(9.20 hodin)
(pokračuje Muchka)
Dne 23. ledna t. r. vydal náš právní odbor stanovisko, které pravilo, že rozhodnutí rady žádné vlastnické ani jiné obdobné vztahy nezakládá a deklaruje pouze souhlas veřejného orgánu s určitým uspořádáním. Dne 30. ledna pak došlo na druhém zasedání rady k rozhodnutí o předběžném souhlasu s navýšením základního jmění a změnou obchodních podílů v FTV. Následující den ČSOB podala první návrh na vydání předběžného opatření ve věci Domeany a FTV. Dne 1. února byl městským soudem akceptován tento návrh a bylo vydáno první předběžné opatření. Dne 6. února požádala ČSOB radu o přiznání práv účastníka řízení v kauze FTV a Domeany. Dne 6. února rada rovněž s tímto účastenstvím souhlasila a přiznala ČSOB přímé účastenství ve správním řízení o změně licence a registrace. Dne 9. února ČSOB podala návrh na druhé předběžné opatření a 12. 2. městský soud tomuto návrhu vyhověl.
Obě zmíněná předběžná opatření městského soudu směřují proti Domeaně, a to takto: První zakazuje zcizení obchodního podílu v FTV a jakékoli nakládání s ním. Druhé zakazuje činit právní úkony směřující ke zvýšení základního jmění FTV.
Teď bych si dovolil ještě jeden doplněk. Ten jsme nemohli zahrnout do toho písemného materiálu, protože teprve včera večer jsem kurýrem obdržel kopii dokumentu, ve kterém ČSOB podala opravný prostředek proti rozhodnutí Rady RTV ze dne 30. ledna. Je to tedy věc čerstvá, takže to doplňuji zde.
Chtěl bych teď zdůraznit povahu rozhodnutí rady v této a obdobných kauzách. Rada ve smyslu § 14 odst. 1 uděluje ke všem těmto změnám pouze předchozí souhlas, tedy ve smyslu odst. 2 citovaného § 14 požadovanou změnu mohou podle odst. 2 téhož paragrafu vnitřní orgány provozovatele provést teprve poté, co rozhodnutí rady o předchozím souhlasu nabylo právní moci. Změna je pak de iure završena až zápisem do obchodního rejstříku. Z uvedeného tedy vyplývá, že rozhodnutí rady není ve vztahu k požadovaným změnám konstitutivní. Rada je ovšem podle zákona povinna navíc o žádosti provozovatele rozhodnout. Provozovatelé jsou proti nečinnosti rady chráněni tím, že zákon stanoví pro rozhodnutí rady konečnou lhůtu, a to pro licenci 60 dnů a v odlišném režimu pro registraci 30 dnů. V našem případě se jednalo o žadatele, který je současně držitelem obou typů oprávnění, a proto se rada držela kratší lhůty - poprosil bych vás, opravte si, v textu je napsáno 3. 2., správně je 1. 2. - jinak by dnem 1. 2. došlo k naplnění § 14 odst. 3 zákona o vysílání, to znamená tzv. pozitivní fikce.
Takže rada při svém rozhodování vycházela z předpokladu, že udělení souhlasu umožní provozovateli zejména stabilizovat finanční situaci, zprůhlednit vlastnickou strukturu provozovatele a vlivů na vysílání. V neposlední řadě revitalizovat a výrazně posílit regionální televizní vysílání. S tím, že ani následnou realizací zamýšlených změn nedojde k faktickému převodu licence proti stavu před podáním žádosti vzhledem k identitě koncového vlastníka.
Z uvedených důvodů rada rozhodla souhlas udělit.
Teprve poté, co rada přijala své rozhodnutí o předběžném souhlasu se změnou, obdržela žádost ČSOB o nahlížení do spisu a uplatnění ostatních práv účastníka řízení. Rada této žádosti na svém nejbližším zasedání v plném rozsahu vyhověla. Stejně tak citované žádosti o první i druhé předběžné opatření soudu byly podány 31. ledna a 9. února t. r., předběžná opatření soudu v této věci byla vydána ve dnech 1. února a 12. února, znovu tedy až po předběžném rozhodnutí rady. Rada je proto nemohla posuzovat jako předběžnou otázku. Stejně tak nemá rada informaci, proč ČSOB požádala o vydání předběžných opatření až v uvedených termínech.
Rozhodnutí rady provázely také některé mylné informace. Protože zazněly i tady ve sněmovně, je třeba je uvést na pravou míru. Rada skutečně rozhodovala v neúplném složení. Rada ale v neúplném složení, zato v souladu se zákonem o radě, rozhoduje už od července loňského roku, kdy řadě členů rady skončilo funkční období. Ve stejně neúplném složení tak projednala a rozhodla prakticky o stovkách jednacích bodů. K tomu je třeba dodat ještě jednu podstatnou věc. Přestože rada dlouhodobě pracuje v neúplném složení, hlasovací kvorum pro přijetí -
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: (Reakce na neúnosný hluk v sále:) Promiňte, pane předsedo - prosím o klid. Můžete pokračovat.
Předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martin Muchka:
Děkuji. Přestože rada dlouhodobě pracuje v neúplném složení, hlasovací kvorum pro přijetí jakéhokoli usnesení bylo a stále je sedm, tedy nadpoloviční většina ze zákonem stanovených 13 členů rady. O kauze FTV rada jednala a hlasovala v devíti lidech, kdy sedm bylo pro a dva se zdrželi. Proto není možno přijmout argumentaci, že rada rozhodovala v neúplném složení. Další výhradou bylo, že rada rozhodla v nepřítomnosti svého předsedy. Ano, je pravda, že jsem se tohoto zasedání skutečně nezúčastnil. Šlo o nepřítomnost plánovanou, oznámenou a řádně omluvenou. Podle zákona však přítomnost či nepřítomnost předsedy rady nemá žádný vliv na platnost přijatých usnesení. Jediným kritériem pro přijetí rozhodnutí je splnění hlasovacího kvora. O předsedovi rady v tomto případě platí pouze to, že ve všech případech má jen jeden hlas, stejně jako kterýkoli jiný radní.Ještě k informaci, že zasedání řídil místopředseda Mgr. Petr Štěpánek. Není to pravda, zasedání v mé nepřítomnosti řídil první místopředseda rady dr. Josef Musil, CSc.
Zásadní nedorozumění mezi radou a kritiky jejího rozhodnutí spočívá ve výkladu toho, co se skutečně stalo, resp. v tom, co rozhodnutí rady ve skutečnosti znamená. Tím, že rada vyslovila se změnami souhlas, ke změnám ve skutečnosti fakticky nedošlo. Rada totiž není tím místem, kde se o uskutečnění či provedení takových změn rozhoduje. Rada svým souhlasem pouze konstatuje či stvrzuje, že zamýšlená změna není v rozporu se zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání, a že tedy proti takové změně nemá námitky.
Jak bylo řečeno, samotnou změnu vlastnické struktury, resp. navýšení základního jmění provádí příslušný orgán provozovatele vysílání a zapisuje ji rejstříkový soud, nikoli rada. Jestliže se kdokoli cítí takovou, a to i uvažovanou změnou zkrácen na svých právech, správným adresátem takových námitek je soud, který vydá - a i v tomto případě se tak posléze stalo - předběžné opatření, a tím změny zablokuje. Toto předběžné opatření je však určeno tomu, kdo tyto změny fakticky provádí, a nikoli radě, která - jak již bylo řečeno - hodnotí celou věc pouze z hlediska zákona o vysílání. Jinými slovy, různé státní orgány a instituce mají své různé pravomoci a odpovědnosti. Teprve v uplatňování všech těchto institutů v souhrnu je realizován veřejný zájem. Rada se tedy v tomto systému jako nezávislý orgán vykonávající státní správu logicky hlásí pouze ke svému dílu odpovědnosti.
Pro zdůvodnění postoje a počínání regulačního orgánu je třeba podle názoru rady hledat odpověď nikoli na jednu, ale na dvě základní otázky.
Za prvé: Co, jak a proč rada posuzovala, než vyslovila svůj souhlas.
Za druhé: Co rada naopak neposuzovala, neboť jí to ze zákona nepřísluší.
Na tu první otázku jsem se snažil odpovědět v první části svého vystoupení. Podstatná je však i odpověď na otázku druhou. Co rada rozhodně neposuzovala, jsou politické souvislosti celé kauzy, neboť tato kompetence přísluší jen a jen politikům, tedy vám.
***