(14.50 hodin)
(pokračuje Pejřil)
Možná na rozdíl od mnohých poslanců nebo mnohých občanů naší země si myslím, že nemáme až tak problémy s národnostními menšinami na našem území. Myslím si, že tento národ v tomto směru je národ, který dovede dobře vnitřně spolupracovat.
O tomto návrhu zákona jsme také jednali několikrát na půdě parlamentu. Mnozí z vás, kteří zde dnes vystupovali, konkrétně poslanec Jiří Payne, by byl vždy vítán v tom momentu, když seminář probíhal, když zde byli zástupci Rady pro národnosti a poslanci, kteří mohli do toho vstupovat.
Přes všechna negativa, která s sebou každý zákon nese, a myslím, že tato Poslanecká sněmovna přijímá nadbytečné a neobyčejné množství zákonů, které jsou někdy více potřebné, ale někdy méně, ale nebudu do toho zasahovat, tak jako do tohoto návrhu zákona o národnostních menšinách, protože si troufám říci, že ze 100 cm problémů jsem někde na 2 cm. Myslím si, že tento návrh zákona by měl být propuštěn do třetího čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se někdo dále do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu končím. Prosím pana zpravodaje, aby zrekapituloval návrhy, o nichž budeme hlasovat.
Pan ministr si přeje přednést závěrečné slovo. Hovoří místopředseda vlády Pavel Rychetský.
Místopředseda vlády ČR Pavel Rychetský: Chtěl bych reagovat na vystoupení pana poslance Payna a rovnou bych chtěl prohlásit, že se v jedné věci nepochybně shodujeme, a to v tom, že v daném případě jde o základní filozofický, právní a politický přístup k otázce lidských práv a svobod. Také se s ním shoduji v tom, že by měl v zásadě platit vždy princip naprosté rovnosti přístupu k právům a svobodám každého občana, a to bez ohledu na to, jaký má rasový, etnický a národnostní původ, jakého je jeho pohlaví atd.
Pan poslanec Payne přehlédl jednu skutečnost: toto je poprvé zákon, který nehovoří jen o individuálních právech a svobodách. Tam, kde o nich hovoří, v žádném případě nedává jednotlivci jen pro jeho příslušnost k národnostní menšině více práv než jinému občanovi, třeba příslušníkovi většiny. Takový případ v zákoně není. V tomto návrhu zákona jsou i kolektivní práva. Kolektivní práva do této chvíle v žádném zákoně upravena nejsou. To je to právo na vzdělání v mateřském jazyce, na označování ulic atd. Ta zatím v českém právním řádu jsou přiznávána jen národnostním menšinám tak, jak to deklarují mezinárodní úmluvy, kterými jsme vázáni.
Pan poslanec Payne především prohlásil - pokud jsem si dobře poznamenal jeho vystoupení, že občané české národnosti mají mít privilegované postavení tímto zákonem, ne že on by si to přál. Za 10 minut potom naopak prohlásil, že se příslušníkům národnostních menšin dává více práv než druhým. Pokud se týká individuálních práv, není tomu tak. Pouze co se týká kolektivních práv, je tomu tak, ale jen teoreticky, protože každý má právo na bezplatné vzdělání v českém jazyce a tady je navíc právo na bezplatné vzdělání v jazyce národnostní menšiny, ale za přesně stanovených podmínek.
Za druhé pan poslanec Payne řekl, že vláda má drzost znovu předložit nový návrh zákona, stejnou definici národnostních menšin, jaká byla zamítnuta. Nevím, o které vládě hovoří. Tato vláda nikdy za svou existenci žádný zákon o právech národnostních menšin před tímto návrhem nepředložila a nemá žádnou zamítnutou definici znovu předloženou. Přiznávám, že nevím, jestli někdy nějaká předchozí vláda zákon o právech národnostních menšin, kde by definice národnostní menšiny byla, předložila, ale pokud je mi známo, ještě nikdy žádná vláda takový návrh zákona nepředložila, a rozhodně ne tato vláda. Zákon o právech národnostních menšin, kde je tento pojem definován, je před námi poprvé.
Poslední pasáž, o které bych se chtěl zmínil, je otázka Rady pro národnosti.V zásadě souhlasím s tím, že rada jako poradní orgán nemusí být zřizována zákonem, že na to postačuje usnesení vlády. Proto také nemůže být předmětem kompetenčního zákona. Nepředkládáme návrh změny kompetenčního zákona z jednoho důvodu: nechceme zřídit nový ústřední orgán státní správy a kompetenční zákon je pouze o ústředních orgánech státní správy, ten není o poradních orgánech. To, že se tady rada objevuje poprvé v zákoně jako zákonem uznávaný orgán, není v našem právním řádu poprvé, máme Radu pro vědu a výzkum v zákoně o vědě a výzkumu, máme Radu bezpečnosti státu jako poradní orgán státu v ústavním zákonu o bezpečnosti státu. Tady navíc rada má normativní, konkrétní opodstatnění, protože se do zákona dává jasná podmínka, že nejméně polovinu členů rady musí tvořit reprezentanti národnostních menšin.
Je dobře, že se zákon nesnaží diktovat národnostním menšinám způsob volby a nominace zástupců do jejich rady , ale že jim nechává naprostou svobodu a volnost, jak budou navrhovat své kandidáty do této rady.
Rád o tomto zákonu povedu diskusi s kýmkoliv, včetně pana poslance Payna, ale chtěl bych zdůraznit, že je nepochybné, že tento zákon je potřeba. Je potřeba právě proto, že jsou-li dnes práva v jednotlivých zákonech národnostních menšin upravena, pak je třeba vydefinovat, co je to národnostní menšina, protože nemají jistotu, že se jí dovolají. Přinejmenším toto je pádný důvod pro přijetí zákona. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Prosím pana poslance Křečka, aby nás seznámil, jakým způsobem budeme hlasovat o návrzích, které předložila paní poslankyně Dostálová.
Poslanec Stanislav Křeček: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, v diskusi vystoupili tři poslanci, z nich jeden opakovaně. Padl návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona ve druhém čtení. Pro případ, že se tak nestane, byl dán návrh na odročení tohoto zákona do doby přijetí zákona školského.
Prosím proto, abyste dala hlasovat o návrhu na zamítnutí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nejprve budeme rozhodovat o návrhu na zamítnutí. Na žádost z pléna vás odhlašuji a prosím o novou registraci.
O návrhu na zamítnutí rozhodneme v hlasování pořadové číslo 60, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 60 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 154 vyslovilo 68 a 78 bylo proti.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na odročení tohoto návrhu zákona do doby přijetí školského zákona.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 61, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 61 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 156 vyslovilo 83 a 69 bylo proti.
Lze konstatovat, že po obecné rozpravě ve druhém čtení tento návrh byl odročen, a to do doby přijetí tohoto zákona.
***