(Jednání pokračovalo v 16.01 hodin.)
Předseda PSP Václav Klaus: Paní poslankyně, páni poslanci, je šestnáct hodin jedna minuta. Budeme pokračovat v přerušené schůzi. Dalším bodem jsou
80.
Ústní interpelace
určené předsedovi vlády a potom ostatním členům vlády. Vylosovali jsme pořadí poslanců. Jako první dávám slovo poslanci Janečkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl interpelaci na předsedu vlády.
Poslanec Josef Janeček: Vážený pane předsedající, pane premiére, jedním ze základních zdrojů financování obcí je zákon o rozpočtovém určení daní. Minulý zákon umožňoval dvě nepříjemné věci a to bylo to, že umožňoval tunelování obcí a měnění sídla firem či manipulaci s veřejnými prostředky. Byla přijata novela, která přinesla dvě pozitiva, tj. zvýšení příjmů obcí v rozsahu několika miliard, další pozitivum - zabránilo se tunelování obecních rozpočtů, ale přinesla některá negativa, a tím základním bylo, že zde vypadly stimulační nabídky pro obce, kde je provozována silná ekonomická aktivita, a tyto obce vlastně na tento zákon doplatily. Proto Poslanecká sněmovna přijala usnesení, kterým vyzvala vládu, aby předložila novelu tohoto zákona tak, aby mohl být účinný od začátku příštího roku. A protože mám obavy, aby náhodou tento termín nebyl odsunut, protože ekonomicky aktivní obce na tento návrh čekají, chci vám položit dvě otázky. Za prvé, kdy vláda předloží tento návrh do Parlamentu, a za druhé, zda takový návrh bude počítat s daňovými příjmy krajů.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Janečkovi a prosím pana předsedu vlády, aby odpověděl.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, vážený pane poslanče Janečku, vážená paní poslankyně Dundáčková, která mně jistě také laskavě věnujete svoji pozornost, dovolte mi, abych odpověděl na dva konkrétní dotazy pana poslance Janečka. První dotaz byl, kdy bude ona novela, druhý dotaz byl, zda bude zohledňovat příjmy krajů.
Novela bude předložena vládě v květnu a do Poslanecké sněmovny se dostane v červnu, a novela bude zohledňovat příjmy krajů.
Protože se řídím zásadou Ivana Vyskočila, který ve svých povídkových sbírkách Kosti popsal žáka Kudlajse, jenž na otázku, kolik je jedna a jedna, odpověděl, že dvě, a poté se na toto téma široce rozhovořil, dovolte mně, abych i já, poté co jsem odpověděl na vaši otázku, se na toto téma široce rozhovořil.
Správně jste uvedl, pane poslanče, aniž byste k tomu uvedl konkrétní číslo, že dosavadní zákon o rozpočtovém určení daní, který samozřejmě všichni respektujeme, ať jsme hlasovali pro něj, či proti němu, přináší obcím 8 miliard korun navíc. Přitom jistá redistribuce, která - upřímně řečeno - postihla zejména Prahu, znamená, že u zhruba 80 % obcí dochází k dalšímu relativnímu navýšení jejich daňových příjmů, a pouze u 20 % nejbohatších obcí dochází k určité redukci. Jak říká Jára da Cimrman, abych citoval dalšího klasika - můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je tak asi všechno co proti tomu můžete dělat, pokud byl příslušný zákon schválen.
Nicméně vláda je si vědoma toho, že tento proces samozřejmě zdaleka nekončí a že je nutné realizovat další kroky. Když chceme, pane poslanče, navrhnout novelu v oblasti daňových příjmů obcí, zajisté uznáte, že k tomu potřebujeme relevantní data. Například přílohu o počtu zaměstnanců za měsíc prosinec 2000 z ročního vyúčtování daně ze závislé činnosti a z funkčních požitků, a tato data bude mít Ministerstvo financí České republiky v průběhu dubna 2001. To je také důvod, proč upřesnění této novely se plánuje, jak už jsem vám sdělil, pro projednání vládou na květen a projednání Parlamentem na červen tohoto roku.
Pokud byste se mě zeptal, jak to souvisí, tak odpovídám, že jde o místo výkonu práce zaměstnanců. Já sám se například domnívám, že není zcela spravedlivé, jestliže v obcích se výnos daní určuje podle sídla firmy, a nikoli podle toho, kde ta firma reálně působí.
Samozřejmě mohu sdělit primátorům Prahy a některých dalších měst, že na tom prodělají, protože většina firem má své kanceláře registrovány právě v Praze, případně v jiných městech. Ale posuďte sám, zda není rozumnější, aby tyto firmy odváděly své daně do rozpočtu těch obcí, kde reálně působí, kde zatěžují dopravní infrastrukturu a kde právě město musí náklady na tuto dopravní infrastrukturu krýt. Jinými slovy jde o to, aby byly posíleny určité motivační prvky rozpočtovým určením daní, a to mimo jiné i proto, aby obce byly finančně motivovány k podpoře zaměstnanosti na jejich území.
A nyní mi dovolte, abych přešel k rozpočtovému určení daní pro kraje, což byla vaše druhá otázka. Vycházím z toho, že tato vláda spíše usilovala o to, aby kraje měly co nejdříve své vlastní rozpočty na podobném principu, jako jsou založeny rozpočty obcí. A brzdicí mechanismy, které žádaly, aby alespoň v tomto roce existovaly centrální dotace pro kraje ze státního rozpočtu, nebyly, jak dobře víte, pane poslanče, primárně generovány touto vládou. Nicméně dostaly se do návrhu příslušných zákonů, jako byl například zákon č. 243/2000 Sb., a i tento zákon - a zde bych dodal: bohužel - musíme všichni respektovat. Stejně tak zákon 157/2000 Sb. Nicméně převádíme postupně na kraje majetek a po dotacích by měly být daňové příjmy krajů zohledněny novým, již citovaným zákonem takovým způsobem, aby kraje byly rozpočtově samostatné, i když samozřejmě nemůžeme vyloučit určité přerozdělování, to přerozdělování, které je červeným hadrem pro býka pravicového liberalismu. Nicméně, myslím si, že bohaté kraje například kraj Pražský, by měly určitým způsobem respektovat přerozdělení například pro regiony s vysokou nezaměstnaností, jako jsou například severozápadní Čechy nebo severní Morava.
***