou úlohu v této oblasti zastává IKEM a jeho středisko informatiky MEDICON se svými 25 pracovníky. V jeho působnosti je část resortní datové sítě, správa interaktivního transplantačního registru a registru kardiovaskulárních intervencí. Svou povahou a technickým a personálním vybavením je středisko MEDICON vlastně předurčeno k výkonu koordinační činnosti nad vybranými interaktivními lékařskými registry.
V návrhu tohoto věcného řešení se vlastně doporučuje vyjmout středisko MEDICON z IKEM a ustavit jej jako samostatnou příspěvkovou organizaci v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví. Dojde tak k využití dosud vynaložených prostředků do střediska MEDICON a zároveň nedojde ke kolizi s působností ÚZIS ČR.
K bodu číslo tři, zdravotnickým registrům. Je třeba vytvořit jednotný systém zdravotních národních registrů jako páteře zdravotnických informačních systémů. V současné době spravuje základní administrativní a zdravotní registry Ústav zdravotních informací a statistiky ČR. Odborné zdravotní registry provozují a spravují jednotlivé zdravotnické subjekty - ústavy, zdravotnická zařízení - v koordinaci s lékařskými společnostmi, hygienickou službou včetně SZÚ. Vcelku jde o velmi rozsáhlou činnost koordinovanou Ministerstvem zdravotnictví. Současná potřeba zdravotních registrů je velmi pestrá, pro ilustraci vzpomenu alespoň některé: Registr zdravotnických zařízení, Registr lékařů a farmaceutů, Národní onkologický registr, Národní registr transfuzní služby, Registr transplantačních intervencí atd.
Úkoly související s touto problematikou lze shrnout asi takto: určit, které registry budou definovány ze zákona jako národní; vyřešit závazné metodické pokyny pro ustavení každého registru v rámci platné legislativy včetně centrální registrace na Ministerstvu zdravotnictví; určit datové struktury registru; určit oprávnění a priority uživatelů; zavést standardy atd.
Do rozporu s reálným stavem se v současné době dostává plnění téměř všech vyjmenovaných úkolů.
Urgentní řešení vyžaduje skutečnost, jak už jsem se zmiňoval, že od 1. 6. 2000 vstoupil v platnost zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Ustanovení § 4 odst. b) definuje jako citlivé zdravotní údaje. Návazně § 9 stanovuje podmínky, za kterých je možné citlivé údaje zpracovávat. Údaje zdravotních registrů lze zpracovávat, pouze když je tak stanoveno zvláštním zákonem. Jinými slovy, každý jednotlivý zdravotní registr musí být ustaven vyhláškou se zmocněním ze zákona. Materiál, který s kolegou Cabrnochem předkládáme, navrhuje provést takové zmocnění novelou zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
Zatím děkuji. Závěrem bych chtěl jenom požádat Poslaneckou sněmovnu, zda by vyhověla naší žádosti o zkrácení projednávání ve výboru o 30 dnů. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Taťánu Jirousovou jako zpravodajku pro první čtení.
Poslankyně Taťána Jirousová: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, novela zákona 20/1966 Sb., kterou předkládají poslanci Rostislav Čevela a Milan Cabrnoch, řeší situaci zdravotnické dokumentace a informatiky. Kladem je především to, že se zákon 101/2000 Sb. nebude vztahovat na zdravotnickou dokumentaci, což umožňuje vést a patřičně nakládat se zdravotnickými dokumenty. Zákon 101/2000 by totiž znemožnil vést zdravotnickou informatiku především v rámci Národního zdravotnického informačního systému, vést zdravotní registry a také zdravotnickou dokumentaci jako takovou.
NZIS je fungující a stabilizovaný systém informací ze zdravotnictví, široce zpracovaný a využívaný pro státní správu, lékaře i informování veřejnosti. Jako příklad mohu uvést Národní onkologický registr ČR, o kterém se zmiňoval pan předkladatel a který byl založen v roce 1976 a patří k uznávaným a kvalitním registrům ve světě. Obsahuje informace zhruba o jednom milionu osob, u kterých byl diagnostikován jiný než benigní tumor. Je zde zachycen hrubý vývoj choroby, základní momenty léčby, přežití pacientů apod. Je možné sledovat změny ve struktuře jednotlivých diagnóz nebo onkologických onemocnění orgánů. Je možno např. při využití dat z NZIS hodnotit účinnost mammografie a stanovit optimální hranice pro mammografický screening, stejně lze hodnotit účinnost koloskopie apod.
Za velice významný jistě všichni považujeme Registr dárců kostní dřeně a krve. Ve srovnání s ostatními východoevropskými a středoevropskými zeměmi máme náskok. Kromě Slovinska a Chorvatska se snaží tyto země změnit lokální registr na celoplošný. Jistě nechceme dopadnout jako Maďarsko a nechat zhroutit zásluhou špatné legislativy náš dobře fungující a uznávaný informační mechanismus.
V souvislosti s přijetím zákona 101/2000 Sb., na ochranu osobních údajů, jsou některé činnosti možné pouze ze zákona - myslím tím činnost zdravotních registrů. Ústav zdravotnických informací a statistiky již existuje, ale jde o to, aby co je potřebné a funguje, nemuselo být zrušeno.
***