(17.20 hodin)
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Taťánu Jirousovou nevydala.
Jedno krátké zdůvodnění. Pan vyšetřovatel v první fázi odmítl vydat dokumenty o vyšetřování a až teprve na druhou urgenci mandátového a imunitního výboru poskytl alespoň kopie některých dokumentů. Myslím si, že by si měli vyšetřovatelé uvědomit, že není možné postupovat tímto způsobem vůči Poslanecké sněmovně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Dalibor Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, jako člen mandátového a imunitního výboru jsem měl možnost seznámit se se spisem, resp. s tou částí, která nám byla poskytnuta vyšetřovatelem. A mám odlišný názor, než je uveden v usnesení mandátového a imunitního výboru. Proto také nebudu hlasovat pro to, aby sněmovna vyslovila souhlas s trestním stíháním. Jsem přesvědčen, že v tomto případě jde ze strany policie o účelovou žádost právě s ohledem na to, že paní poslankyně Jirousová je poslankyní sněmovny.
Kdo z vás měl možnost do toho spisu nahlédnout, byl by zjistil, že ve výpovědích paní kolegyně Jirousové a té poškozené občanky je zásadní rozpor. Ten rozpor je zásadní, pokud jde o to, kdo nehodu zavinil svým protiprávním jednáním, zda ta paní tím, že prostě neovládala svého psa, nebo zda paní kolegyně Jirousová.
Přesto vyšetřovatel zahajuje trestní stíhání proti poslankyni, ačkoliv zásada trestního stíhání je v pochybnostech ve prospěch obviněného, ale tady je snaha obvinit paní poslankyni Jirousovou. Já nemám jiné vysvětlení, než právě z toho důvodu, že se jedná o poslankyni. Domnívám se, že tady úmysl policie je zřejmý - snaha trestně stíhat právě poslankyni, i když stejný důvod by byl trestně stíhat i tu poškozenou občanku. Nemohu s čistým svědomím vyslovit souhlas se zahájením trestního stíhání poslankyně Jirousové, a budu tedy hlasovat opačně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Cyril Svoboda.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, opět se tu řeší problém, který jsme tu již několikrát řešili. Já předem chci říci, že s tím, co se stalo paní kolegyni Taťáně Jirousové, cítím velmi intenzivně. Myslím si, že to je věc, kterou bychom nechtěli nikdo z nás nikdy prožít. O tom není myslím nejmenších pochyb. Nicméně já jsem - a to už víte z několika mých vystoupení - hluboce přesvědčen, že smysl imunity poslance je ochrana výkonu mandátu poslance a že Poslanecké sněmovně nikdy nepříslušelo, nepřísluší a doufám, že nikdy nebude příslušet rozhodovat o vině a trestu a už vůbec ne o kvalitě spisu nebo postupu toho kterého vyšetřovatele.
Navíc jsme tu špatnými arbitry, protože ne všichni četli tento spis. A pochybuji o tom, že drtivá většina je schopna něčeho takového, jako je posouzení kvality spisu. Myslím si, že bychom měli mít odvahu věřit v nezávislost české justice, věřit ve správnost postupu orgánů činných v trestním řízení a tímto vydat signál občanům, že je možné u českých soudů se dovolat spravedlnosti. Jestli o tom máme pochybnosti, potom máme dělat systémové věci a ne tyto věci dílčí.
Přestože hluboce cítím s tím, co se stalo kolegyni Jirousové, myslím si, že bychom tento princip měli držet. Naším úkolem je pouze chránit výkon mandátu, nikoli nahrazovat orgány činné v trestním řízení a v žádném případě rozhodovat o vině a trestu. Já samozřejmě jsem hluboce přesvědčen o tom, že to, co se stalo paní kolegyni Jirousové, je jenom nehoda, která se může stát každému. A věřím v to, že orgány činné v trestním řízení budou rozhodovat spravedlivě a že nakonec soud také spravedlivě rozhodne. Byl bych jenom rád, kdybychom se my nestali soudci.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu.
Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl pan poslanec Grega. Možná že by ho pro pořádek mohl ještě jednou zopakovat.
Poslanec Andrej Grega: Děkuji, paní předsedající. Návrh usnesení mandátového a imunitního výboru zní: Poslanecká sněmovna podle článku 27 odst. 4 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, a § 12 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyslovuje souhlas k trestnímu stíhání poslankyně Taťány Jirousové, narozené 11. 2. 1954, pro skutek spočívající v tom, jak jsem již přečetl.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 295, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh.
Já upozorňuji, že nejde hlasovací zařízení. Snažím se zahájit hlasování, ale nejde to. Hlasování bude zahájeno za malou chvíli.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 295 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 295 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 149 vyslovilo 64 a 30 bylo proti. Konstatuji, že s návrhem usnesení nebyl vysloven souhlas.
Dalším bodem je
96.
Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky,
jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 7. 2000 do 31. 12. 2000
/sněmovní tisk 853/
Zprávu, kterou jsme obdrželi jako sněmovní tisk 853, uvede a návrh usnesení Poslanecké sněmovny přednese předseda petičního výboru poslanec Cyril Svoboda, kterého prosím, aby se ujal slova. Prosím o klid.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, předkládáme tradičně zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou ČR, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. července 2000 do konce roku 2000.
Za tuto dobu bylo doručeno PS celkem 77 petic, které podepsalo 171 256 občanů. Nejvíce petic se týkalo resortu ministerstva školství a z nich drtivá většina protestovala proti zrušení víceletých gymnázií. Potom velmi výrazný počet podpisů byl pod peticemi, které se týkaly vypsání referenda o spuštění Jaderné elektrárny Temelín. To se týkalo původního návrhu ústavy poslanců Libora Ambrozka, Petry Buzkové a Vladimíra Mlynáře a osud tohoto zákona znáte. Tento zákon byl nakonec potom stažen z jednání Poslanecké sněmovny.
Druhou největší peticí jako jednotlivou peticí byla petice za deklaraci práv počatého dítěte.
Petice byly projednávány standardním způsobem. Drtivou většinu petic - z těch 77 celkem 71 - vyřídil petiční výbor. Ostatní byly vyřízeny podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
Navíc se petiční výbor zabýval problémem kampeliček a zorganizoval veřejné slyšení těch, kteří byli postiženi krachem družstevních záložen, nikoliv proto, aby řešil věci do minula, ale aby diskutoval novou právní úpravu, to znamená, jaký dopad má novelizace, kterou schválila Poslanecká sněmovna, a jakou by měla mít budoucí právní úprava podobu.
***