(17.50 hodin)
(pokračuje Špidla)
Protože zákon předpokládá určitý přechod a určitý termín, kterým je 1. duben, k tomu, aby se v licencích buď pokračovalo, nebo aby se rozhodlo.
Dne 18. 1. 2001 bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí informováno o případu dětí Mesárošových, a další informací, kterou bylo nutno vzít v úvahu při prosazování žádosti Fondu ohrožených dětí, bylo sdělení Policie ČR o podání trestních oznámení ze dne 29. 1. a 2. 2. 2001 směřujících proti pracovnicím Fondu ohrožených dětí. Konstatuji, že trestní oznámení podala Policie ČR, nikdo ze sociálně-právní ochrany dětí.
V důsledku toho bylo dne 2. 3. 2001 přerušeno řízení - čili nebylo rozhodnuto ve věci - bylo přerušeno řízení o vydání pověření Fondu ohrožených dětí z důvodů posouzení předběžné otázky. Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodlo o přerušení řízení na základě posouzení žádosti komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise, jak je paní poslankyni jistě známo, se neskládá pouze z pracovníků MPSV, ale jsou v ní zastoupeny i neziskové nevládní organizace. Dovolte, abych je zmínil: Mimo Magistrátu města Brna je to Asociace manželských a rodinných poradců, Sdružení SOS dětské vesničky, Nadace naše dítě, sdružení Linky bezpečí. Čili toto rozhodnutí není čistě byrokratickým rozhodnutím MPSV, ale je pod veřejnou kontrolou, a zdůrazňuji, pod důraznou veřejnou kontrolou.
Institut přerušení řízení je právním nástrojem právě pro situace, kdy si správní orgán nemůže učinit úsudek o skutečnosti, kdy a kým byl spáchán trestný čin, provinění nebo přestupek. Z toho vyplývá, že my důsledně dodržujeme presumpci neviny, protože konstatujeme, že si nemůžeme učinit úsudek, protože probíhá řízení.
Dle ustanovení § 40 správního řádu ve spojení s § 29 odst. 1 tohoto zákona je povinností správního orgánu obligatorně za účelem rozhodnutí o předběžné otázce přerušit správní řízení. Je tedy zřejmé, že žádost Fondu ohrožených dětí nebyla v důsledku pochybnosti o bezúhonnosti zamítnuta, ale řízení o žádosti bylo pouze přerušeno. Do 1. 4. 2001 byl Fond ohrožených dětí považován ve smyslu ustanovení § 65 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, za pověřenou osobu. Skutečnost, že pověření nemohlo být do té doby Fondu ohrožených dětí vydáno, byla způsobena zejména půlročním prodlením Fondu ohrožených dětí při doložení náležitosti žádosti dle zákona ode dne prvního rozhodnutí o přerušení řízení ze dne 28. 6. 2000.
Komise přijala návrh, aby Fond ohrožených dětí ze své žádosti o pověření vyňal pobočku z Kroměříže - nerozhodoval o pobočce v Kroměříži, prostě po dobu přerušení řízení, než bude rozhodnuto o předběžné otázce - na jejíž pracovnice bylo podáno trestní oznámení, a to do doby, než bude rozhodnuto o podaném trestním oznámení. Čili opět konstatuji: my naprosto důsledně dodržujeme koncepci presumpce neviny, koncepci v pochybnostech ve prospěch obviněného, netvrdíme, že ti lidé se dopustili trestného činu, konstatujeme jenom, že nemůžeme v daném okamžiku rozhodnout o předběžné otázce.
Návrh, který ministerstvo Fondu ohrožených dětí dalo, totiž vyloučení této pobočky v jinak rozsáhlé organizaci po dobu, než se vyřeší předběžná otázka v rozsahu povolení, je podle mého názoru logický, odpovídá situaci a rozhodně byl řešením. V tomto případě, jak už jsem uvedl, nebylo vydáno rozhodnutí o udělení pověření v plném rozsahu žádosti. Toto řešení však Fond ohrožených dětí odmítl dopisem předsedkyně Fondu ohrožených dětí ze dne 27. 3. Proto i nadále trvá původní rozhodnutí o přerušení řízení o vydání pověření.
Policií ČR bylo ke dni 4. 4. zpracováno a odesláno obvinění na pracovnici kroměřížské pobočky Fondu ohrožených dětí. Čili dospělo se už i k obvinění, to znamená, že opět předběžná otázka je stále ještě nerozhodnuta. Tento vývoj potvrzuje věcnou správnost posouzení žádosti komisí MPSV a rozhodnutí MPSV přerušit řízení o vydání pověření Fondu ohrožených dětí, neboť nelze připustit byť i pochybnost o bezúhonnosti osob přímo vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí, zvláště v případě, kdy se jedná o tak citlivou záležitost, jako je ochrana práv dětí. V případě vydání pověření každé osobě, která o ně žádá a na niž by bylo podáno trestní oznámení, může velice snadno dojít k situaci, kdy tato osoba bude po celou dobu, kdy je proti ní vedeno trestní řízení, z pověření MPSV páchat skutky, které naplňují skutkovou podstatu trestných činů. Toto by bylo v rozporu s § 5 zákona, dle kterého je předním hlediskem sociálně-právní ochrany dětí zájem a blaho dítěte, nikoliv zájem jakékoli organizace, která se blahem dítěte v některých případech může jenom pouze zaklínat.
K postupu Fondu ohrožených dětí, okresního úřadu a městského úřadu v Kroměříži se též vyjádřila zástupkyně veřejného ochránce práv paní Anna Šabatová, která neshledala zásadní pochybení v postupu okresního úřadu, vytkla chybu městskému úřadu v Kroměříži, a dovolte mi, abych já poukázal na neetický postup Fondu ohrožených dětí zejména v tom, že děti byly vystaveny ve vypjaté citové a osobní situaci vystupování v médiích za účasti Fondu ohrožených dětí o podrobeny nadbytečnému psychologickému vyšetřování.
Za alarmující je třeba považovat uveřejnění rozsudku ve věci Mesárošových na internetových stránkách Fondu ohrožených dětí se všemi osobními údaji, což je podle mého názoru porušení zákona o ochraně osobních údajů, občanského zákoníku a zejména Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o právu dítěte.
Dámy a pánové, pokud se pracovník MPSV dopustil té chyby, že prohlásil, že bylo rozhodnuto, aniž rozhodnuto bylo, dovolte mi, abych se Fondu ohrožených dětí za toto pochybení omluvil.
Jinak znovu musím konstatovat základní právní vztah: nebylo rozhodnuto ve věci, bylo přerušeno řízení do vyřešení tzv. předběžné otázky. Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně chce doplnit, ale má opravdu 60 vteřin. Paní poslankyně, nemohu vám nadržovat.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, nemohu souhlasiti s vaším tvrzením, že jste jednali v pochybnostech ve prospěch obviněného, neboť za činnost pracovnic musí odpovídat Fond ohrožených dětí, a nikoliv stát. Stát by v tomto případě, zejména v případě, že policie podala trestní oznámení, mohl postupovat tak, že by vyloučil činnost všech nestátních organizací tím, že by podal na jednotlivé osoby trestní oznámení.
A zbývá mi jedna jediná otázka: Domníváte se opravdu, že by každý starosta, každý veřejný činitel, každý člověk, na nějž bylo podáno trestní oznámení, měl pozastavit a opustit výkon své činnosti? Opravdu tak postupujete i v případě pracovnic, které vykonávají zcela řádně na úřadech sociální péče tuto činnost?
Předseda PSP Václav Klaus: Prosím ještě pana ministra, aby odpověděl.
***