(17.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Tato soutěž má za účel podpořit a popularizovat moderní trendy při výstavbě a rekonstrukci zařízení sociálních služeb a současně identifikovat dobrou praxi, to je úspěšná řešení, která mohou být příkladem pro ostatní. Soutěž se přitom orientuje na taková řešení, která v maximální možné míře umožní uživatelům žít nezávislým způsobem života s možností seberealizace a respektování potřebného soukromí.
Dalším projektem je projekt pro pracovníky rezidenčních služeb. Projekt péče o starší občany je holandsko-český projekt, jehož cílem je připravit a realizovat školicí kursy pro vybrané pracovníky několika domovů důchodců se záměrem zlepšení fungování domova a zkvalitnění péče o klienta. Zároveň má být kurs modelovým programem, na jehož základě je možné v budoucnosti vytvářet podobné kursy zaměřené na vzdělávání pracovníků v sociálních službách, na proces, jeho tvorbu jako metodického vodítka pro přípravu dalších vzdělávacích programů.
Významnou součástí projektu je rovněž hodnocení efektivity kursů. Tato metodika by měla být perspektivně využita při akreditaci vzdělávacích programů.
Centrum včasné intervence v Ostravě. V Ostravě je ve spolupráci s Ministerstvem vnitra pilotně realizován projekt centra včasné intervence s cílem vytvořit meziresortní informační síť, která umožní včasnou reakci v případě trestné činnosti mladistvých. Jeho součástí je vzdělávání sociálních pracovníků a kurátorů pro mládež s cílem zvýšení pracovních kompetencí účastníků kursu. Vzdělávání je směřováno ke zvýšení odborných dovedností sociálních pracovníků, tak aby byli schopni posilovat a obnovovat narušené funkce rodiny namísto restriktivních opatření, která vedou k přerušení mezilidských vazeb v rodinách. Namísto upřednostňování systému náhradní rodinné výchovy a umisťování dětí do ústavní péče je třeba posílit sociální pracovníky a je třeba vést sociální pracovníky k řešení konfliktů uvnitř rodiny a k obnovování přirozeného prostředí ve vývoji dítěte.
Pokud jde o financování sociálních služeb, probíhá následujícím způsobem. Pokud jde o přímo řízené ústavy, Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje ze státního rozpočtu celkově financování 11 zařízení ústavní péče, která jsou přímo řízena ministerstvem. Příslušná zařízení ústavní péče jsou specializovanými institucemi, z nich každá má spádovou oblast větší, než mají obce z pověření třetího a čtvrtého typu. Šest z nich bude k 1. červenci 2001 v rámci první fáze reformy veřejné správy převedeno pod nové kraje. Ministerstvo usiluje o to, aby i zbývajících pět zařízení bylo převedeno na nově vznikající kraje, kam logicky z pohledu řízení a naplňování funkcí sociální politiky patří. Ministerstvo tak již nebude přímým poskytovatelem služeb, čímž dojde v souladu s principem subsidiarity ke snížení jeho exekutivních pravomocí.
Výdaje ze státního rozpočtu na tento účel byly v roce 2000 rozpočtovány ve výši 500 milionů 430 tisíc korun. Pro rok 2001 bylo na tento účel ze státního rozpočtu vyčleněno 371 milionů 225 tisíc korun.
Financování nestátních subjektů přímo zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí u těch subjektů, které poskytují sociální služby a mají právní formu nestátního neziskového subjektu - občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, charitativní organizace a fyzické osoby. Dotační systém je založen na vyhodnocování návrhů na projekty, které nestátní subjekty předkládají ministerstvu. Financování je poskytováno na rok a je směřováno na konkrétní účely. Nestátní organizace mohou ze zdrojů státního rozpočtu získat prostředky na pokrytí maximálně 70 % svých výdajů. V průměru však z těchto zdrojů dostávají mnohem méně. Jako celek dostávají nestátní organizace ze státních zdrojů přibližně 30 % prostředků pro své financování. Prostředky na financování zbývající větší části výdajů musí nestátní organizace hledat jinde. Princip kombinovaného financování je dobře zaveden i u vysoce prioritních služeb ve vysoce potřebných oblastech, například -
Předseda PSP Václav Klaus: Pane místopředsedo, nezlobte se. Za prvé nám řekněte, jestli hodláte číst do 18.30, do konce těchto interpelací. Tak to oznámím ostatním a všichni odejdou. Ale myslím, že otázka byla koncepčního typu, a pokusit se takovýmto způsobem likvidovat hodinu a půl ústních interpelací, myslím, že není možné. Jestli je to zdržovací taktika, tak si to řekněme nahlas, ale jestli je to upřímný pokus o odpověď na interpelaci, já se do toho musím takto vmísit.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Je obtížné, pane předsedo, vyjádřit se, protože kdybyste byl jiným poslancem a někdo jiný by řídil schůzi, požádal bych, aby jeho prostřednictvím vám bylo sděleno, že čas pro interpelaci ministra není omezen a ministr má právo podle své úvahy odpovědět na interpelaci poslance.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane ministře, to já velmi dobře vím, ale jako předsedající se zabývám formální stránkou našeho probíhajícího jednání a mám pocit, že se nejedná o odpověď na interpelaci. Proto jsem si dovolil vás poprosit, jestli byste se mohl pokusit svou odpověď převést do formy, která by byla adekvátní tomu, co se nazývá podle našeho jednacího řádu ústní interpelace.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Myslím, že adekvátnost této formy je záležitost, kterou jsem v prvé řadě povinen posoudit já, a když dovolíte, dokončím svůj projev.
Předseda PSP Václav Klaus: To se mi zdá velmi odvážné tvrzení.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Ujišťuji vás, že můj projev nebude trvat do 18.30 hodin, že na něj spotřebuji ještě asi 10 minut.
Nyní mi dovolte, abych se zabýval analytickou podporou při financování obecních zařízení sociálních služeb dosud financovaných z vlastních zdrojů okresních úřadů.
Jak je výše uvedeno, platná legislativa neumožňuje okresním úřadům poskytovat jiné dotace než dotace stanovené zvláštním zákonem. Rozpočet okresních úřadů pro rok 2001 byl proto připravován a definován pouze na základě zákonných působností. Při přípravě rozpočtu se proto neobjevily některé finanční toky ve financování sociálních služeb, které nejsou založeny na základě zákonné působnosti. Kromě dotací nestátním neziskovým subjektům se dále jedná o dotace obcím v oblasti sociálních služeb na chod zařízení sociální péče, jež zřizují. Jde o organizace zřizované obcemi, zpravidla nadregionální působnosti.
Pokud jde o vlastní věcný záměr zákona o sociálních službách, byl v připomínkovém řízení projednán se všemi ústředními orgány státní správy, s odborovými organizacemi, zaměstnavatelskými svazy, s vybranými okresními úřady, obcemi a nestátními subjekty. V souladu s legislativními pravidly vlády byl věcný záměr zákona o sociálních službách zaslán na všechna připomínková místa.
K filozofii zákona obsažené v důvodové zprávě v podstatě připomínky uplatněny nebyly, a lze tedy konstatovat, že byla hodnocena kladně. Pozitivně také byla hodnocena zejména část komunitního plánování, informačního servisu, registrace, akreditace a vzdělávání.
Největší část připomínek vnějšího připomínkového řízení směřovala ke kapitolám doručování a financování sociálních služeb. V průběhu zpracování připomínek k uvedeným kapitolám bylo jako limitující konstatováno nevyjasněné právní prostředí v důsledku probíhající reformy veřejné správy a neexistence obecných právních norem, které upravují hospodaření krajů a obcí s veřejnými finančními prostředky.
V důsledku uvedené skutečnosti bylo rozhodnuto uskutečnit reformu sociálních služeb ve dvou etapách. V první etapě budou z věcného záměru zákona vypuštěny kapitoly upravující doručování a financování sociálních služeb. Ve druhé etapě budou uvedené kapitoly přepracovány a předloženy k doplnění zákona, k jeho novelizaci. Navržený postup umožní zpracovat systém financování sociálních služeb v souladu se souvisejícími legislativními normami. Právní úprava doručování sociálních služeb pak bude lépe reagovat na změny potřeby praxe. Tento postup ve svém důsledku umožní kvalitnější zpracování obou kapitol.
Návrh věcného záměru zákona o sociálních službách byl předložen na jednání sociální komise a plénu tripartity. Sociální komise, která se daným tématem zabývala dne 5. 2., uvítala reformní aktivity ministerstva v oblasti sociálních služeb a současně upozornila na nutnost provázání zdravotních a sociálních služeb. V současné době je návrh dopracováván ve spolupráci s legislativním odborem tak, aby ve všech bodech naplňoval požadavky legislativních pravidel vlády.
Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, můj zevrubný výklad směřoval k tomu, abych objasnil a využil této příležitosti k objasnění, jak obecně složitá je reforma sociálních služeb, jak členité a komplikované jsou sociální služby, a také aby bylo zřejmé, jakým způsobem postupujeme.
***